dnes je 6.7.2022

Input:

BENEFITY OD A DO Z - Penzijní a životní pojištění

19.10.2011, , Zdroj: Verlag Dashöfer

     Myslet na zabezpečení ve stáří by měl každý z nás. Možností je více - soukromé životní pojištění, penzijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní pojištění či očekávané doplňkové penzijní spoření, které má vzniknout v souvislosti s očekávanou důchodovou reformou. Tyto formy spoření na stáří si pochopitelně mohou sjednat sami zaměstnanci bez účasti zaměstnavatele. Pokud jim však přispívá zaměstnavatel, je to pro ně za jistých podmínek mnohem výhodnější.

PRACOVNĚPRÁVNÍ ÚPRAVA

     Rozhodnutí, zda přispívat svým zaměstnancům na soukromé životní pojištění, penzijní připojištění se státním příspěvkem či penzijní pojištění závisí jen na rozhodnutí zaměstnavatele. Zákoník práce ani žádný jiný pracovněprávní předpis tuto povinnost zaměstnavateli nezakazuje ani nenařizuje.

BENEFIT ZAMĚSTNANCE POHLEDEM DANĚ Z PŘÍJMŮ

     Z pohledu zaměstnance je zásadním ustanovení § 6 odst. 9 písm. p) ZDP, podle něhož je příjmem, který je osvobozen od daně z příjmů ze závislé činnosti, příspěvek zaměstnavatele:

  • na soukromé životní pojištění, nebo

  • na penzijní připojištění se státním příspěvkem u tuzemského penzijního fondu, nebo

  • na penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění,

a to v úhrnu do celkové výše 24 000 Kč ročně od jednoho zaměstnavatele.

     Soukromým životním pojištěním přitom zákon rozumí:

  • pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití, nebo

  • pojištění na důchodové pojištění, a to i při sjednání dřívějšího plnění v případě vzniku nároku na starobní důchod, nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, nebo v případě, stane-li se zaměstnanec invalidním ve třetím stupni podle zákona o důchodovém pojištění, nebo v případě smrti.

     Pojištění musí být sjednáno mezi zaměstnancem a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zákona upravujícího pojišťovnictví, nebo jinou pojišťovnou usazenou na území členského státu EU, Norska nebo Islandu. Musí též splňovat podmínky, že:

  • ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let a

  • právo na plnění má pojištěný zaměstnanec, a je-li pojistnou událostí smrt pojištěného, osoba určená podle zákona upravujícího pojistnou smlouvu, kromě zaměstnavatele, který hradil příspěvek na pojistné.

     Rozdíl mezi penzijním připojištěním se státním příspěvkem a penzijním pojištěním (na to lze přispívat nově od roku 2011) je ten, že:

  • penzijní připojištění se státním příspěvkem je poskytováno tuzemským penzijním fondem v souladu se zákonem č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem,

  • penzijní pojištění vyjadřuje pojistný vztah mezi zaměstnancem a institucí penzijního pojištění (vzniklý na základě smlouvy nebo na základě jinak sjednané účasti zaměstnance na penzijním pojištění), který plní podmínky obdobné soukromému životnímu pojištění (tj. výplata plnění až po 60 kalendářních měsících, současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let, právo na plnění má zaměstnanec a v případě smrti jiná osoba kromě zaměstnavatele, který hradil příspěvek). Institucí penzijního pojištění přitom zákon označuje „penzijní fond“ z jiného členského státu EU, Norska nebo z Islandu, tj. zjednodušeně řečeno instituci provozovanou na principu fondového hospodaření a zřízenou pro účely poskytování důchodových dávek mimo povinný důchodový systém.

     Pro osvobození u zaměstnance je ve všech třech případech podstatné, že zaměstnavatel posílá příspěvky přímo na účet zaměstnance u příslušných institucí.

POVINNOSTI VZHLEDEM KE
Nahrávám...
Nahrávám...