dnes je 14.10.2024

Input:

Osvobození od daně

6.12.2012, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 17 minut

10.2.2.4
Osvobození od daně

Ing. Miloš Hovorka

Které příjmy budou mít právnické osoby osvobozeny od daně z příjmů je stanoveno v § 19 ZDP.

Nepodnikatelské subjekty

Nepodnikatelské subjekty

V § 19 ZDP jsou vyjmenovány desítky příjmů, které budou mít nadace, sportovní kluby, rozpočtové a příspěvkové organizace a další subjekty, které nebyly založeny za účelem podnikání, osvobozeny od daně z příjmů.

Jedná se např. o členské příspěvky podle stanov, statutu, zřizovacích nebo zakladatelských listin, přijaté zájmovými sdruženími právnických osob, profesními komorami s nepovinným členstvím, občanskými sdruženími včetně odborových organizací, politickými stranami a politickými hnutími; příjmy plynoucí z pronájmu nemovitostí, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku; příjmy plynoucí z pronájmu uměleckých děl, která jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsána v nadačním rejstříku; úrokové příjmy a jiné výnosy plynoucí z cenných papírů, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku, a příjmy z jejich prodeje a další.

Podnikatelské subjekty

Podnikatelské subjekty

Společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti a další subjekty, které byly založeny za účelem podnikání, mají od daně z příjmů osvobozeny:

§ 19 odst. 1 písm. d)

  1. příjmy z dividend podle § 36 odst. 1 a 2 plynoucí penzijnímu fondu nebo instituci penzijního pojištění, která je skutečným vlastníkem zdaňovaných příjmů podle § 19 odstavce 6,

    písm. h

  2. příjmy plynoucí z odpisu závazků při oddlužení nebo reorganizaci provedené podle zákona č. 182/2006., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, pokud jsou podle zákona č. 563/1991., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, zaúčtovány ve prospěch výnosů,

    písm. k

  3. podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, pokud jsou použity k doplnění vkladu sníženého o podíly na ztrátách do původní výše,

  4. příjmy plynoucí dlužníkovi, ve zdaňovacím období, ve kterém bylo rozhodnuto o povolení reorganizace podle zákona č. 182/2006., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a ve zdaňovacím období následujícím bezprostředně po zdaňovacím období, ve kterém bylo rozhodnuto o povolení reorganizace, pokud v něm nedošlo ke skončení reorganizace.

  5. příjmy z úroků z přeplatků zaviněných správcem daně a z úroků z přeplatků zaviněných orgánem sociálního zabezpečení,

    písm. za

  6. příjmy z podpory od Vinařského fondu,

    písm. zc

  7. příjmy plynoucí z příspěvků výrobců podle zákona o odpadech provozovatelům kolektivního systému zajišťujícího zpětný odběr, zpracování, využití a odstranění elektrozařízení nebo oddělený sběr, zpracování, využití a odstranění elektroodpadu, pokud jsou zaregistrováni podle zákona o odpadech,

    písm. ze

  8. příjmy z

    1. dividend a jiných podílů na zisku, vyplácené dceřinou společností, která je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, mateřské společnosti,

    2. převodu podílu mateřské společnosti v dceřiné společnosti plynoucí poplatníkovi uvedenému v § 17 odst. 3 nebo společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie,

Pokyn D-6

V pokynu D-6 je uvedeno, že:

  1. "1. "1. Okamžikem, ke kterému je posuzováno splnění podmínek pro osvobození dividend vyplácených českou dceřinou společností, je den rozhodnutí valné hromady české dceřiné společnosti o výplatě dividendy nebo den rozhodný pro určení osob majících právo na dividendu, pokud je valnou hromadou dceřiné společnosti v souladu s předpisy obchodního práva stanoven k jinému dni než ke dni rozhodnutí valné hromady o výplatě dividendy. To platí i v případě, postoupení samostatně převoditelného práva na výplatu konkrétní dividendy na jinou osobu po tomto dni, kdy je pro účely daňového posouzení dividendy rozhodující režim na straně držitele majetkové účasti k tomuto dni.
  2. 2. Vyloučení osvobození příjmů podle § 19 odst. 1 písm. ze) a zi) zákona v případě dceřiné společnosti, která je v likvidaci, se použije na příjmy, o jejichž výplatě rozhodla valná hromada nebo jiný orgán, který o výplatě těchto příjmů rozhoduje, po vstupu této dceřiné společnosti do likvidace.
  3. 3. Osvobození příjmů podle § 19 odst. 1 písm. ze), zf), zg), zh) a zi) zákona se nepoužije, pokud valná hromada nebo jiný orgán, který o výplatě těchto příjmů rozhoduje, rozhodl o jejich výplatě ještě před získáním požadovaného minimálního podílu na základním kapitálu podle § 19 odst. 3 písm. b) a c) zákona, přestože je tento minimální podíl získán před jejich skutečnou výplatou.
  4. 4. Při splnění podmínek § 19 odst. 3 a 4 zákona lze podle § 19 odst. 1 písm. ze) zákona osvobodit i následující plnění plynoucí do zahraničí ze zdrojů na území České republiky, která zákon pro své účely posuzuje jako podíly na zisku [§22 odst. 1 písm. g) bod 3 zákona]:
    • - zjištěný rozdíl mezi sjednanou cenou a cenou obvyklou na trhu (§ 23 odst. 7 zákona), a
    • - úroky, které se neuznávají jako náklad podle § 25 odst. 1 písm. w) zákona.“

písm. zf

  1. i) příjmy mateřské společnosti při snížení základního kapitálu dceřiné společnosti, a to nejvýše do částky, o kterou byl zvýšen vklad společníka nebo jmenovitá hodnota akcie při zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti podle obchodního zákoníku, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvořený ze zisku,

písm. zg

  1. j) zisk převáděný řídící nebo ovládající osobě na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, jedná-li se o příjmy plynoucí od dceřiné společnosti mateřské společnosti,

písm. zh

  1. k) příjem mimo stojícího společníka z vyrovnání na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, pokud je tento mimo stojící společník mateřskou společností ve vztahu k ovládané nebo řízené osobě,

písm. zi

  1. l) příjmy z dividend a jiných podílů na zisku, plynoucí od dceřiné společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, mateřské společnosti, která je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, a stálé provozovně mateřské společnosti, která je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 4 a je umístěna na území České republiky. Toto se nevztahuje na podíly na likvidačním zůstatku, vypořádací podíly a podíly na zisku vyplácené dceřinou společností, která je v likvidaci.

písm. zk

  1. m) úroky z úvěrů, půjček, dluhopisů, vkladních listů, vkladových certifikátů a vkladů jim na roveň postavených a ze směnek, jejichž vydáním získává směnečný dlužník peněžní prostředky, a obdobných právních vztahů vzniklých v zahraničí (dále jen "úvěry a půjčky“) plynoucí společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, od obchodní společnosti nebo družstva, je-li poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, nebo od stálé provozovny společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie na území České republiky. Toto se nevztahuje na úroky z úvěrů a půjček, které jsou považovány za podíly na zisku podle § 22 odst. 1 písm. g) bod 3, a dále na úroky z úvěrů a půjček, pokud věřitel má právo:
    1. podílet se na zisku dlužníka z titulu úvěrového vztahu, nebo

    2. změnit právo na úroky z úvěrů a půjček na právo podílet se na zisku dlužníka.

Příklad

Úroky, které se neuznávají jako daňový výdaj podle § 25 odst. 1 písm. w) ZDP jsou považovány za podíly na zisku podle § 22 odst. 1 písm. g) bod 3 ZDP, a proto se na ně výše uvedené osvobození úroků pro daňové rezidenty jiného členského státu Evropské unie vztahovat nebude.

Mohou být však, při splnění všech podmínek, osvobozeny jako překlasifikované podíly na zisku podle § 19 odst. 1 písm. ze) bod 1 ZDP.

Zákonem č. 216/2009. však již od zdaňovacího období započatého v roce 2009 platí, že byla zrušena překvalifikace těchto daňově neuznatelných úroků na podíly na zisku, pokud jsou hrazeny daňovému rezidentovi jiného členského státu Evropské unie nebo dalších států, které tvoří Evropský hospodářský prostor.

Pokyn D-6

V pokynu D-6 je uvedeno, že:

"Podmínkou pro uplatnění osvobození úroků z úvěrů a půjček podle § 19 odst. 1 písm. zk) zákona je vydání rozhodnutí o přiznání osvobození příjmů z úroků z úvěrů a půjček podle § 38nb zákona. Toto rozhodnutí se vydává v případech, kdy příslušná smlouva o zamezení dvojího zdanění umožňuje zdanit tento typ příjmů v zemi zdroje, a je závazné pro poplatníka i plátce daně.“

písm. zl

  1. n) výnosy z prostředků rezerv uložených na zvláštním vázaném účtu v bance podle zákona č. 593/1992., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a výnosy ze státních dluhopisů pořízených z prostředků zvláštního vázaného účtu v bance podle zákona o rezervách a vedených na samostatném účtu u České národní banky, ve Středisku cenných papírů nebo v centrálním depozitáři, na který Česká republika jednající prostřednictvím Ministerstva financí převede evidence Střediska cenných papírů, v případě stanou-li se příjmem zvláštního vázaného účtu podle zákona o rezervách,

písm. zn

  1. o) příjmy plynoucí jako náhrada za věcné břemeno vzniklé ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu podle zvláštního právního předpisu a příjmy plynoucí jako náhrada za vyvlastnění na základě zvláštního právního předpisu (například podle zákona č. 13/1997., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů),

písm. zo

  1. p) příjmy obdobné úrokovým příjmům, které se podle § 23 odst. 4 písm. a) ZDP nezahrnují do základu daně u penzijních fondů, plynoucí instituci penzijního pojištění, která je skutečným vlastníkem zdaňovaných příjmů podle § 19 odstavce 6.

Vymezení některých pojmů § 19 odst. 3

Pro účely ZDP se podle § 19 odst. 3 rozumí:

  1. společností, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, společnost, která není poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a

    1. má některou z forem uvedených v předpisech Evropských společenství; tyto formy uveřejní Ministerstvo financí ve Finančním zpravodaji a v informačním systému s dálkovým přístupem, a

    2. podle daňových zákonů členských států Evropské unie je považována za daňového rezidenta a není považována za daňového rezidenta mimo Evropskou unii podle ustanovení smlouvy o zamezení dvojího zdanění s třetím státem, a

    3. podléhá některé z daní uvedených v příslušném právním předpisu Evropských společenství, které mají stejný nebo podobný charakter jako daň z příjmů. Seznam těchto daní uveřejní Ministerstvo financí ve Finančním zpravodaji a v informačním systému s dálkovým přístupem. Za společnost podléhající těmto daním se nepovažuje společnost, která je od daně osvobozena nebo si může zvolit osvobození od daně,

  2. mateřskou společností obchodní společnost nebo družstvo, je-li poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a má formu akciové společnosti, nebo společnosti s ručením omezeným, nebo družstva či společnost, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie a má po dobu nejméně 12 měsíců nepřetržitě alespoň 10% podíl na základním kapitálu jiné společnosti,

  3. dceřinou společností obchodní společnost nebo družstvo, je-li poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a má formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, nebo družstvo nebo společnost, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, na jejímž základním kapitálu má mateřská společnost po dobu nejméně 12 měsíců nepřetržitě alespoň 10% podíl,
  4. třetím státem stát, který není členským státem Evropské unie.

Příslušným právním předpisem Evropských společenství, na který je odkazováno v písm. a) při definici společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, je Směrnice Rady 90/435/EHS ze dne 23. července 1990 o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států, ve znění směrnice Rady 2003/123/ES a směrnice Rady 2006/98/ES. Směrnice Rady 90/434/EHS ze dne 23. července 1990 o společném systému zdanění při fúzích, rozděleních, převodech aktiv a výměně akcií týkajících se společností z různých členských států, ve znění směrnice Rady 2005/19/ES a směrnice Rady 2006/98/ES. Směrnice Rady 2003/49/ES ze dne 3. června 2003 o společném systému zdanění úroků a licenčních poplatků mezi přidruženými společnostmi z různých členských států, ve znění směrnice Rady 2004/66/ES, směrnice Rady 2004/76/ES a směrnice Rady 2006/98/ES.

V návaznosti na to Ministerstvo financí zveřejnilo ve Finančním zpravodaji č. 6/2004 "Sdělení k § 19 odst. 3 písm. a) zákona č. 586/1992., o daních z příjmů“, ve kterém uveřejnilo seznamy společností uvedených v příloze výše uvedených směrnic a seznamy daní uvedených v těchto směrnicích, aby bylo možno posoudit, jestli je ta či ona společnost společností, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie.

Příklad

Pokud by poplatník hledal v přílohách výše uvedených

Nahrávám...
Nahrávám...