dnes je 30.11.2022

Input:

Přiznání k dani z příjmů FO 2014

3.2.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2015.0304.2
Přiznání k dani z příjmů FO 2014

Ing. Martin Děrgel

VYŠLO V ČÍSLE 3-4/2015

Aby se správce daně dozvěděl stěžejní údaje o daňovém subjektu, zejména zda správně stanovil daňovou povinnost, musí se nějakým legálním způsobem dostat k relevantním informacím. Protože není reálné ani žádoucí, aby za každé zdaňovací období prováděl u všech poplatníků a plátců daně kontrolu, bylo zvoleno nejjednodušší možné řešení. Daňovým subjektům (ne vždy a ne všem) je přímo ze zákona nařízeno sepsat všechny potřebné údaje do standardizované formy tiskopisu – daňového přiznání – a předat je správci daně. Prověření daňových subjektů pak nemusí být plošné, ale přesně cílené například z důvodu podezřelých údajů v přiznání. A pokud by se někdo opovážil přiznání nepodat nebo uvedl nepravdivé údaje, bude přísně potrestán.

Předmětem našeho zájmu bude přiznání k dani z příjmů fyzických osob ("DPFO") za zdaňovací období kalendářního roku 2014, k čemuž slouží oficiální tiskopis 25 5405 MFin 5405. Pro tyto účely byl vydán – ostatně jako každý rok – nový vzor tiskopisu č. 21 (4 strany), který se sice příliš neliší od loňského vzoru č. 20, nicméně pro přiznání daně za rok 2014 by měl být využit jen k tomuto účelu vytvořený nový vzor č. 21. Podpůrným tiskopisem jsou Pokyny k vyplnění tohoto přiznání, 25 5405/1 MFin 5405/1 – vzor č. 22 (4 strany).

Dále existuje 7 oficiálních příloh, které vyplňují pouze poplatníci, kteří pro ně mají věcnou náplň:

  • Příloha č. 1 Výpočet dílčího základu daně ("DZD") ze samostatné alias podnikatelské činnosti podle § 7 ZDP, na druhé straně tiskopisu se uvádějí podrobnosti o podnikání (tiskopis 25 5405/P1 – vzor č. 10).

  • Příloha č. 2 – Výpočet DZD z nájmu a z ostatních příjmů dle § 9 a § 10 ZDP (25 5405/P2 – vzor č. 10).

  • Příloha č. 3 – Výpočet daně z příjmů ze zahraničí metodou tzv. prostého zápočtu daně (25 5405/P3 – vzor č. 10). Při více státech se uplatní pro každý další stát Samostatný list k příloze č. 3 (25 5405/a – vzor č. 3).

  • Příloha č. 4Pojistné přiznání za rok 2014 účastníka důchodového spoření (25 5405/P4/1 – vzor č. 2).

  • Příloha pro uplatnění odpočtu minulých daňových ztrát dle § 34 odst. 1 ZDP (25 5405/P6 – vzor č. 1).

  • Seznam pro uplatnění nároku na vyloučení dvojího zdanění dle § 38f odst. 10 ZDP (25 5405b – vzor č. 2).

Výši příjmů ze závislé činnosti, jakož i zaměstnavatelem sraženou zálohu na daň nebo "srážkovou daň" poplatník prokazuje další povinnou přílohou. V případě zálohového zdanění jde o tiskopis "Potvrzení o příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění" č. 25 5460 – vzor č. 22 (1 strana). Při využití nové možnosti zahrnout do přiznání i příjmy dohod o provedení práce do 10 000 Kč zdaněné tzv. srážkovou daní, se jedná o "Potvrzení o zdanitelných příjmech (...)" č. 25 5460/A – vzor č. 1 (1 strana).

A v závislosti na rozsahu uplatňování nezdanitelných částek jsou dále povinnou součástí DAP přílohy vyznačené v příslušném tiskopise, jako např. potvrzení o poskytnutých darech nebo o úvěru na bytové potřeby a o výši zaplacených úroků z tohoto úvěru, potvrzení o zaplacených částkách na soukromé životní pojištění atd.

Novinky DPFO za rok 2014

Pro sestavení přiznání k DPFO za rok 2014 je stěžejní znění ZDP účinné k 31. 12. 2014. Tento zákon je přitom ale oblíbeným terčem novelizací, kterých bylo 7 – s účinností v roce 2014. Orientaci v daních navíc tradičně komplikuje řada přechodných ustanovení, která mohou použitelnost vybraných legislativních změn odložit až na pozdější období nebo naopak předsunout před účinnost novely (což lze díky soudní judikatuře jen u změn ku prospěchu poplatníků), anebo vázat na určité podmínky (například se změna netýká dříve uzavřených smluv, které proto doběhnou ještě ve starém daňovém režimu). Z tohoto pohledu se stal rekordmanem zákon č. 267/2014 Sb., který novelizoval ZDP a dalších 17 zákonů sice až s účinností od 1. 1. 2015, ovšem jeho 49 přechodných ustanoveních velkou část změn promítá zpětně do zdaňovacího období kalendářního roku 2014.

Co se týče předmětu našeho zájmu – přiznání k DPFO za rok 2014 – připomeňme hlavně následujících 10 významnějších věcných meziročních změn:

  1. Základ pro solidární zvýšení daně lze snížit o ztrátu z "podnikání":
    • Stále platí, že pokud součet příjmů ze závislé činnosti a dílčího základu daně z "podnikání" přesáhne limit 1 245 216 Kč (48násobek průměrné mzdy), podléhá přesah solidárnímu zvýšení daně 7 %.

    • Tito poplatníci – včetně zaměstnanců – musejí vždy podat daňové přiznání. Nově ale nemusí, když nepodléhají solidárnímu zvýšení "roční" daně, ale pouze solidárnímu zvýšení daně u měsíčních záloh.

    • Další příznivou novinkou roku 2014 je, že vykáže-li poplatník u příjmů ze samostatné činnosti daňovou ztrátu, lze o ni pro účely základu pro solidární zvýšení daně snížit příjmy ze závislé činnosti.

  2. Obnovení základní slevy na dani u starobních důchodců:
    • Ústavní soud navrátil starobním důchodcům nárok na základní slevu na dani 24 840 Kč ročně.

  3. Nová sleva na dani za umístění dítěte:
    • Poprvé již za rok 2014 lze v daňovém přiznání (nebo při ročním zúčtování záloh zaměstnavatelem) uplatnit nový typ slevy na dani "za umístění dítěte". A to ve výši výdajů vynaloženým poplatníkem za umístění vyživovaného dítěte v jeho společně hospodařící domácnosti v daném roce v zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy. V roce 2014 ovšem maximálně 8 500 Kč za dítě.

  4. Vyšší daňový odpočet poskytnutých darů:
    • Maximální odpočet za poskytnuté dary, resp. bezúplatná plnění, se zvýšil na 15 % základu daně.

  5. Změny v osvobození příjmů z prodeje cenných papírů:
    • Na straně jedné se sice u cenných papírů (nabytých po 31. 12. 2013) prodloužil časový test pro osvobození od daně z 6 měsíců na 3 roky. Ovšem na straně druhé nově pro rok 2014 platí, že pokud příjmy z prodeje cenných papírů nepřesáhnou 100 000 Kč za rok, tak jsou osvobozeny od DPFO.

  6. Vyšší osvobození ostatních příjmů:
    • Limit příležitostných ostatních příjmů osvobozených od DPFO se zvýšil na 30 000 Kč za rok.

  7. Srážkovou daň z dohod a honorářů lze započíst na úhradu daně:
    • Příjmy z dohod o provedení práce do 10 000 Kč bez prohlášení k dani podléhají "konečné" srážkové dani. Stejně tak i příjmy ze samostatné činnosti autorů za poskytnutí autorských práv do 10 000 Kč. Nově lze i takto zdaněné příjmy zahrnout do přiznání a sraženou daň započíst na úhradu daně.

  8. Nový daňový odpočet u podnikatelů:
    • Byl zaveden odpočet na podporu odborného vzdělávání (až 110 % vstupní ceny a 200 Kč za hodinu praxe). Vedle toho byl zvýhodněn a upraven stávající daňový odpočet na podporu výzkumu a vývoje.

  9. Omezení daňových výhod nerezidentů:
    • Z nerezidentů ČR mohou nezdanitelné částky, daňové zvýhodnění na děti a jinou než základní a studentskou slevu na dani, uplatnit již pouze rezidenti států EU, Norska a Islandu. A to i nadále jen v přiznání, mají-li z Česka nejméně 90 % příjmů, což budou muset nově navíc prokázat potvrzením.

  10. Začlenění bezúplatných příjmů (darů) do předmětu daně z příjmů:
    • V důsledku zrušení daně darovací nově podléhají dani z příjmů i bezúplatné příjmy (např. dary). Když nesouvisejí se závislou ani samostatnou činností, pak jsou obvykle od daně osvobozeny. Z předmětu DPFO byl pro rok 2014 zcela vyloučen majetkový prospěch z bezúročné zápůjčky, výpůjčky a výprosy.

Kdy podat přiznání

Přiznání k DPFO za rok 2014 je nutno podat nejpozději ve středu 1. dubna 2015. Notorické opozdilce můžeme potěšit tím, že jim žádná sankce nehrozí, ani když přiznání podají až následující čtvrtek 9. dubna 2015. V souladu s § 250 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění p.p. (""), totiž platí jistá doba hájení. Pozdější podání ale již bude "odměněno" pokutou za opožděné tvrzení daně ve výši 0,05 % daně, resp. 0,01 % ztráty za každý další den prodlení (nejvýše 5 % daně či ztráty), přesáhne-li sankce 200 Kč. Když bude prodlení do 30 dnů, bude výše pokuty jen poloviční, nebude-li přiznání podáno vůbec, tak bude pokuta nejméně 500 Kč.

Pokud poplatníkovi zpracovává a podává daňové přiznání poradce (tj. daňový poradce nebo advokát), prodlužuje se lhůta pro podání do středy 1. července 2015, jestliže příslušná plná moc je uplatněna u správce daně do 1. 4. 2015. Stejná prodloužená lhůta platí také pro poplatníky, kteří mají zákonem uloženou povinnost ověření účetní závěrky auditorem, což se ale osob fyzických prakticky netýká. O tato prodloužení se nežádá.

Kromě toho může poplatník a jeho zástupce požádat správce daně o prodloužení lhůty pro přiznání za rok 2014, čemuž ale nemusí být vyhověno a žádost podléhá správnímu poplatku 300 Kč. Toto správcovské prodloužení lhůty pro řádné daňové přiznání může činit až 3 měsíce. Výjimkou je případ, kdy předmět daně tvoří i příjmy, které jsou předmětem daně v zahraničí, kdy může být lhůta prodloužena až do konce října 2015.

DPFO je splatná ve výše uvedených lhůtách pro podání daňového přiznání, přičemž i zde je tolerováno až 5denní zpoždění úhrady, po němž následuje sankční úrok z prodlení 14,05 % p.a. Pokud poplatník nemá dostatek peněz, může požádat správce daně o posečkání úhrady daně nebo o povolení její úhrady na splátky, což obnáší správní poplatek 400 Kč Výhodou je nižší úrok z posečkané částky 7,05 % p.a. a nehrozí daňová exekuce dlužné částky. Za den bezhotovostní platby se považuje až den připsání peněz na účet finančního úřadu!

Dodejme, že od roku 2015 umožňuje daňový řád podávat žádosti o individuální prominutí některých daňových sankcí, které je třeba odůvodnit a uhradit správní poplatek 1 000 Kč (ledaže je sankce do 3 000 Kč).

Jak podat přiznání

Přiznání i k DPFO je možno platně podat místně příslušnému FÚ obecně šesti různými způsoby:

  1. Písemně – předložením na podatelně finančního úřadu ("FÚ"),
  2. Písemně – odesláním klasickou papírovou poštou,
  3. Datovou zprávou jako přílohu e-mailu odeslaného na adresu elektronické podatelny podepsanou uznávaným alias zaručeným elektronickým podpisem,
  4. Datovou zprávou odeslanou prostřednictvím datové schránky,
  5. Datovou zprávou s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky,
  6. Kombinovaně odeslání datové zprávy bez uznávaného (zaručeného) elektronického podpisu nebo za použití jiných přenosových technik (ovšem po 1. 1. 2015 již není možné odeslání faxem), kdy je ale ještě poté nutno tento úkon do 5 dnů, potvrdit nebo opakovat některým z výše uvedených pěti způsobů.

I když se to většiny živnostníků netýká, tak upozorněme na omezení účinné od 1. 1. 2015 speciálním ustanovením § 72 odst. 4 DŘ, které tak dopadá i na podání přiznání k DPFO za rok 2014:

  • Má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen podání podle odstavce 1 (pozn.: včetně řádného daňového přiznání k DPFO) učinit pouze datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1 (pozn.: jde o možnosti 3, 4 a 5 uvedené výše).

Pokud poplatník nemá vlastní programové vybavení umožňující sestavit přiznání k DPFO, pak lze doporučit jako nejjednodušší a uživatelsky nejpřívětivější řešení volně dostupnou aplikaci Ministerstva financí na Daňovém portále – www.daneelektronicky.cz   nebo přes www.financnisprava.cz   (záložka tiskopisy). Nejenže nabízí "Průvodce krok po kroku", a dílčí výpočty provádí automaticky, ale průběžně vyplňování tiskopisu prověřuje a upozorňuje na případné chyby. Tuto službu klidně může využít i ten, kdo nemá datovou schránku ani zaručený elektronický podpis; postačí, když do 5 dnů po "neověřeném" elektronickém odeslání takto vyplněného přiznání podání potvrdí předložení jedné stránky vygenerované přímo touto aplikací s podpisem na FÚ. Případně lze samozřejmě tiskopis vytisknout a celý v papírové podobě s podpisem odevzdat nebo poslat/odevzdat na FÚ.

Kdo podává přiznání

Podle § 135 DŘ je řádné daňové tvrzení alias přiznání povinen podat daňový subjekt:

  • kterému to zákon ukládá nebo

  • který je k tomu správcem daně vyzván.

Avizované "uložení zákonem" má v případě DPFO na starosti zejména § 38g ZDP. Podle jehož prvního odstavce obecně platí, že přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně:

  • přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o:

    • - příjmy od daně osvobozené, nebo
    • - příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně (ve smyslu § 36 ZDP),
  • nebo sice nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.

Poznámka: Speciálními důvody podání přiznání při insolvenci či úmrtí (dědicem) se nebudeme zabývat.

Příklad

Příklad – Různé příjmy bez nutnosti přiznání

Slečna Petra studuje uměleckou vysokou školu. V roce 2014 dostala stipendium 6 000 Kč z prostředků dané vysoké školy, od banky získala půjčku 50 000 Kč na spotřebitelské nákupy, z brigád utržila dalších 50 000 Kč, které byly zdaněny srážkovou daní 15 % (šlo vždy o dohodu o provedení práce s odměnou do 10 000 Kč měsíčně od jednoho zaměstnavatele, přičemž studentka u zaměstnavatelů nepodepsala prohlášení k dani). Z příležitostné výdělečné činnosti (malování portrétů lidí na Karlově mostě) utržila 28 000 Kč. Protože bydlí v poměrně velkém bytě, kde je v nájmu, podnajímá jej zčásti jiné studentce za roční částku 12 000 Kč.

Petra nemusí podat daňové přiznání za rok 2014, protože stipendium je od daně osvobozeno, půjčka není předmětem daně z příjmů, výdělky z brigád byly zdaněny "konečnou" srážkovou daní, příjem z příležitostných činností (malování) je až do ročního úhrnu 30 000 Kč osvobozen od daně [viz § 10 odst. 3 písm. a) ZDP] a zbývající jediné zdanitelné příjmy z podnájmu, resp. z nájmu podle § 9 ZDP nepřesáhly 15 000 Kč.

Existuje ale i druhá možnost, která je pro slečnu Petru daňově výhodnější. Může totiž dobrovolně podat daňové přiznání, do něhož zahrne kromě nájemného za byt také příjmy z dohod o provedení práce, i když byly zdaněny "konečnou" srážkovou daní. Pro tyto účely si od jednotlivých zaměstnavatelů musí vyžádat příslušná potvrzení o sražené dani, která budou přílohou daňového přiznání. Jelikož má nárok jak na základní slevu na dani 24 840 Kč, tak i na speciální slevu na dani na studenta 4 020 Kč, bude její konečná daňová povinnost za rok 2014 nulová. Díky tomu představují z odměn za dohody sražené srážkové daně přeplatek na dani, o jehož vrácení může studentka požádat správce daně; jinak by si je započetla na úhradu roční daně (§ 36 odst. 7 ZDP).

Obecné pravidlo povinného podáni přiznání k DPFO ("DAP") – zdanitelné příjmy nad 15 000 Kč nebo daňová ztráta – je s ohledem na průběžné zálohové zdanění u zaměstnanců zmírněno. Daňové přiznání k DPFO není povinen podat poplatník, který měl ve zdaňovacím období příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP:

  • pouze od jednoho plátce daně (tzv. hlavního zaměstnavatele), nebo

  • postupně od více plátců daně (pokud tedy nedošlo k souběhu plátců daně),

  • případně ještě doplatky mezd od těchto plátců daně (tj. zúčtované až po skončení zaměstnání).

Podmínkou přitom je, že poplatník:

  • u všech těchto plátců daně (zaměstnavatelů) měl na příslušné zdaňovací období podepsáno prohlášení k dani dle § 38k odst. 4 ZDP; u posledního jej případně lze podepsat dodatečně při ročním zúčtování, a

  • kromě těchto příjmů neměl jiné zdanitelné příjmy (opět se nezapočítávají příjmy osvobozené od daně ani zdaněné tzv. srážkovou daní podle § 36 ZDP) podle § 7 až § 10 ZDP v úhrnu vyšší než 6 000 Kč (z podnikání alias samostatné činnosti, z kapitálového majetku, z nájmu nebo tzv. ostatní příjmy).

Příklad

Příklad – Někdy i zaměstnanec musí podat přiznání

Pan Petr vedle pracovního poměru ve firmě A, kde má podepsáno prohlášení k dani, pracoval na dohodu o pracovní činnosti část roku 2014 také pro zaměstnavatele B, kde si vydělal 30 000 Kč. Protože měl v roce 2014 souběh dvou zaměstnavatelů (plátců daně) srážejících zálohy na daň, musí podat přiznání k DPFO.

Dále není povinen podat DAP poplatník, jemuž plynou pouze (pozor na slovíčko "pouze"!) příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou podle § 38f ZDP vyjmuty ze zdanění. K tomu je třeba doplnit zmínku o § 38f odst. 4 ZDP, podle kterého je umožněna fikce vynětí příjmů ze zahraničí pro případ, že se jedná o příjmy ze závislé činnosti vykonávané ve smluvním státě, s nímž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, plynoucí od tamních daňových rezidentů, případně od tamních stálých provozoven, pokud tyto příjmy byly ve státě zdroje zdaněny. A to, i když příslušná daňová smlouva stanoví metodu zápočtu.

Přiznání je povinen vždy podat poplatník, kterému byly vyplaceny (obdržel) příjmy ze závislé činnosti za uplynulá léta po 31. lednu roku jejich zúčtování plátcem daně. Dále také poplatník uplatňující nezdanitelnou částku z titulu darů poskytnutých do zahraničí. Jak jsme ale předeslali, již za rok 2014 nemusí podávat DAP poplatník, u něhož se zvyšuje o solidární zvýšení pouze záloha na daň ze závislé činnosti, nikoli ale "roční" daň.

Ať už zaměstnanec podává přiznání povinně či dobrovolně – což může učinit vždy, znamená to zákaz ročního zúčtování záloh zaměstnavatelem za uplynulé zdaňovací období (kalendářní rok).

Přiznání rovněž musejí podat daňoví nerezidenti ČR, pokud chtějí uplatnit tyto daňové úlevy:

  • méně běžné slevy na dani – na manžela (manželku), na invaliditu, na držitele průkazu ZTP/P a novou za umístění dítěte – přiznání není nutné kvůli slevě základní a na studenta,

  • daňové zvýhodnění na dítě podle § 35c ZDP nebo

  • jakoukoli nezdanitelnou částku podle § 15 ZDP (např. odpočet úroků z úvěrů na bydlení).

V této souvislosti je vhodné upozornit rovněž na poměrně nedávno zavedenou povinnost uloženou daňovým subjektům registrovaným k DPFO, kterým ve zdaňovacím období nevznikla daňová povinnost. Podle § 136 odst. 5 DŘ musejí tuto skutečnost sdělit správci daně, a to ve lhůtě pro podání přiznání. Poznamenejme, že registrováni k DPFO jsou zejména "podnikatelé", případně z dřívější doby také pronajímatelé, viz § 39 ZDP.

Průvodce tiskopisem přiznání

Naznačme si schematicky strukturu daňového přiznání k DPFO za rok 2014 a provázání jeho základní části s Přílohami č. 1 až 3, na nichž se provádí určité dílčí výpočty a uvádějí některé další doplňující údaje.

Základní část daňového přiznání k DPFO 2014 (dále také jen "DAP") – tiskopis 25 5405, vzor č. 21 – má čtyři strany a musí být vyplněna vždy, přičemž se ale samozřejmě vyplňují pouze ty kolonky, pro které má poplatník věcnou náplň, ostatní se nechají prázdné, případně je lze proškrtnout – aby na nějakou nezapomněl.

První strana slouží k identifikaci poplatníka a jeho DAP. Z textu formuláře je jasné, co se má do bílých okének vyplnit. Připomeňme, že při nedávné reformě finanční správy se z krajských finančních ředitelství staly finanční úřady a z dřívějších finančních úřadů pouhá územní pracoviště. Finanční ředitelství už máme jen jediné, a to odvolací. Celou strukturu pak zastřešuje Generální finanční ředitelství, na které dohlíží Ministerstvo financí. Není-li poplatník registrován k DPFO u finančního úřadu, což je případ hlavně zaměstnanců, nemá DIČ, takže se bude identifikovat rodným číslem. Kolonka "Kód přiznání" se vyplňuje jen u výjimečných důvodů pro podání přiznání (např. při úpadku), nikoli u běžného DAP za rok 2014 (viz Pokyny). Pouze u dodatečného DAP je nutno uvést den zjištění důvodů pro podání, které by mělo být z měsíce předcházejícího dni podání, jinak hrozí sankce.

Výpočet daně probíhá na 2. a 3. straně. Nejprve je nutno vyčíslit všechny dílčí základy daně (DZD):

  • DZD podle § 6 ZDP (obvykle tzv. superhrubá mzda včetně povinného pojistného zaměstnavatele)

  • DZD podle § 7 ZDP (údaj převzatý z Přílohy č. 1)

  • DZD podle § 8 ZDP (tj. z kapitálového majetku, příjmy bez výdajů, až na okrajovou výjimku)

  • DZD podle § 9 ZDP (údaj převzatý z Přílohy č. 2)

  • DZD podle § 10 ZDP (údaj převzatý z Přílohy č. 2)

Do přiznání se neuvádějí následující druhy příjmů:

  • příjmy, které nejsou předmětem daně (např. přijaté zápůjčky ani majetkový prospěch z titulu jejího neúročení, cestovní náhrady zaměstnanců tzv. do limitu),

  • příjmy osvobozené od daně (např. z prodeje domu či bytu, kde poplatník bydlel alespoň 2

Nahrávám...
Nahrávám...