dnes je 26.9.2022

Input:

Postupy zdanění

10.8.2012, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.4 Postupy zdanění

Ing. Otakar Machala

1. Úvod

Správné stanovení základu daně z příjmů představuje složitý proces. Základ daně vychází ve všech standardních případech u subjektů, které jsou účetními jednotkami podle zákona o účetnictví, z vedeného účetnictví, tj. ze zjištěného výsledku hospodaření.

Výjimku představují poplatníci daně, kteří sestavují účetní závěrku podle Mezinárodních účetních standardů. Ti musejí při stanovení základu daně v souladu s ustanovením § 23 odst. 2 písm. a) ZDP vycházet z výsledku hospodaření zjištěného podle českých účetních předpisů (kromě zákona o účetnictví jde o vyhlášku č. 500/2002 Sb. a o České účetní standardy).

V další fázi probíhá transformace takto zjištěného výsledku hospodaření na základ daně z příjmů. I v případě dalších údajů rozhodných pro stanovení základu daně čerpaných z účetnictví jsou všichni poplatníci povinni vycházet z českých účetních předpisů. Vodítkem pro konkrétní postup mohou být i tiskopisy daňových přiznání, které obsahují jednotlivé typy položek upravujících základ daně. Jedná se o:

  • vyloučení účetních nákladů, které nejsou daňovými

  • vyloučení účetních výnosů, které neovlivňují základ daně

Důvodem vyloučení nákladů může být kromě neprokázané souvislosti s dosažením, zajištěním a udržením zdanitelných příjmů (§ 24 odst. 1 ZDP) i konkrétní ustanovení ZDP vylučující náklad z daňového základu (zejména § § 24 a 25 ZDP) a skutečnost, že náklad časově souvisí s jiným zdaňovacím obdobím, rozdíl mezi účetní a daňovou výší nákladů (odpisy majetku) apod.

U vyloučených výnosů se kromě případů, kdy časově souvisí s jiným zdaňovacím obdobím, jedná zejména o položky, které nejsou předmětem daně, položky osvobozené či vyňaté ze zdanění podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění.

Vliv na konečnou výši daňové povinnosti může mít i uplatnění dalších položek. Jde např. o:

  • daňovou ztrátu z minulých zdaňovacích období (§ 34 odst. 1 ZDP),

  • odčitatelné položky podle § 34 odst. 4 a násl. ZDP (na realizaci projektů výzkumu a vývoje, na vypořádání u družstva),

  • nezdanitelná část základu daně a položky snižující základ daně včetně darů (§ 15, § 20 ZDP),

  • slevy na dani (§ § 35, 35a, 35b a 35ba ZDP),

  • daňové zvýhodnění na vyživované dítě (§§ 35c a 35d ZDP)

  • postupné zahrnování hodnoty zásob a pohledávek do základu daně při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví (§ 23 odst. 14 ZDP),

  • některá přechodná ustanovení ZDP (např. úprava výsledku hospodaření neziskových právnických osob při přechodu z jednoduchého na podvojné účetnictví).

Schémata zdanění

Většina uvedených úprav je zohledněna v rámci schémat zdanění pro jednotlivé formy právnických osob a pro fyzické osoby. Schémata představují obecný postup, který je třeba v rámci dané formy podnikání dodržovat. Lze je použít jako pomůcku pro kontrolu správnosti transformace účetního hospodářského výsledku na základ daně, resp. až na stanovení daňové povinnosti. Přesný postup zdanění každého subjektu ovšem musí vycházet z konkrétních podmínek poplatníka daně. Komplexní postup zdanění vedoucí až k daňové povinnosti, zohlednění záloh a vypořádání daně je popsán ve schématech "Postupy zdanění akciové společnosti, družstva a společnosti s ručením omezeným“ a "Postupy zdanění fyzických osob.“. V ostatních schématech postupů zdanění právnických osob jsou naznačeny zejména odlišnosti oproti komplexnímu postupu.

Postupy zdanění veřejné obchodní společnosti

Postupy zdanění komanditní společnosti

Postupy zdanění akciové společnosti, družstva, společnosti s ručením omezeným a dalších právnických osob

Postupy zdanění fyzických osob

2. Postupy zdanění právnických osob

Stálé provozovny

Specifický postup zdanění platí v některých případech pro stálé provozovny poplatníků daně, kteří mají sídlo mimo území České republiky a ani se na našem území obvykle nezdržují (daňoví nerezidenti).

Obecně je při stanovení základu daně stálé provozovny třeba opět vycházet ze zákona o daních z příjmů při znalosti úpravy ve Smlouvě o zamezení dvojího zdanění uzavřené se zemí, v níž má zahraniční subjekt podnikající na území ČR prostřednictvím stálé provozovny sídlo.

Postup zdanění v těchto případech musí respektovat ustanovení § 23 odst. 11 ZDP, které uvádí, že u stálé provozovny nemůže být základ daně nižší nebo daňová ztráta vyšší, než jaké by dosáhl z téže nebo obdobné činnosti vykonávané za obdobných podmínek poplatník se sídlem či bydlištěm na území ČR.

Zdanění může vycházet z účetnictví stálé provozovny, ale v případech, kdy není účetnictví vedeno nebo je nelze považovat za průkazné, ZDP umožňuje stanovit základ daně náhradními metodami, kterými jsou:

  • poměr zisku či ztráty k hrubým nákladům či příjmům u srovnatelných poplatníků nebo činností,

  • srovnání výše marže (obchodního rozpětí), případně jiných srovnatelných údajů,

  • metoda rozdělení celkových zisků nebo ztrát zřizovatele provozovny jeho různým částem, a to například na základě porovnání výše obratu těchto složek,

  • dohoda mezi poplatníkem a správcem daně (sjednání daně) podle ustanovení § 98 odst. 4 DŘ.

Od zdaňovacího období započatého v roce 2009 mohou stálé provozovny právnických osob, které jsou daňovými rezidenty členského státu EU nebo dalších států, které tvoří Evropský hospodářský prostor, u vybraných druhů příjmů ze zdrojů na území ČR zdaňovaných srážkou podle zvláštní sazby daně (§ 36 ZDP) uplatnit možnost zápočtu sražené daně na celkovou daňovou povinnost (viz Postupy zdanění fyzických osob).

Podrobnosti o správném stanovení základu daně v těchto případech včetně uplatňování specifických druhů daňově uznatelných nákladů viz Stálá provozovna.

3. Postupy zdanění fyzických osob

V případě postupu zdanění fyzických osob došlo od roku 2008 k výraznému zjednodušení v důsledku zrušení tzv. minimálního základu daně, který byl do ZDP zaveden v rámci zákona č. 438/2003 Sb. a rovněž díky zrušení společného zdanění manželů.

S účinností od roku 2009 přináší ZDP významnou změnu pro fyzické osoby, které jsou nerezidenty v ČR. Změna spočívá v možnosti započtení daně vybírané srážkou podle § 36 ZDP z vybraných druhů příjmů ze zdrojů na území ČR na celkovou daňovou povinnost poplatníka. Tato možnost se týká osob, které jsou daňovými rezidenty členského státu EU nebo dalších států, které tvoří Evropský hospodářský prostor, v případě příjmů:

  • ze služeb /s výjimkou provádění stavebně montážních projektů),

  • z obchodního, technického nebo jiného poradenství, řídicí a zprostředkovatelské činnosti a obdobných činností poskytovaných na území České republiky,

  • z nezávislé činnosti, např. architekta, lékaře, inženýra, právníka, vědce, učitele, umělce, daňového či účetního poradce a podobných profesí, vykonávané na území ČR,

  • z osobně vykonávané činnosti na území ČR nebo zde zhodnocované veřejně vystupujícího umělce, sportovce, artisty a spoluúčinkujících osob, bez ohledu na to, komu tyto příjmy plynou a z jakého právního vztahu,

  • z titulu náhrady za poskytnutí práva na užití nebo za užití předmětu průmyslového vlastnictví, počítačových programů (software), výrobně technických a jiných

Nahrávám...
Nahrávám...