§ 228 až 232 DŘ Rozvrhové řízení

Komentář k § 228 až 232 DŘ

Rozvrhové řízení je poslední fází daňové exekuce prodejem movitých nebo nemovitých věcí v dražbě. Podle § 228 DŘ toto řízení zahájí správce daně bezodkladně po právní moci rozhodnutí o udělení příklepu a úhradě nejvyššího dražebního podání, a to tím, že vyzve:

1. věřitele, kteří u něj přihlásili své pohledávky k uspokojení z výtěžku dražby podle § 197 odst. 2 DŘ, a jejichž přihláška nebyla odmítnuta, aby mu do 15 dnů ode dne doručení této výzvy sdělili výši jejich pohledávek včetně příslušenství vyčíslenou k datu právní moci rozhodnutí o udělení příklepu a skutečnosti významné pro její pořadí; k té části pohledávek a jejího příslušenství, kterou věřitel ve stanovené lhůtě nevyčíslí a správci daně nesdělí, se při rozvrhu výtěžku dražby nebude přihlížet,
2. osoby, o kterých je známo, že v jejich prospěch váznou na předmětu dražby věcná břemena, výměnek nebo nájemní či pachtovní práva, s výjimkou těch, o nichž bylo podle § 221 odst. 3 písm. c) DŘ rozhodnuto, že prodejem v dražbě nezaniknou, aby mu do 15 dnů ode dne doručení této výzvy sdělili, zda požadují vyplacení náhrady; jinak se má za to, že vyzvaná osoba souhlasí s vyplacením náhrady vydražiteli a s pokračováním stávajícího věcného břemene, výměnku nebo nájemního či pachtovního práva po změně vlastníka.

Při rozvrhu výtěžku dražby se uplatní pořadí stanovené v § 229 DŘ, podle kterého se nejprve uspokojí exekuční náklady, poté pohledávky zajištěné zadržovacím právem a následně ostatní pohledávky podle pořadí stanoveného v odstavci 2 s tím, že pohledávky stejného pořadí, k jejichž uspokojení výtěžek dražby nepostačuje, se uspokojí poměrně.

Na základě obdržených sdělení k výzvě…