dnes je 5.7.2022

Input:

Sankce v daňovém řízení

22.11.2010, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Sankce v daňovém řízení

Ing. Daniela Lampová

Sankce = nedaňový výdaj

Sankce ukládané v průběhu daňového řízení patří mezi tzv. příslušenství daně, které správce daně uplatňuje jak v průběhu daňové kontroly, tak po jejím ukončení, ale i v průběhu místních šetření, vyměření jakékoliv daně apod. Tyto sankce není možné na základě § 25 odst. 1 písm. f) ZDP považovat za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů.

Pozor!
Sankce v daňovém řízení jsou s účinností od 1. 1. 2011 předmětem zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (DŘ).

Rozdělení

Obecně můžeme rozdělit sankce ukládané správcem daně v daňovém řízení do dvou skupin:

  1. za neplnění povinností peněžité povahy, které správce daně uložit musí (penále, úrok a exekuční náklady),

  2. za neplnění povinností nepeněžní povahy, které správce daně uložit může (pokuty, náklady řízení), ale nemusí (záleží tedy na jeho správním uvážení).

Pokuta

Uložení pokuty v daňovém řízení patří k sankcím, jež jsou správci daně oprávněni uložit v případě, že osoba, které plyne povinnost nepeněžité povahy (obvykle uložená v průběhu kontroly výzvou na základě ustanovení § 86 odst. 3 příp. § 92 odst. 4 DŘ), tuto svoji povinnost ve stanovené lhůtě nesplní. Pokuta se nevyměřuje, ale ukládá rozhodnutím a tvoří příslušenství daně.

Pořádková pokuta

Stejně jako např. předvolání a předvedení podle § 100 DŘ i pořádková pokuta (§ 247 DŘ) je instrumentem, jehož prostřednictvím může správce daně zajistit průběh řízení. Správce daně může uložit pořádkovou pokutu do maximální výše 50 000 Kč tomu, kdo:

  1. při jednání vedeném správcem daně závažně ztěžuje průběh řízení tím, že:

    • navzdory předchozímu napomenutí ruší pořádek; před uložením pokuty musí správce daně osobu rušící pořádek napomenout a upozornit ji na možnost uložení pořádkové pokuty, což musí být zachyceno v protokolu o ústním jednání [viz § 60 odst. 3 písm. h) DŘ],

    • neuposlechne pokynu úřední osoby, která řízení vede, což je patrné z příslušné části spisu,

    • navzdory předchozímu napomenutí se chová urážlivě k úřední osobě nebo osobě zúčastněné na správě daní.

Rozhodnutí o uložení této pořádkové pokuty lze vydat pouze při jednání vedeném správcem daně, při kterém vznikly důvody k jejímu uložení.

  1. b. závažně ztěžuje nebo maří správu daní tím, že bez dostatečné omluvy nevyhoví ve stanovené lhůtě výzvě ke splnění procesní povinnosti nepeněžité povahy.

V takovém případě bude pokuta uložena až po marném uplynutí této lhůty, avšak rozhodnutí o jejím uložení musí nabýt právní moci nejpozději do 1 roku ode dne, kdy došlo k takovému jednání, což je obvyklá lhůta při správním trestání.

Pořádková pokuta nesmí být uložena v takové výši, aby představovala "hrubý nepoměr“ ve vztahu k závažnému porušení nebo zmaření správy daní. Vždy záleží na důsledcích sankcionovaného jednání či nejednání.

Pořádkovou pokutu lze ukládat i opakovaně, pokud dosavadní uložení pokuty nevedlo k nápravě a protiprávní stav trvá.

Příklad
Např. když osoba zúčastněná na správě daní bez dostatečné omluvy opakovaně neplní procesní povinnost nepeněžité povahy. Uložení pokuty totiž neznamená zánik uložené povinnosti. V takovém případě zákon nestanoví správci daně maximální výši úhrnné pokuty.

Proti rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty se lze odvolat a podané odvolání má odkladný účinek, to znamená, že se odkládá splatnost a vykonatelnost pokuty. Pokuta je splatná do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o jejím uložení. V případě, že pokuta není zaplacena, může správce daně podle § 154 odst. 2 DŘ převést případně vzniklý přeplatek daně na úhradu nedoplatku pokuty. Má také k dispozici titul pro uplatnění zástavního práva nebo exekuční titul.

Zjednodušený způsob

Pořádkovou pokutu lze uložit i zjednodušeným způsobem (dříve ukládání blokových pokut) v případě, že výše pokuty nepřesahuje 5 000 Kč, a ten, komu je taková pokuta uložena, uzná její důvody i výši a současně ji uhradí na místě. Správce daně to uvede do protokolu pořizovaného o jednání. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. Protokol nemusí obsahovat otisk úředního razítka se státním znakem a jeho stejnopis úřední osoba předá osobě zúčastněné na správě daní, jíž byla pokuta uložena. O zaplacení pokuty vydá správce daně stvrzenku vydanou Ministerstvem financí.

Pokuta za opožděné tvrzení daně

Pokuta za opožděné tvrzení daně (§ 250 DŘ) nahradila dosavadní zvýšení daně, kde správce daně mohl podle okolností navýšit daň až o 10 %. Tato pokuta je sankcí za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy týkající se včasného podání tvrzení daně, která vzniká v případě, když daňový subjekt:

  • nepodá řádné daňové přiznání v zákonné lhůtě podle § 136 DŘ nebo ve lhůtě stanovené zvláštním daňovým zákonem, ale podá je opožděně o více než 5 pracovních dnů, anebo je nepodá vůbec,

  • nepodá řádné daňové přiznání ve lhůtě prodloužené rozhodnutím správce daně podle § 36 odst. 4 DŘ, ale podá je o více než 5 pracovních dnů opožděně, anebo je nepodá vůbec,

  • nepodá řádné daňové přiznání ve lhůtě stanovené správcem daně podle § 135 odst. 1 DŘ, ale podá je o více než 5 pracovních dnů opožděně, anebo je nepodá vůbec,

  • nepodá dodatečné daňové přiznání na daň vyšší v zákonné lhůtě podle § 141 odst. 1 DŘ, ale podá je o více než 5 pracovních dnů opožděně, nebo je nepodá vůbec.

Výše pokuty

Pokuta je stanovena zákonem:

  1. ve výši 0,05 % denně, a to buď ze stanovené daně anebo ze stanoveného daňového odpočtu, nejvýše však 5 %,

  2. sazbou 0,01 % denně, pokud je opožděně podáno daňové přiznání na daňovou ztrátu, nejvýše však opět 5 % stanovené daňové ztráty.

Rada
Pokuta, která podle procentní sazby nedosáhla 500 Kč, činí právě 500 Kč, a to i pro případy, kdy je opožděně podáno daňové přiznání na daň ve výši 0. Pokuta je rovněž ohraničena nejvyšší absolutní částkou, které může dosáhnout, a to 300 000 Kč.

Plátce daně

Zákon stanoví pokutu pro plátce daně v případě, že podá přiznání opožděně ve lhůtě delší než 5 pracovních dnů nebo nepodá vůbec:

  • hlášení nebo následné hlášení,

  • vyúčtování nebo dodatečné vyúčtování.

Rada
Sazba pokuty pro plátce daně je stanovena ve výši 0,05 % z částky, která měla být v tvrzení uvedena, za každý den prodlení a je ohraničena částkou 0,5 % z celkové částky daně, kterou byl plátce povinen v hlášení nebo vyúčtování uvést. Nejnižší částkou může být 500 Kč a nejvyšší absolutní částkou může být 300 000 Kč.

Splatnost pokuty

O povinnosti platit pokutu uvědomí správce daňový subjekt platebním výměrem, ve kterém deklaruje vzniklou pokutu. Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne oznámení tohoto rozhodnutí (viz § 101 odst. 6 DŘ). Platební výměr obsahuje výpočet ze zákona vzniklé pokuty.

Pozor!
Opravným prostředkem proti pokutě za opožděné tvrzení daně je odvolání, jehož podání nemá odkladný účinek.

Sankce za porušení mlčenlivosti

V daňovém řízení je přesně stanovena povinnost mlčenlivosti, která vychází ze základních zásad v daňovém řízení stanovených v §§ 5 - 9 DŘ. Základní zásadou je zásada neveřejnosti a s ní úzce souvisí zásada mlčenlivosti. Tato zásada znamená jak pro správce daně, tak i pro třetí osoby, které se jakkoli účastnily daňového řízení, mlčet o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděli při daňovém řízení nebo v souvislosti s ním.

Pozor!
Předmětem povinné mlčenlivosti jsou v podstatě všechny informace, které se týkají jiných daňových subjektů, a to jak informace vztahující se k podnikatelským aktivitám těchto subjektů, tak i informace soukromého rázu. Přesné podmínky pro povinnost zachování mlčenlivosti upravuje § 246 DŘ. Pokud je tato povinnost jakkoliv porušena, lze pracovníkovi správce daně i třetí osobě, která je účastna daňového řízení, uložit pokutu do výše 500 000 Kč. Tuto pokutu ukládá finanční ředitelství a v případě pracovníka finančního ředitelství Ministerstvo financí.

Pokuty za nedostatky v účetnictví

Při zjištění závažných nedostatků ve vedení účetnictví daňového subjektu může finanční úřad přistoupit k uložení pokuty za porušení povinností uložených zákonem o účetnictví a přesně vyjmenovaných v § 37 odst. 1 ZoÚč, a to až do výše 3 až 6 % z hodnoty aktiv. Při stanovení výše pokuty se přihlíží zejména k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům porušení povinnosti a k okolnostem, za nichž k porušení povinnosti došlo. Rozhodnutí o uložení pokuty lze vykonat do 5 let po uplynutí lhůty určené pro její zaplacení.

Penále

Nesprávné tvrzení daně podléhá sankci - povinnosti uhradit penále (§ 251 DŘ) z částky doměřené daně. Sankce penále má zákonnou pevnou procentuální výši, která vychází z částky chybějící v tvrzení. Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit penále pouze z částky dodatečně vyměřené daně nebo daňové ztráty. Penále nevzniká při prvním vyměření, a to ani v případě, kdy správce daně po provedeném postupu k odstranění pochybností daň navýší. Penále se také neuplatní, pokud je poslední známá daň měněna na základě dodatečného daňového tvrzení (přiznání a vyúčtování). Penále tedy vzniká bez ohledu na stav osobního daňového účtu, protože jde o pochybení při tvrzení daně, na něž nemá provedená platba vliv. To by mělo vliv na předmět úroku z prodlení.

Penále se uplatňuje ve výši:

  1. 20 %, je-li daň zvyšována,

  2. 20 %, je-li snižován odpočet daně,

  3. 1 %, je-li snižována ztráta.

Příklad
Pokud by v rámci daňové kontroly bylo zjištěno, že v tvrzení neměla být uvedena ztráta, ale daňová povinnost k úhradě, nebo že v tvrzení místo daňového odpočtu měla být vlastní daňová povinnost, čímž došlo k přechodu od záporné částky do kladné daňové povinnosti, uplatní správce daně penále v součtu částek 1. a 3., popř. 1. a 2.

Správce daně sníží penále vzniklé podle bodu 1. o penále podle bodu 3., pokud povinnost k jeho úhradě vznikla z důvodu uplatnění ztráty v rozsahu jejího snížení, které bylo penalizováno.

Splatnost penále

Správce daně vyrozumí daňový subjekt o povinnosti uhradit penále v dodatečném platebním výměru a současně je předepíše do evidence daní. Penále je stejně jako doměřená daň splatné v 15denní lhůtě podle § 143 odst. 5 DŘ. Vzhledem k ustanovení § 152 odst. 1 DŘ platí, že se platba použije přednostně na úhradu daně a teprve potom na úhradu příslušenství daně.

Příklad
Daňovému subjektu je dodatečným platebním výměrem doměřena daň ve výši 15 400 Kč a penále ve výši 3 080 Kč. Podnikatel uhradí pouze částku 15 000 Kč. Tato úhrada bude použita na nedoplatek daně a zcela neuhrazen zůstane neúročený nedoplatek na penále.

Pozor!
Tato sankce se neuplatní v případě dodatečného vyměření daně na základě dodatečného přiznání nebo dodatečného vyúčtování podaného daňovým subjektem.

Daň vybíraná srážkou

Na základě § 233 DŘ odvede plátce správci daně daň nebo úhradu na zajištění daně, kterou byl povinen srazit nebo vybrat z daňového základu. Neprovede-li plátce srážku daně nebo nevybere-li daň ve stanovené výši, a to ani dodatečně, předepíše správce daně dlužnou daň plátci k úhradě, což lze do určité míry považovat za další sankci v daňovém řízení.

Uplatnění penále

Dojde-li u daně vybírané srážkou k doměření daně po zjištění správcem daně, vzniká ze zákona penále ve výši 20 % z doměřeného rozdílu daně. V případě, že plátce daně sám oznámí dodatečným vyúčtováním neodvedenou nebo nesraženou daň, penále mu nevzniká.

Uplatnění úroku z prodlení

V případě pozdě odvedených částek před podáním vyúčtování (před stanovením daně), tedy v průběhu zdaňovacího období, vzniká povinnost uhradit úrok z prodlení, jehož splatnost je stanovena lhůtou 30 dnů po vyměření tvrzené daně ve vyúčtování.

Úrok z prodlení

Daňový dlužník je v prodlení, nezaplatí-li splatnou částku daně nejpozději v den její splatnosti. Nedoplatky na dani, které daňový subjekt neuhradil v zákonem stanovené výši, jsou předmětem úroku z prodlení. Jde o nedoplatky na dani, zálohách na daň, sjednaných splátkách a úhradách na zajištění daně. Úrok z prodlení se uplatní i tehdy, pokud k nedoplatku došlo:

  • v důsledku prosté opožděné platby, popř. nesprávně směrované platby,

  • v důsledku daně dodatečně vyměřené na základě dodatečného daňového přiznání,

  • na základě doměřené daně, zejména po provedené daňové kontrole.

Úrok z prodlení (§ 252 DŘ) se počítá za každý den prodlení počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně, a to od původního dne splatnosti. Úrok z prodlení se uplatňuje automaticky, správce daně nemá možnost jeho výši ovlivnit. Úrok z prodlení je splatný dnem, kdy byly splněny zákonem stanovené podmínky pro jeho vznik, a na osobním účtu se předepisuje do evidence do desátého dne po skončení měsíce následujícího po měsíci, ve kterém uplynul den jeho splatnosti. O předpisu úroku z prodlení správce daně vyrozumí daňového dlužníka platebním výměrem vždy nejpozději jeden měsíc před uplynutím lhůty promlčení (do 3 let po roce, ve kterém se stal nedoplatek splatným). Jinak může správce daně daňového dlužníka vyrozumět kdykoliv, zpravidla však do 30 dnů poté, kdy daňový nedoplatek byl zcela uhrazen.

Úrok z prodlení u záloh se uplatní do dne splatnosti zálohované daně a pak následuje případné úročení nezaplacené, ale již stanovené daně.

Úrok nevzniká

Úroku z prodlení nepodléhá nedoplatek na příslušenství daně a nedoplatky na peněžitém plnění placeném v rámci dělené správy (viz § 161 DŘ). Úrok z prodlení rovněž nevzniká ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku k přihlášenému daňovému nedoplatku. Nevzniká ani ručiteli, pokud je v prodlení s úhradou nedoplatku, k jehož úhradě byl vyzván.

Výše úroku z prodlení

Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o čtrnáct procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Úrok z prodlení se uplatní nejdéle za 5 let prodlení.

Od 1. 1. 2007 se výše ročního úroku z prodlení odvíjí od repo sazby zvýšené o 14 procentních bodů (tj. aktuálně 0,75 % + 14 % ročně).

Úrok z prodlení nevzniká a správce daně jej nepředepíše, nepřesáhne-li v úhrnu u jednoho druhu daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 200 Kč.

Příklad
Podnikatel Krátký zaplatil DPH za I. čtvrtletí 2010 ve výši 28 000 Kč o 19 dnů později. Jakou sankci může očekávat?

Výpočet úroku (1. 1. 2010, tj. v den, který je prvním dnem prvního pololetí 2010, platí repo sazba ČNB ve výši 1 %, platná od 17. 12. 2009):

(1,0 + 14) * 28 000 * 19  
___________________________ = 218,63 
100 * 365  

Správce daně vyměří panu Krátkému úrok z prodlení ve výši 219 Kč.

Úrok za dobu posečkání

Není-li poplatník schopen uhradit daně v zákonné lhůtě a hrozí mu exekuce daňová, může požádat finanční úřad o posečkání daně nebo o zaplacení daně ve splátkách. Po dobu posečkání ztrácí správce daně exekuční titul na posečkanou částku a nemůže přistoupit k daňové exekuci. Po dobu povoleného posečkání nevzniká daňovému subjektu povinnost uhradit úrok z prodlení. Za dobu posečkání daně nebo splátek zaplatí však daňový dlužník úrok z posečkané částky (podle § 156 DŘ) ve

Nahrávám...
Nahrávám...