dnes je 26.9.2022

Input:

§ 8c ZoR

15.11.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.1.12
§ 8c ZoR

Ing. Martin Gorčík

Úplné znění

Ustanovení související k § 8c ZoR

  • Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů (ZoR)

    • - § 3 odst. 1
    • - § 8a
  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)

    • - § 23 odst. 7
    • - § 24 odst. 2 písm. y)
Komentář

Komentář k § 8c ZoR

Tato opravná položka nedoznala věcných změn pouze terminologických, kdy lhůta splatnosti byla nahrazena dobou splatnosti.

Jde o zákonnou opravnou položku, která bývá často nazývána, jako opravná položka tvořená k tzv. méně významným či nevýznamným pohledávkám. Do ZoR byla tato opravná položka začleněna na základě zákona č. 545/2005 Sb., a to s účinností od 1. 1. 2006. Poprvé tak poplatníci měli možnost tuto zákonnou opravnou položku tvořit ke konci zdaňovacího období, které končilo v roce 2006. Koncepce této opravné položky vychází z daňového nakládání s úvěrovými pohledávkami s hodnotou do 30 000 Kč, které evidují banky a finanční instituce ve svých aktivech. Od 1. 1. 2006 tak mají i ostatní subjekty, které nejsou bankami a finančními institucemi, možnost tvořit na vrub daňově účinných nákladů nový typ opravné položky ve smyslu ustanovení § 8c ZoR, resp. mají možnost volby, zda budou vytvářet k pohledávkám opravné položky podle § 8a ZoR či zmíněného § 8c ZoR.

Jakým způsobem by bylo tedy možno tuto opravnou položku upravenou v § 8c ZoR charakterizovat. Poplatník má možnost u pohledávek, jejichž rozvahová hodnota při vzniku nepřesáhne částku 30 000 Kč, vytvořit opravnou položku až ve výši 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky, aniž by musel takovou pohledávku aktivně vymáhat v soudním správním či rozhodčím řízení. Dostali jsme se tak k základní podmínce, která musí být splněna a spočívá v tom, že rozvahová hodnota pohledávky při jejím vzniku nesmí překročit 30 000 Kč. Na tomto místě je nutno zdůraznit, že je zkoumána rozvahová hodnota při jejím vzniku nikoliv ke dni tvorby opravné položky tzn., že nebereme v úvahu případné následné částečné úhrady ze strany dlužníka. Můžeme si v této souvislosti představit následující situaci.

Příklady

Příklad

Věřiteli vznikla v roce 2010 pohledávka z titulu dodání zboží ve výši 50 000 Kč. Dlužník věřiteli uhradil v roce 2011 část svého závazku v částce 30 000 Kč. To tedy znamená, že neuhrazená rozvahová hodnota této pohledávky činí v roce 2011 již pouze 20 000 Kč. Otázka zní, zda k takovéto pohledávce je možno vytvořit za zdaňovací období roku 2014 opravnou položku v souladu s ustanovením § 8c ZoR. Odpověď na tuto otázku je jednoznačná. V popsaném případě opravnou položku podle § 8c ZoR není možno vytvořit, a to na základě skutečnosti, že rozvahová hodnota dané pohledávky ke dni vzniku přesáhla zákonem stanovenou částku 30 000 Kč.

Jak již bylo výše uvedeno, tuto opravnou položku lze vytvářet bez toho, aby samotná pohledávka byla soudně či v rozhodčím řízení vymáhána. Je to pochopitelné, neboť by se výše soudních poplatků za vymáhání těchto nevýznamných pohledávek vyrovnala a možná i převýšila jejich hodnotu.

Podstatu a smysl této opravné položky podle § 8c ZoR jsme si tedy vysvětlili. V další části však bude nutno poukázat na všechny zákonné podmínky a omezení, které determinují její tvorbu a následné rozpouštění.

Především je nutno se nejprve zabývat tím, zda pohledávka představující základnu pro tvorbu předmětné opravné položky je nepromlčená, a zda k ní již není vytvořena na vrub daňových nákladů opravná položka jiného typu. V případě, že by poplatník měl k dané pohledávce již vytvořenou opravnou položku např. podle § 8a ZoR, neznamená to, že by již nebylo možno postupovat ve smyslu ustanovení § 8c ZoR. Tuto změnu v "druhu" opravné položky je však třeba realizovat ve dvou krocích. Nejprve je nutno zrušit – rozpustit již natvořenou opravnou položku, v našem případě podle § 8a ZoR, a teprve potom vytvořit na vrub daňových nákladů zákonnou opravnou položku ve smyslu ustanovení § 8c ZoR. Jiný postup by byl v rozporu s tímto zákonným ustanovením.

Dále předmětná pohledávka musí být evidována na rozvahových účtech a nikoliv v podrozvaze, jako již odepsaná na vrub výsledku hospodaření. Z daňové tvorby opravné položky podle § 8c ZoR jsou dále vyloučeny pohledávky vzniklé za:

  • za členy obchodní korporace za upsaný vlastní kapitál a mezi

  • spojenými osobami, jejichž právní vymezení nenalezneme v ZoR, ale v ustanovení § 23 odst. 7 ZDP (viz komentář k § 8a odst. 3).

Zatím jsme si vymezili pouze základní omezující podmínky, kladené na samotné pohledávky. V charakteristice omezujících podmínek však musíme pokračovat, jelikož nejsou beze zbytku vyčerpány. Další podmínkou je podmínka tzv. vzájemné bezdlužnosti mezi věřitelem a dlužníkem. Tato podmínka spočívá v tom, že pokud má věřitel současně vůči dlužníkovi splatný dluh, musí tvorbě opravné položky k pohledávce předcházet zápočet pohledávek.

Dalším limitem pro tvorbu této opravné položky je doba splatnosti pohledávky. Totiž ZoR vyžaduje pro

Nahrávám...
Nahrávám...