dnes je 10.8.2022

Input:

Poskytování mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků zaměstnancům

8.9.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Poskytování mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků zaměstnancům

Ing. Martin Děrgel

Právní úprava
Právní úprava:

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

    • § 101 až § 108 – Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

  • Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů

    • § 17 – Pokuta fyzické osobě za neposkytnutí mycích, čistících a dezinfekčních prostředků

    • § 30 – Pokuta právnické osobě za neposkytnutí mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

    • § 6 odst. 7 písm. b), § 6 odst. 8 – Daňové posouzení z pohledu zaměstnanců

    • § 24 odst. 2 písm. j), p), x) – Daňové posouzení z pohledu zaměstnavatele

  • Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů

    • § 38 – Minimální opatření k ochraně zdraví při práci před biologickými činiteli

    • § 53 – Zásobování pitnou vodou a vodou pro zajištění osobní hygieny zaměstnanců

    • § 54 – Sanitární zařízení

  • Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků

  • Pokyn Generálního finančního ředitelství č. D-22, k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení ZDP (zveřejněn ve Finančním zpravodaji č. 3/2015), zejména:

    • komentář k § 6 odst. 7 písm. b) ZDP – K daňovému posouzení z pohledu zaměstnanců

    • komentář k § 24 odst. 2 ZDP bod 12 – K daňovému posouzení z pohledu zaměstnavatelů

Popis operace:

Podle § 104 odst. 3 ZP je zaměstnavatel povinen na základě rozsahu znečištění kůže a oděvu poskytovat zaměstnancům mycí, čisticí a dezinfekční prostředky (dále jen "MČDP"). Zaměstnanci je poskytuje bezplatně podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce, přičemž musí postupovat v souladu s nařízením vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví bližší podmínky poskytování i MČDP. Ovšem nahrazení poskytovaných MČDP přiměřeným finančním plněním není zakázáno.

Jak si upřesníme, zmíněný prováděcí předpis stanovuje pouze doporučená množství poskytovaných MČDP, snad s výjimkou ručníků, kdy stanoví pro všechny druhy činností minimálně dva ručníky za rok. Prakticky je tak ponecháno na zaměstnavateli, aby s ohledem na konkrétní podmínky práce rozhodl o přídělech těchto prostředků zaměstnancům. Jako optimální lze doporučit seznam ročních, popřípadě měsíčních nároků zaměstnanců v jednotlivých provozech zpracovaný na základě zhodnocení rozsahu znečištění při jejich práci – viz dále – buďto vlastním odborným odhadem, podle doporučení experta na hygienu, dlouhodobým pozorováním anebo převzetím norem spotřeby těchto prostředků od jiného podnikatele pracujícího v obdobném provozu.

Zmíněné nařízení vlády č. 495/2001 Sb. se poměrně stručně věnuje třem záležitostem kolem MČDP:

  • Určení a vymezení dezinfekčních prostředků.

  • Rozdělení prací z hlediska znečištění do čtyř druhů.

  • Doporučená množství mycích a čisticích prostředků podle "čistoty práce".

K předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění je obecně zaměstnavatel povinen poskytnou dezinfekční prostředky, za které se považují též ochranné masti s dezinfekčním účinkem.

Zaměstnancům, kteří přicházejí do styku s látkami, jež mohou způsobit podráždění pokožky nebo znečištění zaměstnance, poskytne zaměstnavatel podle druhu látky:

  • mycí a čisticí prostředky,

  • případně regenerační krémy a masti.

Příklady druhu prací z hlediska znečistění

Druhy prací  Příklady profesí a profesních činností  
Práce velmi
nečistá   
asfaltéři, lakýrníci, vulkanizéři, deratizéři, galvanizéři, hlubinná
těžba, obsluha kotelen na pevná paliva, obsluha a údržba
zemních strojů, obsluha a údržba strojních zařízení, hutníci   
Práce nečistá   seřizovači, vazači, řidiči nákladních vozidel, traktorů
a zemědělských strojů, zedníci, montéři, stavební dělníci,
obsluha stavebních strojů, lesní a zemědělští dělníci, kováři,
provozní chemici, dělníci v potravinářské výrobě, řezníci,
uzenáři, svářeči, chovatelé zvířat, obsluha kovoobráběcích strojů,
práce ve zdravotnictví způsobující podráždění pokožky   
Práce méně
čistá   
mistři, pracovníci technické kontroly, jeřábníci, skladoví dělníci,
řidiči osobních vozidel, servisní technici, obuvníci, tesaři,
obrábění dřeva, montáž elektrotechnických výrobků, zásobování,
úklid   
Práce čistá   administrativa, obsluha plynových kotelen, dozor, měření,
obchod, služby, školství, věda, výzkum   

Doporučená množství mycích a čisticích prostředků

Druhy prací  Mycí prostředek -
množství v gramech za
měsíc 
 
Čisticí pasta -
množství v gramech za
měsíc 
 
Práce velmi nečistá   200   900   
Práce nečistá   100   600   
Práce méně čistá   100   300   
Práce čistá   100   –   
Konkrétní upřesnění množství mycích a čisticích prostředků provede zaměstnavatel
podle vyhodnocení rizik   
Společně pro všechny druhy prací minimálně dva ručníky za rok   

Za mycí prostředky se považují obecně prostředky splňující základní požadavky očisty těla od škodlivin a jiných nečistot včetně prachů, které působí na povrch těla a mohou proniknutím kůží do těla ohrozit zdravotní stav zaměstnanců. Není-li kůže dostatečně chráněna, zvyšuje se možnost jejího poškození. I když kožní choroby zpravidla nezpůsobují pracovní neschopnost, významně zaměstnance obtěžují a snižují jejich výkonnost.

Nejčastějšími mycími prostředky jsou toaletní mýdla, čisticí pasty a roztoky, jimiž se odstraňují vzniklé nečistoty a které nepoškozují a nedráždí pokožku. Za nezbytnou součást mycích prostředků je nutno považovat i ručníky, popřípadě i elektrické teplovzdušné osušovače rukou. V některých provozech může docházet k silnějšímu poškozování dutiny ústní a nosní (prašné prostředí, chemické výpary aj.), jinde zase ve zvýšené míře trpí oči, případně jiné vnější části organismu. V těchto případech lze považovat za mycí prostředky i přípravky, jimiž se dutiny či oči vyplachují, čímž se tak snižuje negativní působení agresivních látek a prachu.

Zaměstnancům, kteří na pracovišti přicházejí do styku s látkami dráždícími pokožku (např. organická rozpouštědla), po nichž se pokožka vysušuje a praská, je zapotřebí poskytnout v rámci MČDP také regenerační výživné krémy a masti, které upravují odmaštěnou pokožku. Někdy je dokonce potřeba zajistit ochranu pokožky již před zahájením práce se škodlivinami. K tomuto účelu slouží masti, které po nanesení vytvoří ochranný film; k jejich očištění po práci slouží snímací krémy apod.

Zmíněné nařízení vlády nestanovuje pro poskytování MČDP žádné pevně dané limity, jde pouze o doporučení, takže břemeno rozhodování zůstává na zaměstnavateli, resp. na jeho zaměstnanci pověřeném problematikou bezpečnosti a ochranou zdraví při práci. Zaměstnavatel musí obecně posoudit a vyhodnotit rizika související s tím kterým druhem práce. Vhodné bude rozpracování této problematiky do samostatné vnitropodnikové směrnice, aby jednotlivým zaměstnancům byly předem známy jejich nároky i v této oblasti.

A jak bylo výše uvedeno, není vyloučeno, aby poskytování MČDP nahradil zaměstnavatel peněžitým příspěvkem zaměstnancům na jejich pořízení. Tuto náhradu výdajů lze koncipovat buď jako úhradu zaměstnanci prokázaných nákupů vhodných MČDP, což je administrativně náročné, nebo jako neprokazovanou paušální náhradu podle průměrných cen, která by ale měla mít racionální základ, např. dle kontrolního nákupu.

Paušální peněžitá náhrada se ovšem často míjí hygienickým účinkem, protože požadavek ochrany zdraví bývá přehlušen "přízemnějšími" nároky zaměstnanců. Daleko efektivnější a vhodnější se jeví poskytování čistidel z velkých zásobníků připevněných na zdi, jako je bubnový zásobník toaletního papíru a tekutého mýdla, teplovzdušný osušovač rukou, papírové ubrousky atd., u nichž nehrozí soukromé zneužití zaměstnanci.

Dodejme, že jelikož se pro účely bezpečnosti a ochrany zdraví při práci za zaměstnance nepovažují pouze osoby v pracovněprávním vztahu k zaměstnavateli, nýbrž taktéž samotní zaměstnavatelé (jde-li o fyzické osoby alias OSVČ), pokud taktéž pro svou firmu manuálně pracují, včetně OSVČ bez vlastních zaměstnanců, dále spolupracující osoby vypomáhající podnikajícím OSVČ. Zákonnými adepty na bezplatné poskytnutí MČDP pro ochranu zdraví jsou rovněž "cizí" lidé, kteří se s vědomím zaměstnavatele zdržují v jeho prostorách. Typickým příkladem jsou restaurace, kina, sportoviště, plovárny a vůbec provozy, kam docházejí "zákazníci" a kde oprávněně očekávají zajištění základních hygienických a zdravotních norem. Také sem přirozeně patří studenti a žáci na praxi, posudková komise, experti odběratele, obchodní partneři, externí

Nahrávám...
Nahrávám...