dnes je 5.7.2022

Input:

Přiznání k dani z příjmů FO 2015

9.2.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2016.0304.3
Přiznání k dani z příjmů FO 2015

Ing. Martin Děrgel

VYŠLO V ČÍSLE 0304/2016

Vzor
Aby se správce daně dozvěděl stěžejní údaje o daňovém subjektu, zejména zda správně stanovil daňovou povinnost, musí se nějakým legálním způsobem dostat k relevantním informacím. Protože není reálné ani žádoucí, aby za každé zdaňovací období prováděl u všech poplatníků a plátců daně kontrolu, bylo zvoleno nejjednodušší možné řešení. Daňovým subjektům (ne vždy a ne všem) je přímo ze zákona nařízeno sepsat všechny potřebné údaje do standardizované formy tiskopisu – daňového přiznání – a předat je správci daně. Prověření daňových subjektů pak nemusí být plošné, ale přesně cílené například z důvodu podezřelých údajů v přiznání. A pokud by se někdo opovážil přiznání nepodat nebo uvedl nepravdivé údaje, bude přísně potrestán.

O jaký "papír" se jedná

Pokud daňový subjekt – v našem případě poplatník daně z příjmů – hodlá něco sdělit finančnímu úřadu, například předložit mu daňové přiznání k dani z příjmů za rok 2015, musí v dané věci učinit "podání". Tento obecný pojem vymezuje § 70 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění p.p. ("") jako úkon osoby zúčastněné na správě daní (což je širší pojem než jen poplatník a plátce daně nebo jejich zástupce) směřující vůči správci daně. Dále zmíněný procesní zákon upřesňuje základní nezbytné náležitosti každého podání: kdo jej činí, čeho se týká a co se navrhuje, ale také jakou formou jej lze platně učinit. Asi nepřekvapí, že smůlu mají ti, kdo chtěli využít poštovního holuba, kouřových signálů indiánů, telepatie nebo lodní vlajkové signalizace, tamtamů apod. Horší ale je, že dneska si už člověk nemůže být jistý ani osvědčeným papírem, jak záhy uvidíme.

Pro naše účely je podstatné ustanovení § 72 DŘ, podle kterého je možno řádné (opravné, dodatečné i opravné dodatečné) daňové přiznání platně podat jen na tiskopise vydaném Ministerstvem financí. Tento je možno si např. stáhnout z internetových stránek Finanční správy ČR ( www.financnisprava.cz ). Alternativně lze použít rovněž tiskový výstup z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s oficiálním tiskopisem Finanční správy ČR. Bude-li místo klasické papírové formy zvolena elektronická forma tzv. datové zprávy, která je někdy povinná, pak musí být učiněna ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně.

Předmětem našeho zájmu je konkrétně přiznání k dani z příjmů fyzických osob ("DPFO") za zdaňovací období kalendářního roku 2015, k čemuž slouží oficiální tiskopis 25 5405 MFin 5405. Pro tyto účely byl vydán – ostatně jako každý rok – nový vzor tiskopisu č. 22 (4 strany), který se sice příliš neliší od loňského vzoru č. 21, nicméně pro přiznání daně za rok 2015 by měl být využit jen k tomuto účelu vytvořený nový vzor č. 22. Podpůrným tiskopisem jsou Pokyny k vyplnění tohoto přiznání, 25 5405/1 MFin 5405/1 – vzor č. 23 (4 strany).

Dále existuje 7 oficiálních příloh, které vyplňují pouze poplatníci, kteří pro ně mají věcnou náplň:

  • Příloha č. 1 Výpočet dílčího základu daně ("DZD") ze samostatné alias podnikatelské činnosti podle § 7 ZDP, na druhé straně tiskopisu se uvádějí podrobnosti o podnikání (tiskopis 25 5405/P1 – vzor č. 11).

  • Příloha č. 2 – Výpočet DZD z nájmu a z ostatních příjmů dle § 9 a § 10 ZDP (25 5405/P2 – vzor č. 11).

  • Příloha č. 3 – Výpočet daně z příjmů ze zahraničí metodou tzv. prostého zápočtu daně (25 5405/P3 – vzor č. 11). Při více státech se uplatní pro každý další stát Samostatný list k příloze č. 3 (25 5405/a – vzor č. 3).

  • Příloha č. 4Pojistné přiznání za rok 2015 účastníka důchodového spoření (25 5405/P4/1 – vzor č. 3).

  • Příloha pro uplatnění odpočtu minulých daňových ztrát dle § 34 odst. 1 ZDP (25 5405/P6 – vzor č. 1).

  • Seznam pro uplatnění nároku na vyloučení dvojího zdanění dle § 38f odst. 10 ZDP (25 5405b – vzor č. 2).

Výši příjmů ze závislé činnosti, jakož i zaměstnavatelem sraženou zálohu na daň nebo "srážkovou daň" poplatník prokazuje další povinnou přílohou. V případě zálohového zdanění jde o tiskopis "Potvrzení o příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění" č. 25 5460 – vzor č. 23 (1 strana). Při využití nové možnosti zahrnout do přiznání i příjmy dohod o provedení práce do 10 000 Kč zdaněné tzv. srážkovou daní, se jedná o "Potvrzení o zdanitelných příjmech (...)" č. 25 5460/A – vzor č. 2 (1 strana).

Při uplatnění daňového zvýhodnění na dítě (děti) je nutno přiložit také potvrzení zaměstnavatele druhého z manželů (partnerů), že jej dotyčný nenárokuje na stejné dítě a období "Potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků..." č. 25 5556 – vzor č. 1 (1 strana).

A v závislosti na rozsahu uplatňování nezdanitelných částek jsou dále povinnou součástí DAP přílohy vyznačené v příslušném tiskopise, jako např. potvrzení o poskytnutých darech nebo o úvěru na bytové potřeby a o výši zaplacených úroků z tohoto úvěru, potvrzení o zaplacených částkách na soukromé životní pojištění atd.

Kdy podat přiznání

Přiznání k DPFO za rok 2015 je nutno podat nejpozději v pátek 1. dubna 2016. Notorické opozdilce můžeme potěšit tím, že jim žádná sankce nehrozí, ani když přiznání podají až následující pátek 8. dubna 2016. V souladu s § 250 odst. 1 DŘ totiž platí doba tolerování mírného prodlení do pěti pracovních dnů. Pozdější podání ale již bude "odměněno" pokutou za opožděné tvrzení daně ve výši 0,05 % stanovené daně, resp. 0,01 % ztráty za každý další den prodlení (nejvýše 5 % daně či ztráty), přesáhne-li sankce 200 Kč. Když bude prodlení do 30 dnů, bude výše pokuty jen poloviční, nebude-li přiznání podáno vůbec, tak bude pokuta nejméně 500 Kč.

Pokud poplatníkovi zpracovává a podává daňové přiznání poradce (tj. daňový poradce nebo advokát), prodlužuje se lhůta pro podání do pátku 1. července 2016, jestliže příslušná plná moc je uplatněna u správce daně do 1.4.2016. Stejná prodloužená lhůta platí také pro poplatníky, kteří mají zákonem uloženou povinnost ověření účetní závěrky auditorem, což se ale osob fyzických prakticky netýká. O tato prodloužení se nežádá.

Kromě toho může poplatník a jeho zástupce požádat správce daně o prodloužení lhůty pro přiznání za rok 2015, čemuž ale nemusí být vyhověno a žádost podléhá správnímu poplatku 300 Kč. Toto správcovské prodloužení lhůty pro řádné daňové přiznání může činit až 3 měsíce. Výjimkou je případ, kdy předmět daně tvoří i příjmy, které jsou předmětem daně v zahraničí, kdy může být lhůta prodloužena až do konce října 2016.

DPFO je splatná ve výše uvedených lhůtách pro podání daňového přiznání, přičemž i zde je tolerováno až 5denní zpoždění úhrady, po němž následuje sankční úrok z prodlení 14,05 % p.a. Pokud poplatník nemá dostatek peněz, může požádat správce daně o posečkání úhrady daně nebo o povolení její úhrady na splátky, což obnáší správní poplatek 400 Kč. Výhodou je nižší úrok z posečkané částky 7,05 % p.a. a nehrozí daňová exekuce dlužné částky. Za den bezhotovostní platby se považuje až den připsání peněz na účet finančního úřadu!

Dodejme, že od roku 2015 umožňuje daňový řád podávat žádosti o individuální prominutí některých daňových sankcí, které je třeba odůvodnit a uhradit správní poplatek 1 000 Kč (ledaže je sankce do 3 000 Kč).

Jak podat přiznání

Přiznání i k DPFO je možno platně podat místně příslušnému FÚ obecně šesti různými způsoby:

  1. písemně – předložením na podatelně finančního úřadu ("FÚ"),
  2. písemně – odesláním klasickou papírovou poštou,
  3. datovou zprávou – jako přílohu e-mailu odeslaného na adresu elektronické podatelny podepsanou uznávaným alias zaručeným elektronickým podpisem,
  4. datovou zprávou – odeslanou prostřednictvím datové schránky,
  5. datovou zprávou – s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky (za složitou formulací je skryto praktické zjednodušení podání přes daňový portál finanční správy),
  6. kombinovaně – odeslání datové zprávy bez uznávaného (zaručeného) elektronického podpisu nebo za použití jiných přenosových technik (ovšem po 1.1.2015 již není možné odeslání faxem), kdy je ale ještě poté nutno tento úkon do 5 dnů potvrdit nebo opakovat některým z výše uvedených pěti způsobů.

I když se to většiny živnostníků ani jiných podnikatelů z řad fyzických osob příliš netýká, tak je třeba upozornit na omezení od roku 2015, založené § 72 odst. 4 DŘ, které tak dopadá i na podání přiznání k DPFO:

  • Má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen podání podle odst. 1 (pozn.: včetně řádného daňového přiznání k DPFO) učinit pouze datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1 (pozn.: jde o možnosti 3, 4 a 5 uvedené výše).

K tomu je vhodné připomenout, že podle § 3 a § 4 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění p.p., má každá fyzická osoba nárok na zřízení jedné datové schránky fyzické osoby, a každá podnikající fyzická osoba má nárok na zřízení jedné datové schránky podnikající fyzické osoby (což je jiný typ datové schránky). Postačí podat žádost. Povinně ze zákona jsou zvláštní typy datových schránek zřizovány pouze advokátům, daňovým poradcům a insolvenčním správcům. Datové schránky slouží jako elektronické úložiště určené pro doručování datových zpráv od "orgánů veřejné moci" vůči fyzickým a právnickým osobám nebo právě opačným směrem. Prakticky řečeno jde o elektronickou obdobu doporučených dopisů, u nichž je zaručena jednoznačná identifikace odesílatele i příjemce. Jejich zřízení a vedení je pro uživatele bezúplatné, provozovateli systému hradí výlohy Ministerstvo vnitra. Podstatné přitom je, že datová schránka je zpřístupněna prvním přihlášením oprávněné osoby do zřízené datové schránky, nejpozději však patnáctým dnem po doručení přístupových údajů těmto osobám ministerstvem.

Aby toho nebylo málo, je u datových alias elektronických podání třeba hlídat nejen obsah podání (co tam uvádíme) a jeho formu (jakým způsobem sdělení dostaneme ke správci daně), ale rovněž příslušný formát (tvar) a strukturu (uspořádání dat). Jak známo, počítačová data mohou mít bezpočet formátů, které jsou vyjádřeny koncovkou, resp. příponou názvu souboru (obvykle tři písmenka za tečkou), např.: TXT nebo DOC (textové formáty), JPEG (pro statické obrázky), PDF ("knižní" formát), MP3 (kompresní formát pro zvuk).

Aby správci daně nemuseli mít příslušné licence ke všem programům, jednoduše byly ohledně libovůle formátu a struktury elektronických podání omezeny naopak daňové subjekty. V souladu s § 72 odst. 3 DŘ lze tzv. formulářová podání – přihlášku k registraci, oznámení o změně registračních údajů, řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení – realizovat datovou zprávou, která musí mít formát a strukturu stanovenou Pokynem D-349 Ministerstva financí ze dne 28.12.2010; vyšel ve Finančním zpravodaji č. 8/2010. Z tohoto pokynu se dozvíme, že příslušná formulářová podání zasílaná daňovými subjekty územním finančním orgánům podle prostřednictvím datové schránky musí být ve formátu a struktuře .XML – "Extensible Markup Language"; jde o jednoduchý otevřený formát, který není vázán na konkrétní software (program), příslušná data lze zpravovat libovolným textovým editorem.

Pokud poplatník nemá vlastní programové vybavení umožňující sestavit přiznání k DPFO a poslat jej formou datové zprávy (ve správném formátu a struktuře), pak lze doporučit jako nejjednodušší a uživatelsky nejpřívětivější řešení volně dostupnou aplikaci Ministerstva financí ČR dostupnou na Daňovém portále – www.daneelektronicky.cz nebo přes www.financnisprava.cz (záložka tiskopisy). Nejenže nabízí "Průvodce krok po kroku" a dílčí výpočty provádí automaticky, ale průběžně vyplňování tiskopisu prověřuje a upozorňuje na případné chyby. Tuto službu klidně může využít i ten, kdo nemá datovou schránku ani zaručený elektronický podpis; postačí, když do 5 dnů po "neověřeném" elektronickém odeslání takto vyplněného přiznání podání potvrdí předložení jedné stránky (tzv. e-tiskopis) vygenerované přímo touto aplikací s podpisem na FÚ. Případně lze samozřejmě tiskopis vytisknout a celý v papírové podobě s podpisem odevzdat nebo poslat/odevzdat na FÚ.

Kdo podává přiznání

Podle § 135 DŘ je řádné daňové tvrzení alias přiznání povinen podat daňový subjekt:

  • kterému to zákon ukládá nebo

  • který je k tomu správcem daně vyzván.

Avizované "uložení zákonem" má v případě DPFO na starosti zejména § 38g ZDP. Podle jehož prvního odstavce obecně platí, že přiznání je povinen podat každý:

  • jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o:

    • - příjmy od daně osvobozené, nebo
    • - příjmy z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně (ve smyslu § 36 ZDP),
  • nebo sice nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu, anebo

  • pokud se u něj daň zvyšuje o solidární zvýšení daně podle § 16a ZDP,

    • - tj. když součet příjmů ze závislé činnosti podle § 6 ZDP a dílčího základu daně ze  samostatné činnosti podle § 7 ZDP v roce 2015 přesáhl limit 1 277 328 Kč, a to i po případném snížení příjmů ze závislé činnosti o ztrátu ze samostatné činnosti,
    • - poznamenejme, že přiznání podávat ale nemusí poplatník, kterému zaměstnavatel během roku jednu nebo více záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti navýšil o solidární zvýšení daně u záloh, protože jeho "mzda" za kalendářní měsíc přesáhla 106 444 Kč (limit platí pro rok 2015) dle § 38ha ZDP, jestliže poplatník nesplňuje podmínky pro solidární zvýšení "celoroční daně".
Příklad

Příklad – Různé příjmy bez nutnosti přiznání

Slečna Petra studuje uměleckou vysokou školu. V roce 2015 dostala stipendium 6 000 Kč z prostředků dané vysoké školy, od banky získala půjčku 50 000 Kč na spotřebitelské nákupy, z brigád utržila dalších 50 000 Kč, které byly zdaněny srážkovou daní 15 % (šlo vždy o dohodu o provedení práce s odměnou do 10 000 Kč měsíčně od jednoho zaměstnavatele, přičemž studentka u zaměstnavatelů nepodepsala prohlášení k dani). Z příležitostné výdělečné činnosti (malování portrétů lidí na Karlově mostě) utržila 28 000 Kč. Protože bydlí v poměrně velkém bytě, kde je v nájmu, podnajímá jej zčásti jiné studentce za roční částku 12 000 Kč.

Petra nemusí podat daňové přiznání za rok 2015, protože stipendium je od daně osvobozeno, půjčka není předmětem daně z příjmů, výdělky z brigád byly zdaněny "konečnou" srážkovou daní, příjem z příležitostných činností (malování) je až do ročního úhrnu 30 000 Kč osvobozen od daně [viz § 10 odst. 3 písm. a) ZDP] a zbývající jediné zdanitelné příjmy z podnájmu, resp. z nájmu podle § 9 ZDP, nepřesáhly 15 000 Kč.

Existuje ale i druhá možnost, která je pro slečnu Petru daňově výhodnější. Může totiž dobrovolně podat daňové přiznání, do něhož zahrne kromě nájemného za byt také příjmy z dohod o provedení práce, i když byly zdaněny "konečnou" srážkovou daní. Pro tyto účely si od jednotlivých zaměstnavatelů musí vyžádat příslušná potvrzení o sražené dani, která budou přílohou daňového přiznání. Jelikož má nárok jak na základní slevu na dani 24 840 Kč, tak i na speciální slevu na dani na studenta 4 020 Kč, bude její konečná daňová povinnost za rok 2015 nulová. Díky tomu představují z odměn za dohody sražené srážkové daně přeplatek na dani, o jehož vrácení může studentka požádat správce daně; jinak by si je započetla na úhradu roční daně (§ 36 odst. 7 ZDP).

Obecné pravidlo povinného podáni přiznání k DPFO ("DAP") – zdanitelné příjmy nad 15 000 Kč – je s ohledem na průběžné zálohové zdanění u zaměstnanců zmírněno. Daňové přiznání k DPFO není povinen podat poplatník, který měl ve zdaňovacím období příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP:

  • pouze od jednoho plátce daně (tzv. hlavního zaměstnavatele), nebo

  • postupně od více plátců daně (pokud tedy nedošlo k souběhu plátců daně),

  • případně ještě doplatky mezd od těchto plátců daně (tj. zúčtované až po skončení zaměstnání).

Podmínkou přitom je, že poplatník:

  • u všech těchto plátců daně (zaměstnavatelů) měl na příslušné zdaňovací období podepsáno prohlášení k dani dle § 38k odst. 4 ZDP; u posledního jej případně lze podepsat dodatečně při ročním zúčtování, a

  • kromě těchto příjmů neměl jiné zdanitelné příjmy (opět se nezapočítávají příjmy osvobozené od daně ani zdaněné tzv. srážkovou daní podle § 36 ZDP) podle § 7 až § 10 ZDP v úhrnu vyšší než 6 000 Kč (z podnikání alias samostatné činnosti, z kapitálového majetku, z nájmu nebo tzv. ostatní příjmy).

Příklad

Příklad – Někdy i zaměstnanec musí podat přiznání

Pan Petr vedle pracovního poměru ve firmě A, kde má podepsáno prohlášení k dani, pracoval na dohodu o pracovní činnosti část roku 2015 také pro zaměstnavatele B, kde si vydělal 30 000 Kč. Protože měl v roce 2015 souběh dvou zaměstnavatelů (plátců daně) srážejících zálohy na daň, musí podat přiznání k DPFO.

Dále není povinen podat DAP poplatník, jemuž plynou pouze (pozor na slovíčko "pouze"!) příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou podle § 38f ZDP vyjmuty ze zdanění. K tomu je třeba doplnit zmínku o § 38f odst. 4 ZDP, podle kterého je umožněna fikce vynětí příjmů ze zahraničí pro případ, že se jedná o příjmy ze závislé činnosti vykonávané ve smluvním státě, s nímž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, plynoucí od tamních daňových rezidentů, případně od tamních stálých provozoven, pokud tyto příjmy byly ve státě zdroje zdaněny. A to, i když příslušná daňová smlouva stanoví metodu zápočtu.

Příklad

Příklad – Příjmy ze zaměstnání na Slovensku

Pan Jiří je český rezident, který měl v roce 2015 příjmy jen ze zaměstnání vykonávaného na Slovensku pro tamního podnikatele. Podle smlouvy uzavřené mezi Českem a Slovenskou republikou o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku (Sdělení č. 100/2003 Sb. m. s.) je pro vyloučení dvojího zdanění v Česku u příjmů českého rezidenta stanovena metoda tzv. prostého zápočtu slovenské daně na českou daň.

To znamená, že tyto příjmy v ČR nejsou vyňaty ze zdanění podle mezinárodní daňové smlouvy, ovšem za podmínek § 38f odst. 4 ZDP se přesto vyjímají ze zdanění v ČR. Těmito podmínkami jsou:

  • jedná se o příjmy ze závislé činnosti vykonávané ve státě, s nímž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění,

  • příjem plyne od zaměstnavatele, který je daňovým rezidentem státu, kde je taková činnost vykonávána, nebo tyto příjmy jdou k tíži stálé provozovny umístěné ve státě, s nímž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění,

  • tyto příjmy byly ve státě zdroje zdaněny. K této podmínce upřesňuje metodický Pokyn GFŘ-D-22, že je dostačující, pokud předmětný příjem prošel systémem zdanění ve státě zdroje, a to i přes skutečnost, že výsledná daň může být nulová (například díky tamním odpočtům od základu daně nebo slevám na dani atp.).

Protože v daném případě byly všechny tyto podmínky naplněny, jsou příjmy pana Jiřího ze zaměstnání na Slovensku vyňaty ze zdanění v ČR. Jelikož dotyčný poplatník nemá jiné zdanitelné příjmy (vyjma příjmů osvobozených a zdaněných tzv. srážkovou daní podle § 36 ZDP), nemusí v Česku podávat daňové přiznání.

Problémem by nebyl ani případný další příjem ze závislé činnosti v jiném smluvním státě, například ze zaměstnání v Rakousku. Za obdobných podmínek by i tento příjem totiž byl vyňat ze zdanění v Česku.

Jestliže by ovšem pan Jiří měl vedle těchto příjmů ze zaměstnání v zahraničí také například ještě příjem ze zaměstnání v Česku – byť pouze u jednoho zaměstnavatele, u něhož podepsal prohlášení k dani – tak by nesplnil podmínku, že má pouze (!) příjmy ze zaměstnání v zahraničí vyňaté ze zdanění v ČR, a musel by zde podat DAP. V důsledku by ale přesto díky vynětí ze zdanění v tuzemsku rovněž nezdanil příjmy ze zahraničí.

Daňové přiznání je povinen vždy podat poplatník, kterému byly vyplaceny (obdržel) příjmy ze závislé činnosti za uplynulá léta po 31. lednu roku jejich zúčtování plátcem daně. Dále také poplatník uplatňující nezdanitelnou částku za dary poskytnuté do zahraničí – nezdanitelnou částku za dary mu nemůže jednoduše přiznat zaměstnavatel při ročním zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění. Důvodem je skutečnost, že s posouzením uznatelnosti a průkazností zahraničních darů by měli zaměstnavatelé problém, proto je břemeno odpovědnosti necháno na poplatníkovi (zaměstnanci), který bude muset oprávněnost tohoto odpočtu hodnověrně prokázat přímo správci daně, ovšem jen pokud k tomu bude vyzván.

Od roku 2015 přibyly dva nové důvody, pro které musí i zaměstnanec podat DAP:

  • pokud podle § 38i odst. 5 písm. b) ZDP dlužná částka na dani nebo neoprávněně vyplacená částka na daňovém bonusu vznikla zaviněním poplatníka coby zaměstnance, ovšem jen v případě, že se poplatník (zaměstnanec) nedohodl s plátcem daně (zaměstnavatelem) na úhradě tohoto daňového nedoplatku srážkou ze mzdy, načež musel plátce daně oznámit daňový dluh správci daně a předat mu doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu,

  • jestliže došlo k porušení podmínek, za kterých byly příspěvky zaměstnavatele na soukromé životní pojištění poplatníka (zaměstnance) osvobozeny od daně v souladu s § 6 odst. 9 písm. p) bodem 3 ZDP, čímž se z nich staly jednorázově zdanitelné ostatní příjmy dle § 10 ZDP. Tímto porušením podmínek je: i) výplata pojistného plnění dříve než po 60 měsících, resp. před rokem šedesátin poplatníka, ii) výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, iii) předčasné ukončení pojistné smlouvy. Takto "dodaňovány" jsou příspěvky zaměstnavatele na soukromé životní pojištění zaměstnance, ale nejvýše za 10 uplynulých let.

Je asi namístě zdůraznit, že ať už zaměstnanec podává daňové přiznání povinně nebo dobrovolně, což může učinit vždy, znamená to automaticky zákaz ročního zúčtování záloh zaměstnavatelem za daný rok.

Daňoví nerezidenti ČR podléhají české dani z příjmů pouze ohledně jejich příjmů ze zdroje na našem území, které jsou taxativně uvedeny v § 22 ZDP. Což dále mohou případně omezit mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Tyto jejich příjmy pro snazší administrativu přitom obvykle podléhají tzv. srážkové dani (viz § 36 odst. 1 ZDP) nebo záloze na daň (v případě mezd), kdy se o zdanění postará za nerezidenta tuzemský plátce jeho příjmů. Proto zpravidla nerezidenti nemusejí podávat daňové přiznání k české dani z příjmů, nicméně mohou tak učinit. S ohledem na složité podmínky pro uplatnění většiny daňových odpočtů a slev týkající se daňových nerezidentů, s výjimkou základní slevy na dani a slevy na studenta, musejí podat daňové přiznání, pokud chtějí uplatnit následující daňové úlevy (nemůže jim je přiznat zaměstnavatel):

  • méně běžné slevy na dani podle § 35ba ZDP:

    1. slevu na manžela (manželku) s vlastními příjmy do 68 000 Kč za rok,
    2. základní slevu na invaliditu,
    3. rozšířenou slevu na invaliditu,
    4. slevu na držitele průkazu ZTP/P a
    5. slevu za umístění dítěte v předškolním zařízení,
  • daňové zvýhodnění na dítě podle § 35c ZDP nebo

  • jakoukoli nezdanitelnou částku podle § 15 ZDP:

    1. za poskytnuté dary (nejen do zahraničí),
    2. za úroky zaplacené z úvěrů na bydlení,
    3. za příspěvky poplatníka na jeho penzijní produkty,
    4. za pojistné na soukromé životní pojištění,
    5. za členské příspěvky odborové organizaci,
    6. za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání.

V této souvislosti je vhodné upozornit rovněž na poměrně nedávno zavedenou povinnost uloženou daňovým subjektům registrovaným k DPFO, kterým ve zdaňovacím období nevznikla daňová povinnost. Podle § 136 odst. 5 DŘ musejí tuto skutečnost sdělit správci daně, a to ve lhůtě pro podání přiznání. Poznamenejme, že registrováni k DPFO jsou zejména "podnikatelé", případně z dřívější doby také pronajímatelé, viz § 39 ZDP.

Poznamenejme, že existují ještě speciálními důvody podání daňového přiznání k DPFO, a to při insolvenci nebo v případě úmrtí poplatníka (přiznání podává obvykle dědic), jimiž se zde ale nebudeme zabývat.

Člověk je tvor omylný, a tak i když si dá hodně práce s přípravou a vypracováním daňového přiznání, přeci jen může až po jeho podání zjistit, že se spletl, něco důležitého přehlédl, na nějakou důležitou položku zapomněl apod. Zpravidla je nutno tyto chyby řešit podáním dalšího – již správného – daňového přiznání. Přičemž daňový řád rozlišuje, jestli toto správné (druhé, třetí nebo další) přiznání daňový subjekt stihl podat ještě v termínu pro jeho řádné podání nebo až po dni "D". V souladu s očekáváním je povinností podat správné druhé, resp. další daňové přiznání, pouze když je to v neprospěch daňového subjektu (na vyšší daň nebo na nižší ztrátu). Má k tomu ale docela dobrou negativní motivaci, jinak totiž – když chybu odhalí až správce daně – budou sankce daleko vyšší. Naopak podání dalšího, byť správného přiznání ve prospěch daňového subjektu (na nižší daň nebo vyšší daňovou ztrátu), ovšem ke škodě státu, je umožněno pouze při splnění určitých podmínek.

Daňový řád rozlišuje 4 druhy daňových přiznání neboli zjednodušeně ve zkratce "DAP":

  1. Řádné – první DAP za uplynulé zdaňovací období (u daní z příjmů, DPH, silniční daně a spotřebních daní), nebo na započaté zdaňovací období (daň z nemovitých věcí), anebo při nastolení zdaňované skutečnosti (daň z nabytí nemovitých věcí), podané ve stanovené zákonné, případně prodloužené tzv. správcovské lhůtě. Například DAP k DPFO za rok 2015 podané již v únoru 2016, přičemž zákonná lhůta skončí až 1.4.2016.
  2. Opravné – druhé, příp. další DAP podané stále ještě před uplynutím zákonné nebo správcovské lhůty. Například u výše uvedeného DAP k DPFO za rok 2015 by opravným přiznáním bylo další DAP podané 10.3.2016. Podstatné je, že se v daňovém řízení dále postupuje podle tohoto opravného DAP a k předchozímu DAP (řádnému nebo dřívějšímu opravnému) se nepřihlíží.
  3. Dodatečné
Nahrávám...
Nahrávám...