Oceňování podle účetních předpisů

3.3.1

Oceňování podle účetních předpisů

Ing. Blanka Jindrová

 NahoruZpůsoby oceňování dlouhodobého majetku a závazků

Způsoby oceňování veškerého dlouhodobého majetku a závazků upravuje:

a) zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví – § 13a odst. 1 písm. c), d), e), § 24 až 27

b) vyhláška č. 500/2002 Sb. – § 47, 48, 51, 61 a 61a

c) zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů – § 24 odst. 7, § 29

d) zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku),

e) vyhláška č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška)

f) interním směrnice účetní jednotky

V českém účetnictví se používá oceňování majetku v historických cenách a současně se respektuje zásada opatrnosti (§ 25 a 26 ZoÚ). Zásada oceňování majetku v historických cenách stanoví, že majetek je v účetnictví veden na příslušném majetkovém účtu trvale v té ceně, v níž byl na účet zaveden při svém pořízení.

Účetní jednotky účtují také o některém majetku a závazcích účetními zápisy v knihách podrozvahových účtů, a to v případě že majetek a závazky nesplňují podmínky pro zařazení do aktiv a pasiv. Pak se oceňují v částkách uvedených ve smlouvách. Předpokládaná výše ocenění se používá při účtování podmíněných pohledávek a podmíněných závazků, u kterých není známa výše ocenění a o těchto položkách se neúčtuje v rozvaze (§ 25 odst. 2 ZoÚ).

 NahoruZásady při oceňování majetku a závazků

Akruální princip

Při oceňování majetku a závazků a při účtování o výsledku hospodaření jsou pro účetní jednotku základem veškeré náklady a výnosy, které se vztahují k danému účetnímu období bez ohledu na datum jejich úhrady – příjem nebo výdej peněz.

Historická cena

Zásada oceňování majetku v historických cenách stanoví, že majetek je v účetnictví oceněn na příslušném majetkovém účtu trvale v té peněžní částce, která byla na něj vynaložena v době pořízení. Toto ocenění vyjadřuje tržní podmínky v době, kdy byl příslušný…