dnes je 27.5.2024

Input:

Optimalizační tipy pro daňové přiznání fyzických osob za rok 2016

7.2.2017, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 15 minut

2017.3.3
Optimalizační tipy pro daňové přiznání fyzických osob za rok 2016

Ing. Ivan Macháček

Při zpracování daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2016 se každý poplatník snaží využít všech zákonných možností k daňové optimalizaci své daňové povinnosti. V tomto článku jsme se v souvislosti s daňovým přiznáním za rok 2015 zabývali dvěma okruhy možné optimalizace, a to prostřednictvím uplatnění daňové ztráty z minulých zdaňovacích období a možností uplatnění daňových odpisů. V dnešním příspěvku si připomeneme další dva okruhy, které vedou k optimalizaci daňové povinnosti – správné využití institutu spolupráce osob a vhodnost či nevhodnost uplatnění paušálních výdajů na dopravu.

VYUŽITÍ SPOLUPRÁCE OSOB K DAŇOVÉ OPTIMALIZACI

V případě reálné spolupráce manželky nebo dalších osob žijících s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti a v případě rodinného závodu je možno dle §13 ZDP rozdělit příjmy a výdaje poplatníka daně z příjmů fyzických osob na spolupracující osoby. Poměr rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující osobu nemusí odpovídat reálné spolupráci spolupracující osoby s podnikatelem. I při minimální reálné spolupráci je možné rozdělit na spolupracující osobu plnou výši maximální možné částky stanovené v §13 odst. 2 ZDP, přičemž poměr převedených příjmů a výdajů na spolupracující osobu je možné stanovit až podle výše základu daně podnikatele při sestavování daňového přiznání za příslušné zdaňovací období. Tím lze dosáhnout daňové optimalizace jak u podnikatele, tak u spolupracující osoby. Výhoda rozdělení příjmů a výdajů podnikatele na spolupracující osobu se rovněž projeví v případě, kdy je podnikatel s ohledem na dosažený základ daně z příjmů nucen uplatnit solidární zvýšení daně dle §16a ZDP; pokud OSVČ využije pro své podnikání spolupracujících osob podle §13 ZDP, provádí se výpočet solidárního zvýšení daně dle §16a ZDP až po rozdělení příjmů a výdajů na tyto spolupracující osoby. U spolupracující osoby se solidární zvýšení daně vypočítá dle §16a ZDP včetně příjmů a výdajů, které na ni byly převedeny od OSVČ.

Při spolupráci osob může dojít i k úspoře na odvodu pojistného na sociální pojištění u podnikatele v případě, že u spolupracující osoby je převedený rozdíl příjmů a výdajů podnikatele (základu daně) vedlejší činností nezakládající povinnou účast na důchodovém pojištění OSVČ (v roce 2016 se jedná o částku 64 813 Kč).

Využití institutu spolupráce osob však neovlivní negativní důsledky limitů výše paušálních výdajů dle § 7 odst. 7 ZDP, protože při uplatnění institutu spolupracujících osob se dle § 13 ZDP na spolupracující osobu převádějí příjmy a výdaje, tedy výdaje po provedeném jejich omezení při uplatnění paušálních výdajů poplatníka s příjmy dle § 7 ZDP.

Příklad

Příklad 1.

Podnikatel s příjmy ze živnostenského podnikání (řemeslná živnost) dosáhne za rok 2016 zdanitelné příjmy ve výši 3 200 000 Kč. K těmto příjmům uplatňuje paušální výdaje ve výši 80 %, a to do výše stanoveného limitu 1 600 000 Kč. Jeho manželka má jednak své zdanitelné příjmy z provozování živnosti jako kosmetická poradkyně ve výši 420 000 Kč za rok 2016, ke kterým uplatňuje prokazatelné výdaje ve výši 270 000 Kč, a jednak vypomáhá manželovi jako spolupracující osoba.

Pokud by s podnikatelem nespolupracovala manželka, byl by jeho základ daně 1 600 000 Kč a podnikatel by musel uplatnit v daňovém přiznání za rok 2016 solidární zvýšení daně ve výši:

(1 600 000 Kč – 1 296 288 Kč) x 0,07 = 21 259,84 Kč

V případě spolupráce manželky může na ní převést limitní výši 540 000 Kč rozdílu příjmů a výdajů, tj. 33,75 % svých příjmů a výdajů. Zdanění obou osob bude v roce 2016 následující:

Subjekt   Příjmy v Kč   Výdaje v Kč  
Podnikatel   2 120 000   1 060 000  
Manželka
ze spolupráce
z vlastního podnikání
celkem
 

1 080 000
420 000
1 500 000
 

540 000
270 000
810v000
 

Ani manžel ani manželka nemusí v daňovém přiznání k dani z příjmů za rok 2016 uplatnit solidární zvýšení daně, protože jejich základ daně z podnikání je nižší než 1 296 288 Kč.

Příklad

Příklad 2.

Podnikatel má za rok 2016 v rámci živnostenského podnikání příjmy 900 000 Kč a uplatňuje paušální výdaje ve výši 60 % zdanitelných příjmů. Manželka má příjmy ze závislé činnosti, přičemž spolupracuje s manželem při jeho podnikání. Hrubá mzda manželky, pracující na zkrácený pracovní úvazek, činí 9 900 Kč měsíčně a manžel na ni převádí 15 % příjmů a výdajů z podnikání.

Varianta neuplatnění spolupracující osoby

Výpočet odvodové povinnosti manžela – podnikatele

Výpočet daně a pojistného   Údaje za rok 2016 v Kč  
Zdanitelné příjmy
Daňové výdaje
Základ daně
Daň z příjmů
Základní sleva na dani na poplatníka
Daňová povinnost
Pojistné na sociální a zdravotní pojištění
Celkem odvodová povinnost
 
900 000
540 000
360 000
54 000
24 840
29 160
76 860
106 020
 

Výpočet odvodové povinnosti manželky – zaměstnance

Výpočet daně a pojistného   Údaje za rok 2016 v Kč  
Příjmy ze závislé činnosti
Pojistné hrazené zaměstnavatelem (34%)
Superhrubá mzda
Daň z příjmů (ze základu daně 159 100 Kč)
Základní sleva na dani na poplatníka
Daňová povinnost
Pojistné na sociální a zdravotní pojištění (11 % z hrubé mzdy)
Celkem odvodová povinnost
 
118 800
40 392
159 192
23 865
24 840
0
13 068
13 068
 

Varianta uplatnění spolupracující osoby

Výpočet odvodové povinnosti manžela – podnikatele

Výpočet daně a pojistného   Údaje za rok 2016 v Kč  
Zdanitelné příjmy (85 % celkových příjmů)
Daňové výdaje (85% celkových výdajů)
Základ daně
Daň z příjmů
Základní sleva na dani na poplatníka
Daňová povinnost
Pojistné na sociální a zdravotní pojištění (z vyměřovacího základu 153 000 Kč)
Celkem odvodová povinnost
 
765 000
459 000
306 000
45 900
24 840
21 060
65 331
86 391
 

Výpočet odvodové povinnosti manželky – zaměstnance + spolupracující osoby

Výpočet daně a pojistného   Údaje za rok 2016 v Kč  
Příjmy ze závislé činnosti
Pojistné hrazené zaměstnavatelem (34%)
Dílčí základ daně ze závislé činnosti
Sražené zálohy na daň ze závislé činnosti (po odpočtu základní měsíční slevy na dani na poplatníka)
Sražené pojistné na sociální a zdravotní pojištění (11 % z hrubé mzdy)
Převedené příjmy manžela (15 % celkových příjmů)
Převedené výdaje manžela (15 % celkových výdajů)
Dílčí základ daně ze samostatné činnosti
Celkový základ daně
Daň z příjmů (ze základu daně 213 100 Kč)
Základní sleva na dani na poplatníka
Daňová povinnost
Pojistné na sociální pojištění
Pojistné na zdravotní pojištění (z vyměřovacího základu 27 000 Kč)
Celkem odvodová povinnost
 
118 800
40 392
159 192
0
13 068
135 000
81 000
54 000
213 192
31 965
24 840
7 125
0
3 645
23 838
 

U manželky jakožto spolupracující osoby se z hlediska pojistného na sociální pojištění jedná o OSVČ vedlejší, která je povinna být účastna důchodového pojištění, pokud její daňový základ dosáhl pro rok 2016 částky 64 813 Kč. Protože rozdíl převedených příjmů a výdajů činí 54 000 Kč, není manželka z titulu OSVČ účastna důchodového pojištění a neplatí pojistné na sociální pojištění.

Pokud by nedošlo k převedení příjmů a výdajů na spolupracující manželku, byla by celková odvodová povinnost obou manželů za rok 2016 ve výši 119 088 Kč, zatímco při převedení 15 % příjmů a výdajů na manželku je celková odvodová povinnost manželů 110 229 Kč. K úspoře dochází ze dvou důvodů:

  1. u manželky v případě varianty příjmů pouze ze závislé činnosti nedojde k plnému uplatnění základní slevy na dani na poplatníka, zatímco v případě spolupráce s manželem si manželka v daňovém přiznání uplatní plnou výši této slevy,
  2. zatímco manžel ve variantě bez spolupráce manželky musí odvést pojistné na sociální pojištění v plné výši z vyměřovacího základu, pak při převedení 15 % příjmů a výdajů na spolupracující manželku nedosáhne převedený základ daně výše pro povinnou účast manželky z titulu spolupráce na důchodovém pojištění, takže spolupracující manželka neodvádí z převedeného základu daně pojistné na sociální pojištění.

UPLATNĚNÍ PAUŠÁLNÍCH VÝDAJŮ NA DOPRAVU

Uplatněním paušálních výdajů na dopravu se zabývá ustanovení § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP. Paušální výdaje na dopravu lze použít u silničních motorových vozidel kategorie L, M a N, které jsou vymezeny v příloze zákona č. 56/2001 Sb. Paušální výdaj na dopravu silničním motorovým vozidlem lze uplatnit, pokud nebyl uplatněn výdaj na dopravu silničním motorovým vozidlem podle § 24 odst. 2 písm. k) ZDP, a to:

  • ve výši 5 000 Kč na jedno silniční motorové vozidlo za každý celý kalendářní měsíc zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterém poplatník využíval příslušné silniční motorové vozidlo k dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů, a současně toto silniční motorové vozidlo nepřenechal ani po část příslušného kalendářního měsíce k užívání jiné osobě (za přenechání silničního motorového vozidla k užívání jiné osobě se nepovažuje uskutečnění pracovní cesty silničním motorovým vozidlem spolupracující osobou nebo zaměstnancem, který silniční motorové vozidlo nevyužívá i pro soukromé účely),

  • krácený paušální výdaj ve výši 4 000 Kč za každý celý kalendářní měsíc zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, pokud poplatník používá silniční motorové vozidlo pouze zčásti k dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů.

Paušální výdaj na dopravu nelze uplatnit za více než 3 vlastní silniční motorová vozidla zahrnutá nebo nezahrnutá do obchodního majetku nebo v nájmu. Za stávajícího znění § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP není možné ustanovení o paušálním výdaji na dopravu aplikovat na vozidla v režimu finančního leasingu a v režimu smlouvy o výpůjčce vozidla.

Poplatník daně z příjmů fyzických se může rozhodnout, zda uplatní u silničního motorového vozidla paušální výdaj na dopravu ve výši 5 000 Kč na měsíc, případně krácený paušální výdaj na dopravu ve výši 4 000 Kč na měsíc, anebo uplatní:

  • u silničního motorového vozidla zahrnutého v obchodním majetku nebo u vozidla v nájmu výdaje na dopravu v prokázané výši podle § 24 odst. 2 písm. k) ZDP,

  • u silničního motorového vozidla nezahrnutého v obchodním majetku výdaje na dopravu ve výši sazby základní náhrady a náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty.

Optimalizační rozhodnutí poplatníka o volbě způsobu uplatnění výdajů na dopravu bude záviset na počtu ujetých kilometrů. Pokud poplatník najede s vozidlem zahrnutým nebo nezahrnutým v obchodním majetku za příslušné zdaňovací období málo kilometrů v rámci pracovních cest, bude pro něho výhodnější uplatnit v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2016 paušální výdaj na dopravu, resp. krácený paušální výdaj na dopravu. Pokud však najede pro podnikatelské účely více kilometrů, může být pro něho

Nahrávám...
Nahrávám...