dnes je 6.10.2024

Input:

Placení daní

24.4.2012, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 9 minut

Placení daní

prof. Ing. Alena Vančurová, Ph.D.

Úvod

Placení daní je snad nejsložitější částí daňového řízení, setkáváme se v ní s celou řadou nových pojmů.

Základní pojmy

Nedoplatek je částka daně, která není uhrazena, a již uplynul den splatnosti této daně; nedoplatek je také neuhrazené příslušenství daně, u kterého již uplynul den splatnosti, případně neuhrazená částka zajištěné daně.

Dlužník je daňový subjekt, který má nedoplatek.

Ručitel je osoba, které daňový zákon ručení ukládá (například u daně z nemovitostí jde o nabyvatele nemovitosti nebo nájemce, u daně z převodu nemovitostí o nabyvatele atd.). Ručitel je povinen uhradit nedoplatek, avšak pouze za podmínky, že je správcem daně k jeho úhradě vyzván.

Přílohou výzvy ručiteli k úhradě nedoplatku musí být kopie rozhodnutí o stanovení daně. To je důležité, pokud se ručitel hodlá proti výzvě odvolat.

Podmínky pro uplatnění ručení

Správce daně se nemůže na ručitele obrátit už v okamžiku, kdy daňový subjekt ve splatnosti daň neuhradí. Je povinen nejprve upozornit daňový subjekt na vznik nedoplatku a tento nedoplatek vymáhat. Výzvu ručiteli lze vydat až v okamžiku, kdy je zřejmé, že vymáhání je neúčinné anebo bylo u daňového subjektu zahájeno insolvenční řízení.

Nahlížení do spisu

Po doručení výzvy k úhradě nedoplatku má ručitel postavení stejné jako daňový subjekt. Je mimo jiné oprávněn nahlížet do spisu daňového subjektu, samozřejmě jen v nezbytném rozsahu ve vztahu k vymáhanému nedoplatku.

Odvolání

Ručitel se proti výzvě k úhradě nedoplatku může odvolat v základní lhůtě 30 dnů od doručení výzvy. Odvolání proti výzvě má odkladný účinek, tj. až do doručení rozhodnutí o odvolání není ručitel povinen daň uhradit.

Rozhodnutím o odvolání může být nedoplatek, který je na ručiteli vymáhán, snížen v rámci doměřovacího řízení nebo řízení o mimořádném opravném prostředku týkajícím se částky daně, která je na ručiteli vymáhána. "Oprava“ výše daně, kterou má ručitel uhradit, může být provedena i v případě, že již uplynula lhůta pro stanovení daně, a tak již nelze daň doměřit či jinak změnit.

Ručiteli nevzniká samostatný úrok z prodlení, ten se váže pouze k samotnému nedoplatku daňového subjektu.

Daňová povinnost je nepřenosná

Vrácení platby tomu, kdo ji za daňový subjekt uhradil, není přípustné. Nebo jinak: Daňová povinnost je nepřenosná. Smluvní ujednání o převodu daňové povinnosti je neplatné, pokud takové ujednání není tolerováno daňovým zákonem. Správce daně se vždy obrací na dlužníka a ten se své platební povinnosti nemůže zprostit tím, že prokáže, že za něho jeho povinnost někdo smluvně převzal.

Správce daně přijme platbu na daň od kohokoli, ale přeplatek na dani vrátí jen daňovému subjektu. Toto ustanovení znamená velké problémy pro subjekt, který omylem uvede takovou specifikaci platby na daň, že bude připsána jinému daňovému subjektu.

Zaplatíte-li omylem daň na účet jiného subjektu, musíte si vrácení dojednat přímo s oním subjektem. Správce daně vám totiž vrátí platbu za jiný daňový subjekt na základě vaší žádosti. Musíte však prokázat, že šlo o zřejmý omyl při úhradě a zároveň musí platit, že daňový subjekt, který o převod žádá, na svém osobním účtu nemá nedoplatek; pokud by ho měl, bude platba využita na úhradu jeho nedoplatku.

Jiný subjekt

Zákaz přenosu daňové povinnosti se často v praxi slučuje se zákazem uplatnění daně zaplacené za jiný subjekt v základu daně z příjmů, který je odvozen od zvláštního daňového zákona. Jde však o odlišné úpravy. Více viz Daň jako daňový náklad.

Zákon o daních z příjmů umožňuje daňově účinný převod daňové povinnosti ve vyjmenovaných případech. Jde například o silniční daň mezi manželi (viz Manželé) a také u společníků veřejné obchodní společnosti, srážkovou daň (tj. daň z příjmů) u výher (viz Reklama). Podmínkou je v těchto případech její "zaplacení“.

Lhůta splatnosti

Daň je splatná ve lhůtě splatnosti, která je obecně totožná s posledním dnem lhůty pro podání řádného daňového přiznání. To platí jen v případě, že zvláštní daňový zákon nestanoví jinak. Jiná lhůta splatnosti je stanovena u:

  • daně z nemovitostí,

  • daně dědické a daně darovací,

  • spotřebních daní.

Tuto lhůtu tedy nelze prodloužit ani změnit. Další lhůty pro odvod daně jsou stanoveny zvláštními daňovými zákony, jde např. o lhůtu pro odvod srážkové daně, záloh na daň nebo zajištění daně.

Jde-li prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání u daní, u nichž je lhůta splatnosti totožná s lhůtou pro podání daňového přiznání, lze prodloužit splatnost daně prodloužením lhůty pro podání daňového přiznání. Tato možnost oddálení splatnosti daně je zpravidla časově omezená. Uvedená alternativa je pro daňový subjekt nejlacinější, protože na prodloužení lhůty splatnosti daně není v tomto případě vázáno žádné příslušenství daně. Jediným nákladem je poplatek za žádost o prodloužení lhůty.

Správce daně může lhůtu pro odvod srážkové daně a zajištění daně stanovit jinak, a to jak na základě žádosti, tak i z úřední povinnosti. Při tomto rozhodnutí není vázán žádnými podmínkami. Proti rozhodnutí o stanovení lhůt pro odvod srážkové daně a zajištění daně se lze v základní lhůtě odvolat. Totéž platí o stanovení záloh jinak. Ve všech případech může správce daně rozhodnout na základě žádosti daňového subjektu nebo z vlastního podnětu.

Náhradní lhůta

Od lhůty splatnosti daně je třeba důsledně odlišovat náhradní lhůtu splatnosti, která nemění lhůtu splatnosti, platí ale, že před jejím uplynutím správce daně není oprávněn zahájit daňovou exekuci. Náhradní lhůty splatnosti plynou ze zákona.

Náhradní lhůta při doměření daně na základě podání dodatečného daňového přiznání na zvýšení poslední známé daňové povinnosti je totožná s lhůtou pro podání tohoto přiznání. Náhradní lhůta třiceti dnů od doručení platebního (resp. dodatečného) platebního výměru dále běží od:

  • 15. dne ode dne právní moci platebního výměru, je-li stanovená daň vyšší než tvrzená,

  • 15. dne po nabytí právní moci dodatečného platebního výměru vydaného na základě daňové kontroly nebo z moci úřední.

Úrok z prodlení

Má-li daňový subjekt evidován nedoplatek, pak musí počítat s tím, že je úročen. Sazba úroku z prodlení je denní a odvozuje se od repo sazby ČNB, ke které se připočte 14 procentních bodů.

Podle daňového řádu se však úrok

Nahrávám...
Nahrávám...