Benefity od 1. 1. 2026

Benefity od 1. 1. 2026

Ing. Jan Ambrož

Téma zaměstnaneckých výhod je stále aktuální, neboť se zaměstnavatelé snaží zajistit si kvalitní pracovníky, k čemuž se využívají různé, zpravidla v nepeněžní formě poskytované "zaměstnanecké výhody“, dále též "benefity“.

Finanční správa

K zásadní změně v přístupu k zaměstnaneckým výhodám došlo s účinností od 1. ledna 2024 a z pohledu finanční správy jsou popsány v rozsáhlém textu nazvaném "Metodická informace ke zdaňování benefitů a jiných plnění poskytovaných zaměstnavateli zaměstnancům od 1. ledna 2024" ("Informace 2024"), na který se průběžně odkazujeme.

Novela 1. 1. 2026

Tato novela řeší, co je zaměstnaneckou výhodou (benefitem), resp. souvislosti s naturální mzdou. K dispozici je navazující stanovisko Finanční správy "Informace k upravenému znění § 6 odst. 9 písm. d) ZDP s cílem odlišení daňového režimu zaměstnaneckých benefitů od naturální mzdy a obdobných plnění zaměstnavatele zaměstnancům" (dále "Informace 2026").

Výklad

Text jsme rozdělili do pěti kapitol:

• V první si vysvětlíme, co rozumíme benefity, zaměstnaneckými výhodami, jaký je rozdíl ve srovnání se standardními mzdovými náklady.

• Teoretická východiska pro daňové testování benefitů, vazba na zákonné pojistné, co je nepeněžní formou, jaké zdroje používáme a informace k účetní metodice, jsou předmětem druhé kapitoly.

• Přehled nejběžnějších benefitů v režimu osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti rozebíráme ve třetí kapitole.

• Praktické posouzení dalších benefitů, považovaných v širším slova smyslu za zaměstnanecké výhody, naleznete v části čtvrté.

• Závěrečná pátá kapitola je věnována námětům, jak oceňovat a sledovat nepeněžní plnění kvůli ročnímu finančnímu limitu, a to podle zmíněné Informace 2024.

V článku Benefity a DPH rozebíráme návaznosti poskytovaných výhod na daň z přidané hodnoty.

 Nahoru1. BENEFITY JAKO ZAMĚSTNANECKÉ VÝHODY

Zaměřili jsme se na zaměstnavatele podnikatelské subjekty a vysvětlíme si, co rozumíme zaměstnaneckou výhodou. Doplňme si, že zejména u státních organizací se uplatňují specifická pravidla, například mají jako daňově účinný výdaj (náklad) uznánu částečně i tvorbu fondu kulturních a sociálních potřeb nebo sociálního fondu podle ustanovení § 24 odst. 2 písm. zr) ZDP.

Cíl benefitů je zřejmý:

• poskytnout zaměstnancům výhody, které nemusí být zatíženy daní z příjmů ze závislé činnosti (jsou vyjmuty z předmětu daně nebo od daně osvobozené), a

• je ideální, aby byly u zaměstnavatele uznatelným výdajem (nákladem) vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů (dále jen daňovým nákladem).

Jedná se o plnění nad/mimo rámec odměny za práci (viz níže "Novela 2026"), které přináší zaměstnanci osobní prospěch.

Sociální program

Realizace benefitů je nedílnou součástí sociálního programu zaměstnavatele. Z přehledu poskytovaných benefitů je jasné, že základním podtextem je zlepšení sociálních a pracovních podmínek zaměstnanců. Mezi zásadní charakteristické znaky benefitů patří, že příjemcem je zaměstnanec nebo jeho rodinný příslušník (viz níže) a jsou hrazeny zaměstnavatelem.

Mzda, nebo benefit?

Je nutné zdůraznit rozdíl mezi mzdou a benefitem. Poskytovaný benefit, ať už v peněžní nebo nepeněžní formě, není žádnou pevnou či pohyblivou složkou hrubé mzdy, prémií, odměnou nebo náhradou za ušlý příjem. Jinými slovy, neexistuje ("resp. nesmí") u zaměstnaneckých výhod souvislost s výkonem práce (kvalita, odpracovaná doba apod.). Klíčové je také, že jejich poskytování je v pravomoci zaměstnavatele, byť jsou následně zakotveny do vnitřních předpisů (pracovních smluv) nebo kolektivní smlouvy.

Zákoník práce

Podle zákoníku práce mzda (plat, odměna) je zákonným nárokem zaměstnance za vykonanou práci (§ 109 ZP) a může mít různou povahu: peněžité plnění nebo formou nepeněžité hodnoty (naturální mzda).

Den D

Podle zákoníku práce a zákona o daních z příjmů nemůže nikdy nastat situace, že zaměstnavatel nebo zaměstnanec v rozhodný okamžik poskytnutí plnění neví, jestli se jedná o benefit, nebo mzdu.

Naturální mzda

V souladu s ustanovením § 119 odst. 2 ZP si může zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout, že jako naturální mzda budou zaměstnanci poskytnuty třeba výrobky, s výjimkou lihovin, tabákových výrobků nebo jiných návykových látek, výkony, práce, služby. Naturální mzda je součástí dílčího daňového základu zaměstnance podle § 6 ZDP, příjmem ze závislé činnosti. Citujeme z Pokynu D-59: "Příjem ze závislé činnosti je rovněž naturální mzda. Ocenění naturální mzdy u zaměstnavatele, který je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen "DPH“), je včetně příslušné sazby DPH.“

Novela 2026

Novinka v § 6 odst. 9 písm. d) ZDP má zabránit výkladovým problémům. Doplněn byl pro osvobození benefitů text "nepeněžní plnění, která nejsou mzdou, platem, odměnou ani náhradou za ušlý příjem".

Je zřejmé, že zde existovala kolize, proto je smyslem novely jednoznačně odlišit zaměstnanecké benefity od příjmů vázaných na výkon zaměstnance, ať už jsou poskytovány v peněžní nebo nepeněžní formě. Osvobozeny mohou být v tomto kontextu při splnění zákonných podmínek jen benefity.

Co je tedy benefit?

Můžeme shrnout, že se jedná o zaměstnanecké výhody nesouvisející s vykonanou prací, zaměstnavatel je skutečně poskytuje "nad rámec mzdy...".

Zaměstnanec

Pro účely výkladu používáme výraz "mzda“, a to pro "zaměstnance“ v širším slova smyslu podle pravidel platných pro daň z příjmů, nikoliv užší vymezení uvedené v zákoníku práce. Jedná se v návaznosti na ustanovení § 6 odst. 1 ZDP o tyto příjmy:

• vyplývají ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského a obdobného poměru,

• jsou za práci člena družstva, společníka, komanditisty, člena orgánu právnické osoby, likvidátora.

Rodinný příslušník

V novele ZDP byl již dříve v § 6 odst. 3 doplněn následující text: "...Příjmem zaměstnance se rozumí i plnění ... poskytnuté zaměstnavatelem pro rodinného příslušníka zaměstnance...“. Pro daňové účely je v Pokynu D-59 uvedeno, že plnění pro rodinné příslušníky může být založeno nejen na principu příbuzenského vztahu nebo manželského svazku, ale také například na faktickém soužití (ve společně hospodařící domácnosti) a vyživované děti.

"Nový" a "bývalý" zaměstnanec

V dalším textu několikrát zmíníme varianty poskytnutí benefitu bývalým zaměstnancům. Můžeme si doplnit, že specifické možnosti zaměstnaneckých výhod existují také u "nových" zaměstnanců, jde o tzv. náhrady při přijetí § 177 a násl. ZP aj.

Zaměstnavatel

Zaměstnavatel je plátcem daně a musí pečlivě posuzovat, zda poskytnutá výhoda je nebo není předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti, jestli jsou splněny podmínky pro osvobození od daně.

Evidence

Je zřejmé, že jsou výrazně zvýšeny administrativní nároky na personální a mzdová oddělení, neboť klíčové je určení okamžiku, kdy byl benefit poskytnut a zjištění jeho ocenění, tj. témata rozebraná podrobně v páté kapitole.

Daňový náklad

Neméně důležité je posouzení daňové účinnosti poskytovaných zaměstnaneckých výhod, kterým se věnuje následující kapitola.

Sociální výpomoc

Tato podpora může tedy mít různou podobu, týká se i nepříjemných životních situací. Například KOOV KDP v listopadu 2025 projednal daňové dopady sociální výpomoci pozůstalým po zemřelém zaměstnanci.

 Nahoru2. DAŇOVÁ A ÚČETNÍ PRAVIDLA PRO BENEFITY

Vysvětlíme si základní pravidla a pozici zaměstnanců (2.1), jak je to u zaměstnavatelů s daňovou účinností, co je nepeněžní formou poskytování benefitů a jaké zdroje využíváme, zmíníme krátce též metodiku účtování benefitů (2.2).

 Nahoru2.1 Základní pravidla a vazby na související předpisy

V úvodu si doplníme vazbu na zákonné pojistné. Zásadní je pro zaměstnance i zaměstnavatele, že u sociálního pojištění a zdravotního pojištění platí téměř ve všech případech shodný režim:

• je-li benefit vyloučen z předmětu daně nebo je od daně osvobozen,

• nepatří v zásadě do vyměřovacího základu zákonného pojistného.

Zákoník práce

Druhá úvodní poznámka se týká zákoníku práce, protože mnoho benefitů, které v tomto článku posuzujeme z pohledu daně z příjmů, vychází ze zákoníku práce.

Pozice zaměstnance

Příjemné "nedanění" u zaměstnance je podmíněno vyloučením z předmětu daně podle § 6 odst. 7 a odst. 8 ZDP (více část čtvrtá) a osvobození od daně podle odstavce devátého (kapitola třetí).

Předmět daně a osvobození od daně

V komplexu článků týkajících se závislé činnosti naleznete podrobný výklad, co je či není předmětem daně nebo osvobozeno od daně ze závislé činnosti, jak se stanoví dílčí základ daně atd.

 Nahoru2.2 Pozice zaměstnavatele

Daleko složitější je postavení zaměstnavatele, proto si rozebereme tři důležitá kritéria: pro daňové náklady (2.2.1), co je nepeněžním příjmem (2.2.2) a zdroje pro benefity (2.2.3). Doplníme si také informaci k metodice účtování a evidenci (2.2.4).

 Nahoru2.2.1 Daňové náklady

U benefitů si nevystačíme s obecným testem časové a věcné souvislosti v souladu s § 24 odst. 1 ZDP, k dispozici je celá řada ustanovení v § 24 odst. 2 a § 25 odst. 1, na které se odvoláváme.

"ANO“ daňově účinný náklad

Nejdůležitější je § 24 odst. 2 písm. j) ZDP, podle kterého je daňovým nákladem benefit, jedná-li se o "výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na...“ – dále vyjmenované tituly, ocitujeme si část z bodu čtvrtého:

• "...práva zaměstnanců vyplývajících z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak;

• to platí i pro výdaje vynaložené na sociální podmínky nebo péči o zdraví rodinného příslušníka zaměstnance...“.

"NE“ nedaňový výdaj (náklad)

Pro klasifikaci nedaňových nákladů je klíčový § 25 odst. 1 písm. h) ZDP, jde o "nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci, pokud je toto plnění osvobozeno od daně...". Uvádíme některé v zákoně zmíněné formy:

• příspěvky na kulturní pořady, zájezdy, sportovní akce a tištěné knihy..., možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení-

Osvobození od daně (=) nedaňový náklad?

Z výše uvedeného vyplývá jednoznačný závěr, že je snahou zákonodárce zablokovat jako daňově účinné výdaje (náklady) vynaložené zaměstnavatelem na poskytnutý benefit, je-li osvobozen od daně. Netýká se to ale všech zaměstnaneckých výhod, viz třetí kapitola.

Není předmětem daně (=) daňový náklad?

Za benefity se považují v širším slova smyslu i plnění, která nejsou předmětem daně podle § 6 odst. 7 písm. e) ZDP, komentované v části čtvrté. Pro jejich daňovou účinnost se aplikuje obecné ustanovení § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů, není-li stanoveno jinak.

Například v Informaci 2024 je v tabulkové příloze uvedeno u pracovních obědů a společné snídaně s klientem v rámci pracovního jednání, že se jedná o nedaňový náklad, i když není na straně zaměstnance osvobozen od daně, neboť se vyjímá ze základu daně. Nesprávně je zde uveden odkaz právě na reprezentaci, § 25 odst. 1 písm. t) ZDP.

Jídla a nápoje

Rozhodujícím kritériem musí být určení, za jakým účelem byly poskytnuty – a nikoliv uplatňované zjednodušení, že se jedná vždy o "pohoštění a občerstvení", tj. reprezentaci.

Je nutné přesně pojmenovat, co se rozumí reprezentací, kterou není "vytváření podmínek pro výkon práce zaměstnanců". Nejčastěji je nabízeno, citujeme z Informace 2024 "v rámci pracovních porad, seminářů, workshopů a podobných pracovních událostí". V praxi využijte pojmy "pracovní jednání" a "pracovní události"!

 Nahoru2.2.2 Nepeněžní plnění

Základní podmínkou tohoto výhodného daňového režimu je poskytnutí benefitu formou "nepeněžního plnění“. Důsledně kontrolujeme splnění této podmínky, nejdříve si uvedeme vzorové příklady.

"Cenina"

K předchozímu textu si doplníme, že jako peněžní plnění není pro posouzení způsobu poskytnutí benefitu považována jakákoliv poukázka, třeba také stravenka. Tento problém byl odsouhlasen Finanční správou při jednání KOOV KDP již v roce 2005.

Zálohy

Doplníme si, že se často v praxi objeví případy, když si zaměstnanec jakoby sám hradí účast na školení nebo jiný benefit. Jde-li o "provozní zálohu" ve smyslu ustanovení § 6 odst. 7 písm. c) ZDP, která je vyjmuta na straně zaměstnance z předmětu daně, jsou i nadále splněny podmínky "nepeněžního příjmu", resp. této formy poskytnutí zaměstnanecké výhody.

 Nahoru2.2.3 Zdroje pro benefity

V zákoně o daních z příjmů je několikrát zdůrazněno, že "zdrojem“ finančního krytí benefitů musí být – aby se jednalo o osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti:

• fond kulturních a sociálních potřeb,

• sociální fond,

• "účetní“ zisk po jeho zdanění, nebo

• je účtováno na vrub nedaňových nákladů, není podstatné, jestli je nebo není vykázán účetní zisk (nebo ztráta), resp. kladný nebo záporný základ daně.

FKSP

Zákon o daních z příjmů je v některých částech stále trochu archaický, proto si doplníme, že základní postupy tvorby a čerpání nalezneme v § 65 rozpočtových pravidel. Jedná se o "Společná ustanovení k fondu kulturních a sociálních potřeb".

Sociální fond

V článku se věnujeme podnikatelským subjektům, u kterých se také můžeme setkat s vytvořeným sociálním fondem, zdrojem pro zaměstnanecké výhody. Jeho čerpání je podle vnitropodnikové směrnice a není zde přímá vazba na výše uvedená pravidla platná pro FKSP.

 Nahoru2.2.4 Účetní metodika a evidence

Této oblasti je nutné věnovat dostatečnou pozornost, ale v praxi se souvislosti účetní metodikou a s tím spojenou Příkladevidencí podceňuje.

Metodika

Doporučujeme používat běžně zavedené účty 525 – Ostatní sociální pojištění (zpravidla nedaňové), 527 – Zákonné sociální náklady (daňové) a 528 – Ostatní sociální náklady (nedaňové) s odpovídající analytickou evidencí.

Alternativou účtování poskytování benefitů je využití účtu sociálního fondu. O způsobu účtování sociálního fondu bychom měli uvádět informaci v příloze v účetní závěrce. Některé účetní operace jsou složitější, což dokumentuje následující příklad.

NÚR č. 8

Tuto možnost připouští například Interpretace NÚR č. 8, který byl aktualizován v dubnu 2023. Je zřejmé, že poskytnutí zápůjčky ze sociálního fondu není nákladem. Pro zajištění správné evidence o zápůjčkách (poskytnutých i vrácených) je nabídnuta varianta zřízení analytických účtů v rámci syntetického účtu 427.

Příklad 2.4.2

Při účtování přes sociální fond následné vrácení zápůjčky může znamenat další příděl do sociálního fondu (MD 211, 221/D 427), přestože tak nebylo rozhodnuto valnou hromadou – podkladem musí být vnitřní směrnice.

Je nutné zdůraznit, že při rozvahovém účtování čerpání sociálního fondu (MD 427 místo například MD 528), dochází částečně ke zkreslení účetního výsledku hospodaření. Proto se tato metoda doporučuje jen u daňově neúčinných benefitů.

Střediska – zařízení zaměstnavatele

V kapitole 3.3 upozorňujeme na další povinnosti účetní jednotky týkající se vykazování hospodaření vybraných zařízení zaměstnavatele.

Sledování akcí aj.

Pro ocenění některých nepeněžních příjmů je další povinností přesné vyčíslení nákladů, které slouží pro kalkulace, viz pátá kapitola.

Časové rozlišení

Je třeba zajistit správné "rozúčtování" mezi kalendářními roky, není vhodné aplikovat výjimku z povinnosti účtování časového rozlišení podle Českého účetního standardu č. 019. Může se sice jednat o nevýznamné a opakující se částky, ale pro účely daně z příjmů je třeba zajistit relevantní informace.

Příklad 2.5

Zaměstnavatel "nabil" kartu zaměstnance v prosinci 2025 částkou 50 000 Kč. Dodavatel vyúčtoval spotřebovanou polovinu, proto je 25 000 Kč hodnota karty od 1. ledna 2026. Její zúčtování v letošním roce se musí alokovat do tohoto kalendářního roku, aby nedošlo ke zkreslení testování finančního kritéria.

Hospodářský rok

Má-li účetní jednotka účetní období hospodářský rok, i pro ni platí testování "ročního" finančního limitu za leden až prosinec.

Evidence a mzdový modul

Ve mzdovém modulu je někdy problémem správné určení dílčího daňového základu a vyměřovacích základů, dochází-li například ke zvýšení sjednané hrubé mzdy o stanovené procento vstupní ceny u osobních automobilů používaných pro soukromé a služební účely. Je nutné správně nastavit příslušné parametry u konkrétních zaměstnanců.

Ještě složitější je povinné sledování výše osvobozených příjmů, na což upozorňujeme v páté kapitole.

 Nahoru3. PŘEHLED BENEFITŮ A JEJICH DAŇOVÉ POSOUZENÍ

Provedeme posouzení pro daň z příjmů u následujících benefitů, které jsou vyjmenovány zejména v § 6 odst. 9 zákona o daních z příjmů s tím, že při splnění stanovených podmínek jsou osvobozeny od daně. Pro výklad jsme si je rozdělili do osmi kategorií:

• 3.1 odborný rozvoj zaměstnanců,

• 3.2 stravování a nealkoholické nápoje,

• 3.3 celá škála plnění služeb i zboží sociálního charakteru,

• 3.4 jiná plnění, jízdné a přechodné ubytování,

• 3.5 příjmy z účasti na sportovních a kulturních akcích,

• 3.6 příspěvek na produkty spoření na stáří,

• 3.7 bezúročné zápůjčky,

• 3.8 "zaměstnanecké akcie" a opce na obchodní podíl.

 Nahoru3.1 Odborný rozvoj zaměstnanců

Rozklíčovat jednotlivé pojmy benefitu v zákoně zařazeném do § 6 odst. 9 písm. a) není jednoduché. Jedná se v návaznosti na § 227 a násl. ZP o tyto typy "vzdělávání":

• různá zaškolení (zaučení), odborné praxe,

• průběžné vzdělávání, tj. prohlubování kvalifikace; zaměstnanec absolvuje školení, aby byl schopen řádně plnit sjednanou práci, obnovuje své znalosti (běžně se hovoří o doškolování),

• rozšíření, tj. zvyšování kvalifikace; dochází k širšímu uplatnění, "rekvalifikací“ se nabízí rozšíření jeho pracovní náplně, a to v souladu s potřebami zaměstnavatele.

Daňový náklad a osvobození

Musíme být schopni obhájit využití pro zaměstnavatele ve smyslu dále uvedených doplňujících podmínek. Pro uznání daňového nákladu na školení (vzdělávání aj.) je k dispozici ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) ZDP bod 3., jde o výjimku k ustanovení § 25 odst. 1 písm. h) ZDP.

Podmínky

Klíčové je, aby se skutečně jednalo o odborný rozvoj zaměstnance, který souvisí s předmětem činnosti, čímž se rozumí konkrétní zaměstnanec vykonávající příslušnou pracovní pozici. Proto si uvedeme několik vorových příkladů.

Vzdělávací zařízení zaměstnavatele

Pro posouzení daňové účinnosti je nejjednodušší použití obecného ustanovení § 24 odst. 1 ZDP. V zákoně je pojem "vzdělávací zařízení" zmíněn také v § 6 odst. 9 písm. d) ZDP. Proto aplikujeme bod třetí z § 24 odst. 2 písm. j) ZDP, na který se také odvolává § 25 odst. 1 písm. k) ZDP – ten se tedy na tyto případy nevztahuje!

 Nahoru3.2 Stravování a nealkoholické nápoje

Rozebereme si snad u všech zaměstnavatelů poskytované benefity, kterými je stravování zaměstnanců (3.2.1) a poskytování nealkoholických nápojů na pracovišti (3.2.2).

 Nahoru3.2.1 Stravování

Jedná se o povinnost zaměstnavatelů zakotvenou v § 236 ZP, konkrétně umožnit zaměstnancům stravování ("závodní"). Základní způsoby zajištění stravování představuje vlastní stravovací zařízení, prostřednictvím jiných subjektů (závodní či jiné restaurace, stravenky) a velmi populární stravenkový paušál.

Příspěvek

Od 1. ledna 2024 došlo k razantní změně, protože není podstatná forma (způsob) zajištění stravování a hovoříme pouze o "příspěvku na stravování", kterým se rozumí též částky vynaložené na stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného subjektu než zaměstnavatele a peněžitý příspěvek na stravování. Upozorňujeme, že některé související texty ke stravování uvedené v Pokynu D-59 jsou již neplatné.

Osvobození od daně

Pro osvobození platí následující kritéria podle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP:

• Maximální limit v hodnotě 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin.

• Podmínkou pro nárok za jednu směnu je skutečnost, že během této směny zaměstnanec vykonával práci alespoň tři hodiny.

• Nesmí mít zaměstnanec v průběhu této směny nárok na stravné v rámci cestovních náhrad.

• Je možné poskytnut další příspěvek v rámci stejné směny, pokud její délka v úhrnu s přestávkou v práci povinně poskytovanou zaměstnavatelem je delší než 11 hodin.

Daňový náklad

Můžeme konstatovat, že všechny zaměstnavatelem vynaložené výdaje (náklady) jsou daňově účinné bez omezení! Nesmí se opomenout, že je nutné pravidla "dohodnout" se zaměstnancem, v podnikatelském sektoru je tato podmínka splněna směrnicí, s níž jsou všichni zaměstnanci seznámeni. Viz také § 236 odst. 2 ZP.

 Nahoru3.2.2 Nealkoholické nápoje

Zatímco u závodního stravování zákonodárce připravil velmi rozumné zjednodušení, stále zcela zbytečně vznikají komplikace u nealkoholických nápojů poskytovaných zaměstnancům na pracovišti.

Osvobození od daně

V § 6 odst. 9 písm. c) ZDP je zakotveno, že jde-li o nepeněžní plnění, není stanoven žádný limit pro osvobození od daně a podmínkou je zdroj, kterým může být sociální fond, zisk po zdanění nebo účtování na vrub nedaňových nákladů.

Nedaňový náklad

Hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti je podle § 25 odst. 1 písm. zm) ZDP nedaňovým nákladem.

Pitná voda

Uvedené se netýká pitné vody, neboť použijeme obecné ustanovení § 24 odst. 1 a také § 24 odst. 2 písm. p) zákona o daních z příjmů. Výjimka se uplatní také u tzv. ochranných nápojů, například specifických horkých a studených výrobních provozů apod. Viz též Pokyn D-59.

 Nahoru3.3 Sociální charakter

V zákoně jsou v § 6 odst. 9 ZDP vyjmenována nepeněžitá plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi. Metodicky jsme si je rozdělili do následujících kategorií:

1. pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení nebo pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis,

2. použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení, poskytnutí rekreace nebo zájezdu,

3. použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona,

4. využití knihovny zaměstnavatele nebo tělovýchovných a sportovních zařízení, poskytnutí příspěvku na kulturní nebo sportovní akce.

5. příspěvek na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy.

Evidence

Zaměstnavatelé, kteří jsou plátci daně, musí splnit své evidenční povinnosti. Podle § 38j odst. 2 písm. f) ZDP jde o náležitosti tzv. mzdových listů. To znamená, že za každý kalendářní měsíc musí být u každého zaměstnance k dispozici mimo jiné údaje o částkách osvobozených od daně.

Ad 1) Zdravotní a jiná plnění obdobného charakteru

Pro tato plnění je osvobození založeno na několika podmínkách: "...od zdravotnických zařízení...“, tj. jasný právní status poskytovatele, subjekt evidovaný v Národním registru poskytovatelů zdravotnických služeb a "... na lékařský předpis...“. Naopak není nijak omezen rozsah poskytovaných služeb, zpravidla jde o takové, které nejsou hrazeny zdravotními pojišťovnami (nepovinné očkování, vitamíny, ale i stomatologické zákroky aj.).

Různí poskytovatelé

Řešení nepříjemné situace popsané v příkladu 3.6.2 existuje – například příště firma uhradí zaměstnanci použití sportovního zařízení (v němž jsou nabídnuty i masáže), wellness pobytu v rekreačním zařízení – je splněna podmínka pro osvobození od daně.

Typ zařízení

V praxi je nutné u každého benefitu, služby nebo zboží, pro splnění podmínek osvobození od daně kontrolovat, jestli je poskytnuto zdravotnickým zařízením, a to podle registru těchto zařízení. Řeší se také konkrétní činnost (služba), proto v tabulce uvádíme další poznámky odvozené z KOOV z června 2018.

Položky uvedené přímo v zákonech – viz například typ "zdravotní“ – jsou automaticky uznány. U jiných je třeba vždy příslušný typ benefitu prokázat, resp. zdůvodnit.

Ad 2) Použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení

Musíme rozlišovat různé typy zařízení, u nichž vedeme v účetnictví střediskové sledování pro daňové účely. Jak vyplývá z předchozího výkladu:

• nelze uznat daňovou ztrátu podle § 25 odst. 1 písm. k) ZDP, například u rekreačního, kulturního a sociálního zařízení,

• ale toto omezení se netýká například ubytoven pro přechodné ubytování, závodního stravování.

Zařízení vs. vybavení pracoviště

Je zde zřejmý rozdíl mezi "vybavením pracoviště" rozebíraným v části 4.2 a těchto "zařízení k uspokojování potřeb zaměstnanců nebo jiných osob"! Proto se má uplatnit zcela odlišný přístup k posouzení daňových výdajů (nákladů) na straně zaměstnavatele.

Ad 3) "Firemní školky"

Jedná se nejen o mateřské školy podle školského zákona, ale také o zařízení péče o děti předškolního věku (např. dětské skupiny, lesní školky, soukromé jesle atd.).

 NahoruOcenění

Osvobozený příspěvek je součástí testování v § 6 odst. 9 písm. d) ZDP, proto je otázkou, jak se má provést správné ocenění. K dispozici je § 6 odst. 18 ZDP, jde o nepeněžní příjem, který se:

• ocení v místě a čase obvyklou cenou za použití mateřské školy zřízené státem, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí, nebo

• nejvyšší měsíční úplatou za předškolní vzdělávání podle vyhlášky upravující předškolní vzdělávání.

Podle vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně § 6 odst. 2, nesmí měsíční výše úplaty přesáhnout 8 % základní sazby minimální mzdy. Pro rok 2026 maximální částka činí 1 800 Kč (2025 ve výši 1 664 Kč).

Sleduje se každý kalendářní měsíc poměrně podle doby používání tohoto zařízení rodinným příslušníkem v daném měsíci. Je umožněno, aby si způsob ocenění zvolil zaměstnavatel! Rozhoduje se, jestli a) bude zjišťovat cenu za použití mateřské školy zřizované uvedenými veřejnoprávními zřizovateli v místě a čase obvyklou nebo b) použije nejvyšší možnou úplatu podle vyhlášky o předškolním vzdělávání.

Daňový náklad

Podle § 24 odst. 2 písm. zs) ZDP uznáváme výdaje na provoz vlastního zařízení péče o děti předškolního věku nebo mateřské školy, nebo příspěvky na provoz zařízení péče o děti předškolního věku nebo mateřské školy zajišťovaný jinými subjekty pro děti, které jsou rodinnými příslušníky vlastních zaměstnanců.