dnes je 29.3.2024

Input:

§ 38w ZDP Pokuta za neoznámení osvobozeného příjmu

30.4.2015, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 6 minut

3.1.4.1.26
§ 38w ZDP Pokuta za neoznámení osvobozeného příjmu

Ing. Martin Děrgel

Úplné znění

Ustanovení související

  • Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád ()

    • - § 71 až 74
    • - § 247 až 253
    • - § 259 a 259c
  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)

    • - § 4
    • - § 4a
    • - § 6 odst. 9
    • - § 10 odst. 3
    • - § 38g
    • - § 38v
Komentář

Komentář k § 38w ZDP

V komentáři k § 38v ZDP jsme se seznámili s novou povinností fyzických osob oznamovat příjmy osvobozené od daně, které jednotlivě přesáhnou limit 5 milionů Kč. A to poprvé za rok 2015 v termínu pro podání daňového přiznání k dani z příjmů za zdaňovací období dosažení oznamovaného příjmu. Je už to tak nějak dáno lidskou (zvláště pak českou) povahou, že se moc nemá k plnění "bezzubé" povinnosti, za jejíž nesplnění nehrozí žádný postih. Například § 687 NOZ stanoví povinnost manželů žít spolu a být si věrni, protože to ale není právně vynutitelné ani za porušení neexistuje postih, tak manželé hřeší ostošest.

Jako negativní motivace (tj. "nesplníš-li, pak bude zle") pro včasné a řádné plnění této nové oznamovací povinnosti byl do zákona o daních z příjmů doplněn § 38w ZDP, který stanovuje nový typ pokuty za neoznámení osvobozeného příjmu. Což dále komplikuje a znepřehledňuje procesní daňové právo, které by mělo být doménou daňového řádu a nikoli jednotlivých hmotně-právních daňových zákonů. Přičemž v DŘ je již zavedeno několik typů pokut včetně obnovené obecné pokuty až půl milionu korun za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy. To ale zákonodárcům nevyhovovalo a zavedli nový typ pokuty speciálně určené pouze pro nesplnění zmíněné povinnosti fyzických osob oznámit příjmy osvobozené od daně. Tato speciální pokuta má samozřejmě přednost před obecně pojatou pokutou podle daňového řádu. Cílem této speciální pokuty je potrestat poplatníka za neoznámení osvobozeného příjmu fakticky jeho dodatečným zdaněním jednotnou sazbou daně 15 %. Jak jsme ale v českých daních vcelku zvyklí, systém tohoto postihu není až tak jednoduchý ale "po úřednicku" složitý.

Jsou stanoveny tři úrovně pokut za neoznámení osvobozeného příjmu podle závažnosti pochybení:

  • 0,1 % z částky neoznámeného příjmu, pokud tuto povinnost splní, aniž by k tomu byl vyzván,

    • - Zde si zákon poněkud protiřečí, když jako "neoznámení" trestá "oznámení", přesnější by bylo hovořit o opožděném oznámení – po termínu pro podání daňového přiznání. Relativně nízká pokuta má jasné poselství – motivovat poplatníky, aby příjmy osvobozené od daně oznámili pozdě ale přece. Podstatné je, aby byli v této věci iniciativní samotní poplatníci bez donucení, resp. upozornění správcem daně.
  • 10 % z částky neoznámeného příjmu, pokud poplatník tuto povinnost splní v náhradní lhůtě poté, co byl k tomu vyzván,

    • - Podle § 38v odst. 4 ZDP správce daně vyzve poplatníka k dodatečnému splnění oznamovací povinnosti v určené náhradní lhůtě. Což ale může učinit, pouze když má důvodné podezření, že poplatník měl oznámení podat, nemůže paušálně vyzývat všechny poplatníky každý rok. Výše sankce je stonásobná, neboť oznámení již není dobrovolné, a pokud by správce daně příjem neodhalil, zůstal by zřejmě utajen.
  • 15 % z částky neoznámeného příjmu, pokud poplatník nesplní tuto povinnost ani v náhradní lhůtě,

    • - Třetí sazba pokuty postihuje nejzávažnější prohřešek, kdy poplatník oznámení neprovede ani na výzvu
Nahrávám...
Nahrávám...