dnes je 30.11.2022

Input:

Jako ze škatulky - Pracovní oblečení z pohledu zákona o daních z příjmů

6.8.2013, , Zdroj: Verlag Dashöfer

     V tomto příspěvku se podrobně zaměříme na daňové posouzení nákladů vynaložených na „oblečení“, které poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce sjednané v pracovní smlouvě. Toto plnění může mít celou řadu forem, které samozřejmě mají různé daňové dopady, a to jak na straně zaměstnance, tak na straně zaměstnavatele.

1. OCHRANNÉ PRACOVNÍ OBLEČENÍ - SOUČÁST BOZP

Definice a daňové posouzení ochranného pracovního oblečení

     Za ochranné pracovní prostředky se považuje pracovní oděv a obuv podléhající při práci mimořádnému opotřebení a znečištění a také pracovní oděv a obuv, které slouží k ochraně zdraví a bezpečnosti při práci. Zaměstnavatel je v souladu se zákoníkem práce povinen vyhodnotit podmínky a rizika jednotlivých činností, které vykonávají jeho zaměstnanci, a v případě potřeby musí zpracovat vlastní seznam ochranných pracovních pomůcek, mezi něž je zařazeno i pracovní oblečení a obuv. Podrobnější podmínky pro poskytování těchto pomůcek stanoví nařízení vlády č. 495/2001 Sb., které mimo jiné v příloze č. 1 obsahuje seznam nutných pracovních pomůcek podle jednotlivých profesí.

     Plnění ve formě ochranného pracovního oděvu a obuvi není u zaměstnance předmětem daně ze závislé činnosti a nevstupuje do vyměřovacích základů pro odvod zákonného pojistného. Z hlediska zaměstnavatele se jedná o povinné plnění, které je daňově účinným nákladem. Pracovní oděv však musí zaměstnavatel zaměstnanci skutečně poskytnout (in natura), toto povinné plnění nelze nahradit finančním paušálem. V případě poskytnutí finančního příspěvku na nákup pracovního oděvu bude hodnota tohoto plnění podléhat dani z příjmů ze závislé činnosti. Na uvedený postup při zdaňování nemá vliv ani skutečnost, že poskytnutí pracovního oblečení formou finančního příspěvku bylo stanoveno ve vnitřním předpisu zaměstnance.

Příklad č. 1

Společnost Delta, s. r. o., se zabývala prováděním povrchové úpravy kovů. Při výkonu této práce zaměstnanci přicházeli do styku s velkým množstvím chemických látek. Vzhledem k tomu, že oděv zaměstnanců, kteří tuto činnost vykonávali, podléhal mimořádnému opotřebení a ušpinění, zohlednil zaměstnavatel tuto skutečnost ve vnitřním předpisu. Vedení společnosti v souladu s nařízením vlády č. 495/2001 Sb. ve vnitřní směrnici stanovilo nárok každého zaměstnance na dvacet kusů montérek a tři kusy pevné kotníčkové obuvi ročně. Gumové zástěry a rukavice byly zaměstnancům poskytovány podle aktuální potřeby. Pro zaměstnance se jedná o plnění, které nepodléhá dani ze závislé činnosti ani odvodům zákonného pojistného.

Příklad č. 2

Společnost Alfa, s. r. o., provozovala autoservis. Zaměstnancům, kteří opravovali automobily, zaměstnavatel vyplatil jednou ročně finanční příspěvek na pořízení pracovního oblečení. Uvedený postup je v rozporu s příslušnými právními předpisy, protože zaměstnavatel je povinen zaměstnanci ochranné pracovní oblečení přímo poskytovat. Navíc toto plnění bude u zaměstnance podléhat dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti i odvodům zákonného pojistného.

Běžné pracovní oblečení a jeho daňové posouzení

     Zaměstnavatel není povinen poskytovat svým zaměstnancům běžné pracovní oblečení, které nesplňuje kritéria stanovená pro pracovní oděv. Příkladný výčet případů, kdy se nejedná o osobní ochranné pracovní prostředky, je uveden v ust. § 2 nařízení vlády č. 495/2001 Sb. V tomto výčtu jsou zahrnuty běžné pracovní oděvy a obuv, které nejsou určeny k ochraně zdraví zaměstnanců před riziky nebo znečistěním.

     Náklady vynaložené za běžné oblečení, které není ochrannou pracovní pomůckou, není pro zaměstnavatele daňově účinným nákladem a z hlediska zaměstnance se jedná o plnění, které podléhá dani ze závislé činnosti.

Poznámka:

Toto plnění nelze zaměňovat s poskytováním jednotného pracovního oblečení, které je popsáno v druhém bodu tohoto příspěvku.

Příklad č. 3

Společnost Alfa, s. r. o., zakoupila jednomu ze svých zaměstnanců sportovní oblečení vhodné pro provozování zimních sportů (lyžování) v hodnotě 5 000 Kč vč. DPH. Vzhledem k tomu, že se nejedná o běžné pracovní oblečení, je hodnota zakoupeného oblečení vč. DPH součást zdanitelného příjmu zaměstnance.

2. JEDNOTNÉ PRACOVNÍ OBLEČENÍ

Definice a daňové posouzení

     Za pracovní oblečení lze považovat také tzv. jednotné pracovní oblečení. Žádný právní předpis nestanoví, jak konkrétně by mělo toto pracovní oblečení vypadat. Každý případ je tedy potřebné posoudit jednotlivě. Pro daňové účely je však třeba, aby byly splněny určité podmínky. V první řadě by měl zaměstnavatel stanovit ve vnitřním předpise povinnost zaměstnanců používat pracovní oblečení pouze při výkonu zaměstnání a vymezit charakter a podobu jednotného pracovního oblečení a všech jeho součástí. Pracovní oděv by také měl být nezaměnitelný s běžným nebo společenským oděvem. V praxi je tato podmínka obvykle splněna tím, že oblečení zaměstnance je provedeno ve firemních barvách a opatřeno logem zaměstnavatele.

     Z hlediska zaměstnance se jedná o nepeněžní příjem nepodléhající dani z příjmů ze závislé činnosti ani odvodům zákonného pojistného. Z hlediska zaměstnavatele se jedná o daňově účinný náklad.

Příklad č. 4

Společnost Novasol, a. s., provozovala hotel a pracovnicím v recepci stanovila povinnost využívat jednotné pracovní oblečení (bílé košile a kostýmky ve firemní barvě opatřené logem společnosti). Bližší podrobnosti stanovil zaměstnavatel ve vnitřní směrnici. Z hlediska zaměstnance se jedná o nepeněžní plnění, které nepodléhá dani z příjmů ze závislé činnosti ani odvodům zákonného pojistného, zaměstnavatel může související náklady daňově uplatnit.

Rozhodnutí soudů v oblasti jednotného pracovního oblečení

     V souvislosti s poskytováním jednotného pracovního oblečení a jeho následným daňovým posouzením doporučuji vycházet z rozhodnutí soudů, která byla v této oblasti vydána (např. Rozsudek Nejvyššího správního soudu (NSS) ze dne 26. 1. 2012 spis. zn. 3 Ads 35/2011).

     Ze souvisejících judikátů vyplývá zejména skutečnost, že jednotné pracovní oblečení nemůže být zaměnitelné s občanským nebo společenským oděvem a také s jednotným pracovním

Nahrávám...
Nahrávám...