dnes je 29.11.2022

Input:

Přeshraniční fúze

1.1.2011, , Zdroj: Verlag Dashöfer

12.5.4
Přeshraniční fúze

Ing. Jiří Řehák

Právní úprava

Jak bylo uvedeno již v úvodu, do českého právního řádu byla včleněna směrnice Evropského parlamentu a Rady ES č. 2005/56 ze dne 26. 10. 2005, o přeshraničních fúzích kapitálových společností ("Desátá směrnice“). Je včleněna do hlavy IX ZoPS – Zvláštní ustanovení o přeshraniční fúzi (uvádí jen ty zvláštnosti, které nejsou totožné s postupem vnitrostátních fúzí).

Při přeshraniční fúzi podléhají zúčastněné účetní jednotky svým národním právním řádům. Proto i přípravná etapa fúze bude podléhat domovským právním postupům. Konečná fúze se zapsáním fúze do OR bude probíhat podle toho právního řádu, ve kterém bude sídlit nástupnická společnost (při sloučení to bude zpravidla země sídla nástupnické společnosti, při splynutí to může být i země odlišná od zemí sídel zanikajících společností). Zanikající společnost však svou činnost na území druhého státu ukončit nemusí. V zásadě jsou 2 možnosti: buď bude pokračovat v činnosti, avšak jako organizační složka (v daňové terminologii jako stálá provozovna) právnické osoby se sídlem v jiném státě (takové případy budou časté u zanikající společnosti s rozsáhlým nemovitým majetkem, který nelze přemístit do jiného státu), nebo bude činnost zanikající společnosti přenesena do státu nástupnické společnosti. Další podmínky:

Další podmínky

  • Projekt fúze se nemusí přezkoumávat, udělí-li s tímto postupem souhlas statutární orgány zúčastněných společností.

  • Zápis fúze do OR má konstitutivní účinek, výmaz zaniklé tuzemské společnosti má jen deklaratorní účinek – např. přeshraniční fúze sloučením rakouské nástupnické společnosti a české zanikající společnosti vstupuje v platnost a účinnost dnem zápisu do OR v Rakousku, termín výmazu české zaniklé společnosti z OR v ČR nemá konstitutivní účinek.

  • ObchZ zakazoval (resp. zatím zakazuje) poskytovat zvláštní výhody některými společnostmi znalcům a členům statutárních a dalších orgánů společnosti. Zákaz je vypuštěn, avšak všechny poskytnuté výhody je nutné uvést v projektu přeshraniční fúze.

  • Právo na dorovnání nebo odkup akcií vlastněných drobnými společníky je možný jen po schválení společníky všech zúčastněných společností, neboť právní předpisy zúčastěných společností neobsahují totožnou úpravu a je potřebné dohodnout "spravedlivý“ postup.

  • Konečné účetní závěrky mohou být stanoveny i na jiný den, než den předcházející rozhodnému dni fúze, na tomto dni se musí účastníci fúze shodnout, stejně tak jako na rozsahu použití přecenění jmění zúčastněných společností na reálnou hodnotu.

  • Při přeshraničních fúzích, obdobně jako při ustanovování evropské společnosti, mají důležitou úlohu notáři, kteří zastupují stát v kontrolní funkci dodržování zákonů členských států při těchto procesech. Rejstříkové soudy nezkoumají obsah zapisovaných přeshraničních fúzí.

  • Návrh zákona v souladu s Desátou směrnicí široce upravuje participaci zaměstnanců v tomto procesu. Klíčovým institutem tohoto systému je existence "vyjednávacího výboru“ s účastí všech zúčastněných společností včetně jejich dceřiných společností a jejich organizačních složek.

Forma zúčastněných společností

Pokud jde o právní formu zúčastněných společností, v tuzemském právním řádu je umožněna fúze stejných, nebo i odlišných forem obchodních společností (mohou fúzovat v. o. s. s komanditními společnostmi, nebo a. s. a s. r. o.). Při přeshraničních fúzích je možné spojovat odlišné formy obchodních společností, jen dovoluje-li to vnitřní zákon té které země. Např. český zákon umožňuje fúzi mezi osobními společnostmi navzájem, nebo kapitálovými společnostmi. Pokud by chtěla např. fúzovat česká v. o. s. s rakouskou společností typu s. r. o., není to možné z hlediska českého právního řádu, i kdyby to např. rakouské právní předpisy dovolovaly.

Fúze do ČR

Při fúzi do ČR (sídlo nástupnické společnosti) bude zahajovací rozvaha (k rozhodnému dni fúze) sestavována podle českých účetních předpisů. S tím souvisí několik účetních problémů.

Ocenění přebíraného majetku z účetnictví zanikající zahraniční společnosti musí odpovídat ZÚ, a to postupem dle § 24 a § 25. Smyslem není převzetí v pořizovacích účetních cenách, ale v cenách reprodukčních, které může stanovit i znalec, takže v zásadě mohou odpovídat § 27 odst. 3 (reprodukční cena by se měla blížit reálné hodnotě). Tímto postupem není nutné přebírat ceny z konečné účetní závěrky zanikající společnosti, které jsou poplatné předpisům příslušné země sídla zanikající společnosti.

Zahajovací rozvaha by pak obsahovala individuálně oceněné položky převáděných aktiv, v pasivech účet 418 jako souhrn oceňovacích rozdílů. S účtem 418 majícím původ v ocenění převzatých aktiv ze zahraničí by se podle představ vlastníků postupovalo obdobně, jako při vnitrostátní fúzi. Hodnota účtu 418 by se přetransformovala buď na posílení kapitálových fondů (včetně ZK), ziskových fondů, či výsledků hospodaření minulých let. Případná záporná hodnota účtu 418 by se vyrovnávala proti snížení ostatních položek VK, možné je zavést ji na účet 429 – Neuhrazená ztráta minulých let.

Zahraniční organizační jednotka musí vést účetnictví podle tamních předpisů (mj. z důvodu průkazného stanovení základu daně), zároveň podle českých předpisů, neboť je součástí české účetní jednotky – vnitřními pravidly bude nutné tuto duplicitnost ve vedení účetnictví zjednodušovat stanovením převodového můstku. Musí být vylučovány vzájemné vztahy a operace, přepočet kurzů musí být v souladu s § 24 odst. 6 a 7 ZÚ. Vedení

Nahrávám...
Nahrávám...