dnes je 7.12.2022

Input:

Registrace k dani z přidané hodnoty - 1. část

25.10.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2014.21.2
Registrace k dani z přidané hodnoty – 1. část

Ing. Miroslava Nováková

Novela zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, (dále jen ZDPH) k 1. 1. 2013 přinesla zásadní změny v oblasti registrace k dani z přidané hodnoty. Někdy je obtížné se v této oblasti orientovat, ne všichni si uvědomují rozdíl mezi registrací plátce a registrací identifikované osoby, nevědí, co dělat při zanedbání povinnosti se registrovat, potíže nastávají i při posuzování obratu, což poněkud zkomplikovala novela ZDPH k 1. 1. 2014.

V roce 2013 byl zaveden nový institut identifikované osoby, který usnadnil život drobným podnikatelům, kteří, pokud nedosahují obrat stanovený zákonem pro povinnou registraci plátce, se již na rozdíl od znění ZDPH účinného do 31. 12. 2012 nemusí stát plátcem např. z důvodu přijetí či poskytnutí přeshraniční služby, pořízení zboží z jiného členského státu apod.

Tento příspěvek se nevěnuje skupinové registraci, která má pravidla v oblasti registrace nastavena specificky.

Základní pojmy v oblasti registrace

Sídlo

Vzhledem ke skutečnosti, že jinak se z pohledu registrace k dani posuzují osoby povinné k dani, které mají sídlo v tuzemsku, a jinak se sídlem mimo tuzemsko, je potřeba mít jasno v pojmu sídlo.

Definice sídla se vztahuje na právnické i na fyzické osoby. Sídlem je dle § 4 odst. 1 písm. j) ZDPH adresa místa vedení osoby povinné k dani, kterým se rozumí místo, kde jsou přijímána zásadní rozhodnutí týkající se řízení osoby povinné k dani, popř. místo, kde se schází její vedení, a nemá-li fyzická osoba místo svého vedení, rozumí se jejím sídlem místo jejího pobytu.

Místo pobytu

Místem pobytu (§ 4 odst. 1 písm. i) ZDPH) se rozumí adresa fyzické osoby vedená v základním registru obyvatel nebo v jiné obdobné evidenci, nemá-li ji, pak adresa, kterou tato osoba uvedla správci daně, a pokud neexistuje ani ta, pak místem pobytu je místo, kde se fyzická osoba obvykle zdržuje z důvodů osobních nebo profesních vazeb, přičemž prioritu mají osobní vazby. V návaznosti na změny v prováděcím nařízení Rady (EU) č. 282/2011 (články 12 a 13) dojde dle návrhu novely ZDPH k 1. 1. 2015 k zavedení pojmu "bydliště", pojmu "místo, kde se obvykle zdržuje", přičemž pojem "místo pobytu" bude používán jako zkratka pro oba předchozí pojmy.

Provozovna

Provozovnou se rozumí organizační složka osoby povinné k dani, která může uskutečňovat dodání zboží nebo poskytnutí služby, neboť je dostatečně stálá a má vhodné personální a technické zdroje. Pojem provozovny uvedený v § 4 odst. 1 písm. k) ZDPH se váže zejména na poskytovatele plnění. Pro příjemce plnění – konkrétně příjemce služby, jejíž místo plnění je stanoveno v § 9 odst. 1 ZDPH, platí jiná definice provozovny, která je uvedena v § 9 odst. 1 ZDPH, dle kterého se za provozovnu považuje organizační složka, která může přijímat a využívat služby, které jsou poskytovány pro potřebu této provozovny, neboť je dostatečně stálá a má vhodné personální a technické zdroje.

Osoba neusazená v tuzemsku

Další pojem, který má význam zejména při registraci identifikované osoby a při posouzení povinnosti přiznat daň u přijatých přeshraničních plnění, je osoba neusazená v tuzemsku (§ 4 odst. 1 písm. n) ZDPH). Osoba neusazená v tuzemsku je definována jako osoba povinná k dani, která:

  • - nemá v tuzemsku sídlo,
  • - uskuteční zdanitelné plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku a
  • - v tuzemsku nemá provozovnu nebo zde provozovnu má, ale tato se daného plnění neúčastní.

Do konce roku 2012 se pojem osoba povinná k dani neusazená v tuzemsku nevztahoval na osoby povinné k dani z jiného členského státu, které nebyly registrovány k dani z přidané hodnoty. Změnu, která nastala od ledna roku 2013, mnoho plátců nezaregistrovalo dodnes. Domnívají se, že pokud např. přijmou přeshraniční službu s místem plnění v tuzemsku od osoby povinné k dani z jiného členského státu, která není registrována k dani z přidané hodnoty, nemusí u přijaté služby přiznat daň, což však není pravda.

Tato změna ZDPH ovlivnila rovněž povinnou registraci k dani např. při přijetí přeshraniční služby.

Je nutné si uvědomit, že pokud vznikla registrační povinnost do roku 2012 a tato nebyla splněna, pak se i při registraci v současnosti postupuje dle znění ZDPH účinného do konce roku 2012 (přes bod 1 přechodných ustanovení zákona č. 502/2012 Sb.).

Příklad

Pokud tuzemský plátce přijal do 31. 12. 2012 určité plnění s místem plnění v tuzemsku (např. opravu střechy provozovny, dodání počítačové sítě s instalací a montáží...) od osoby povinné k dani ze Slovenska, která nebyla na Slovensku registrována k dani z přidané hodnoty, nevznikla v tuzemsku poskytovateli ani příjemci plnění žádná povinnost ve vztahu k dani z přidané hodnoty. Tzn., že poskytovatel plnění se nemusel v tuzemsku registrovat a ani příjemce nemusel z přijatého plnění přiznat daň.

V případě, že naprosto shodná situace nastala či nastane po 1. 1. 2013, tuzemskému plátci vzniká u daného přijatého plnění povinnost přiznat daň, a to právě v návaznosti na změnu definice osoby neusazené v tuzemsku.

Obdobně tato změna ovlivní registraci. Pokud by příjemcem výše uvedených plnění byla tuzemská osoba neregistrovaná k dani, do 31. 12. 2012 by jí přijetím tohoto plnění nevznikla povinnost zaregistrovat se k dani z přidané hodnoty, zatímco po 1. 1. 2013 se stane identifikovanou osobou (viz níže).

Osvobozená osoba

Osvobozenou osobou se myslí osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v jiném členském státě, která je v tomto členském státě osobou s obdobným postavením jako v tuzemsku osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, která není plátcem (§ 4 odst. 1 písm. o) ZDPH). Zjednodušeně řečeno, osvobozenou osobou se pro účely ZDPH rozumí neplátce z jiného členského státu. Tento pojem využívají zejména ustanovení týkající se registrace, pořízení zboží z jiného členského státu, třístranného obchodu apod.

Obrat

Definice obratu je obsažena v ustanovení § 4a ZDPH. Při posuzování obratu z pohledu daně z přidané hodnoty se hodně chybuje. Často se zapomíná, že definice obratu daná v ZDPH se řádově liší od příjmů či výnosů z pohledu daně z příjmů. Potřeba znát správný způsob stanovení obratu souvisí nejen s povinnou registrací při překročení 1 mil. Kč za 12 po sobě jdoucích měsíců, ale rovněž s možností ukončení registrace pouze při obratu pod 1 mil. Kč. Také stanovení zdaňovacího období závisí na výši obratu, neboť při překročení 10 mil. Kč je vždy měsíční (§ 99 a § 99a ZDPH). S obratem nad 6 mil. Kč rovněž souvisí povinnost činit elektronická podání (§ 101a ZDPH).

Do obratu z pohledu ZDPH vstupují:

- zdanitelná plnění (např. tuzemská dodání zboží, poskytnutí služeb s místem plnění v tuzemsku apod.),

- plnění osvobozená s nárokem na odpočet daně (např. dodání zboží do jiného členského státu dle § 64 ZDPH, vývoz zboží dle § 66 ZDPH apod.),

- plnění osvobozená bez nároku na odpočet daně, pokud se jedná o finanční, penzijní a pojišťovací činnosti vymezené v § 54 až § 55 ZDPH a dodání vybraných nemovitých věcí osvobozených dle § 56, pokud nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně.

Do obratu z pohledu ZDPH nevstupují:

- prodej dlouhodobého majetku,

- plnění osvobozená bez nároku na odpočet daně odlišná od těch, která byla uvedena výše a která do obratu vstoupí (např. zdravotní služby dle § 58 ZDPH, služby výchovy a vzdělávání dle § 57 ZDPH apod.),

- plnění s místem plnění mimo tuzemsko (např. stavební práce na nemovitých věcech mimo tuzemsko, přepravní služby pro osobu neusazenou v tuzemsku apod.),

- úplaty za něco, co není předmětem daně (úhrada sankce, penále, úroku za opožděnou platbu, náhrada škody apod.).

Důležité je myslet na to, že úplata vstupuje do obratu nikoli v momentě jejího obdržení, ale v momentě uskutečnění plnění, tj., zálohy na budoucí plnění ani doplatky za dříve uskutečněná plnění nevstupují do obratu v době přijetí úplaty, ale v době, kdy se plnění uskutečnilo. Do obratu vstoupí hodnota uskutečněného plnění, i když není zaplaceno (vyplývá to z definice "souhrn úplat,... které osobě povinné k dani náleží"). Obdržená úplata, u níž však není zřejmé, jakého plnění se týká, do obratu nevstoupí (na účet přijde platba od neznámé osoby anebo od stálého odběratele, avšak jde o omyl).

Obrat se z pohledu ZDPH sleduje "klouzavě", tedy vždy ke konci kalendářního měsíce se spočítá obrat za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Např. k 28. 2. 2015 se spočte obrat za období 1. 3. 2014 až 28. 2. 2015 apod.

Pozor je potřeba dát v případě, že osoba zkoumající svůj obrat přijímá úplaty související s nájmem nemovitých věcí dle § 56a ZDPH. Novelou ZDPH k 1. 1. 2014 totiž omylem došlo k vypuštění zahrnutí osvobozeného nájmu do obratu. Tato legislativní chyba bude napravena novelou k 1. 1. 2015. Pokud je tedy počítán obrat např. k 31. 12. 2013, osvobozený nájem za posledních 12 měsíců se do obratu zahrne, zatímco když je počítán k 31. 1. 2014 a později v roce 2014, pak osvobozený nájem do obratu nevstoupí, a to ani za zahrnované měsíce roku 2013.

Příklad

Osoba povinná k dani má stálý měsíční příjem z pronájmů bytů ve výši 100 000 Kč a příjem za účetní služby ve výši 50 000 Kč. Výpočet obratu:

k 31. 12. 2013 a dříve 1 800 000 Kč (12 x 150 000 Kč)

k 31. 1. 2014 a později v roce 2014 600 000 Kč (12 x 50 000 Kč)

Pozor – pokud jde o nájem, který je zdanitelným plněním (např. krátkodobý nájem či nájem parkovacích míst), anebo o nájem zdaňovaný plátcem na základě jeho rozhodnutí (§ 56 odst. 3 ZDPH), pak takovýto nájem do obratu vstupuje vždy.

Dle navrhovaného znění novely k 1. 1. 2015 se již osvobozený nájem do obratu opět počítat bude, avšak dle přechodných ustanovení až za měsíce roku 2015.

Příklad

Osoba povinná k dani má stálý měsíční příjem z pronájmů bytů ve výši 100 000 Kč a příjem za účetní služby ve výši 50 000 Kč. Výpočet obratu:

k 31. 12. 2014 600 000 Kč (12 x 50 000 Kč)

k 31. 1. 2015 650 000 Kč (11 x 50 000 Kč + 1 x 100 000 Kč)

k 28. 2. 2015 700 000 Kč (10 x 50 000 Kč + 2 x 100 000 Kč)

atd.

Plátci a identifikované osoby

Dle znění ZDPH platného do konce roku 2012 existovala spousta důvodů pro povinnou registraci osoby povinné k dani jako plátce daně, a to i při nepřekročení hranice obratu 1 milionu Kč za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců. I u drobných podnikatelů či firem majících nízký obrat vznikla povinnost se zaregistrovat jako plátce daně z důvodu jednorázové události. Např. registraci plátce způsobilo poskytnutí služby dle § 9 odst. 1 ZDPH osobě registrované k dani v jiném členském státě (tuzemský tlumočník poskytl službu tlumočení, přepravce poskytl přepravní službu, právník poskytl službu zastoupení u soudního řízení, opravář provedl opravu automobilu či stroje...), nebo přijetí služby od osoby registrované k dani v jiném členském státě či zahraniční osoby povinné k dani (např. přijetí účetní služby, elektronické služby, přepravní služby, opravy strojního vybavení, zednické práce na tuzemské nemovitosti, přijetí dodávky zboží s instalací či montáží...) atd. Výskyt i takovéto jednorázové události způsobil, že i drobní podnikatelé byli povinni se stát plátci daně se vším všudy – začali tedy zdaňovat všechna uskutečněná zdanitelná plnění, podávat daňová přiznání apod.

Od roku 2013 již výše uvedené jednorázové události nezpůsobí to, že se z daných osob stanou plátci daně, ale tyto osoby se stávají identifikovanými osobami. Znamená to, že se i po zaregistrování k dani jako identifikovaná osoba u tuzemských plnění chovají jako neplátci a povinnost podat daňové přiznání a přiznat daň jim vzniká jen u zákonem jmenovaných přeshraničních transakcí – např. při přijetí přeshraniční služby, při pořízení zboží z jiného členského státu apod.

Plátci (§ 6 až § 6f ZDPH)

Osoba povinná k dani se může stát plátcem buďto dobrovolně, nebo ze zákonem jmenovaných důvodů, kterými jsou:

  • - překročení obratu 1 milionu Kč za 12 kalendářních měsíců,
  • - účast ve společnosti (dříve sdružení) s plátcem daně,
  • - nabytí majetku na základě rozhodnutí o privatizaci, nabytím obchodního závodu,
  • - přeměna obchodní korporace,
  • - zasílání zboží do tuzemska, poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku prostřednictvím provozovny umístěné mimo tuzemsko,
  • - uskutečnění zdanitelného plnění, dodání zboží do jiného členského státu osobou povinnou k dani, která nemá v tuzemsku sídlo,
  • - pokračování v ekonomické činnosti po zemřelém
Nahrávám...
Nahrávám...