dnes je 5.7.2022

Input:

Smluvní pokuty a úroky z prodlení

5.11.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Smluvní pokuty a úroky z prodlení

Ing. Jiří Nigrin

V tomto textu se budeme zabývat problematikou smluvních pokut a úroků z prodlení, a to především z pohledu jejich daňové uznatelnosti, vazby na nový občanský zákoník a jejich zachycení v daňové evidenci, tj. u "neúčtujících" poplatníků.

Právní úprava

  • zákon o daních z příjmů se zabývá smluvními pokutami a úroky z prodlení v § 24 odst. 2 písm. zi) ZDP, kde uvádí, že daňově uznatelnými výdaji (náklady) jsou smluvní pokuty, úroky z prodlení, poplatky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů, jen pokud byly zaplaceny

  • speciální ustanovení nového občanského zákoníku (dále NOZ)

Obecná charakteristika problému

V prvé řadě je nutno důsledně odlišit tzv. smluvní pokuty a úroky z prodlení od jiných druhů sankcí (pokuty, penále atd.). Smluvní pokuty a úroky z prodlení vznikají vždy v rámci smluvního, soukromoprávního vztahu. Může jít např. o vztah:

  • mezi dvěma podnikateli,

  • vztah drobného živnostníka (např. opraváře obuvi) a jeho zákazníka,

  • vztah pronajímatele a nájemce bytu,

  • vztah zaměstnavatele a zaměstnance podle zákoníku práce apod.

V těchto případech může jednomu partnerovi vzniknout právní nárok vůči partnerovi druhému, který bude mít charakter smluvní pokuty, případně úroku z prodlení.

Jde-li naproti tomu o sankce vzniklé na bázi veřejnoprávní, z titulu nesplnění zákonné povinnosti, nejde o smluvní pokuty či úroky z prodlení. Příkladem může být:

  • pokuta uložená orgánem státní správy podle zákona o odpadech,

  • zvýšení daně v rámci daňového řízení za pozdní podání daňového tvrzení,

  • penále za pozdní odvod pojistného zdravotní pojišťovně,

  • zvýšení zákonného pojištění odpovědnosti při provozu motorového vozidla při pozdní úhradě,

  • pokuta uložená daňovému poradci profesní komorou v rámci disciplinárního řízení,

  • pokuta uložená městskou policií za nesprávné parkování atd.

Charakter smluvní pokuty nemají ani takové sankce, které jsou uloženy za nesplnění povinností vyplývajících z pravidel stanovených na základě zákonného předpisu (např. pokuta za jízdu bez zaplacení jízdného podle přepravního řádu Českých drah).

Institut smluvní pokuty

Institut smluvní pokuty je jedním z prostředků, který slouží k zajištění smluvního závazku. Má sankční charakter, to znamená, že účelem je tlak na splnění závazku ze strany povinného účastníka vztahu. Zákon rozlišuje mezi zajištěním a utvrzením dluhů. Podstatou zajištění je možnost věřitele uspokojit jeho pohledávku jiným způsobem, pokud se nedočká plnění od věřitele. Mezi zajišťovací instituty patří zástavní a zadržovací právo, ručení, finanční záruka, zajišťovací převod práva a srážky ze mzdy, případně závdavek. Zánik hlavního závazku má zpravidla za následek i zánik zajišťujícího závazku, naopak to však neplatí.

Naproti tomu utvrzení dluhu, mezi něž se řadí uznání dluhu či smluvní pokuty, nezajišťuje dluh hospodářsky, ale poskytuje věřiteli jiné výhody. Na dlužníka mají tyto instituty působit motivačně a přimět ho, aby svůj závazek splnil.

Nový občanský zákoník stanoví v § 2048 NOZ:

"Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém."

Zákon pro ujednání o smluvní pokutě nevyžaduje písemnou formu, může tedy být sjednána i ústně. Smluvní pokutu je dlužník povinen platit bez ohledu na to, zda danou povinnost porušil zaviněně, či nikoli. Při sjednání smluvní pokuty se musí strany dohodnout na její výši, nebo alespoň na způsobu jejího určení. Zákon umožňuje dlužníkovi, aby při sjednání příliš vysoké smluvní pokuty požadoval u soudu její snížení. Snížená smluvní pokuta však musí vždy dosahovat alespoň výše škody, která porušením dané povinnosti vznikla.

Úrok z prodlení

Naproti tomu úrok z prodlení nemá ryze sankční charakter, ale má vyjádřit cenu úvěru, který dlužník neoprávněně čerpá na úkor věřitele tím, že je v prodlení se svým plněním. Tento charakter úroků z prodlení může mít z daňového hlediska význam, i pokud jde o výši sjednaných úroků z prodlení ve vztahu k § 23 odst. 7 ZDP. Úrok z prodlení může věřitel na rozdíl od smluvní pokuty uplatnit i tehdy, není-li ve smlouvě sjednán.

Zákony nevylučují použití smluvní pokuty i úroku z prodlení současně.

Úrok z prodlení upravuje Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

Toto nařízení vlády dále upravuje minimální výši nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Pokud jde o vzájemný závazek mezi podnikateli nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč. To znamená, že věřitel nemusí dokládat výši nákladů spojených s uplatněním pohledávky a za každou uplatněnou pohledávku má nárok požadovat na dlužníkovi minimálně 1 200 Kč.

Další změny týkající se úroku z prodlení dle NOZ

Ustanovení § 1805 odst. 2 NOZ zbavuje práva na další úroky věřitele, který bez rozumného důvodu otálí s uplatněním práva na zaplacení dluhu tak, že úroky činí tolik co jistina. Ode dne, kdy uplatnil právo u soudu, mu však další úroky náleží.

V § 1806 NOZ je stanovena možnost sjednat úroky z úroků, což dříve nebylo možné. Placení úroků se považuje za uznání dluhu ohledně částky, z níž se úroky platí. Toto se však týká pouze dluhu nepromlčeného. Obnovit nárok, který zanikl promlčením, je možné pouze písemně.

Ještě je vhodné upozornit na § 2015 NOZ, který stanoví, že jakákoliv forma jistoty zajišťuje úroky (včetně úroků z prodlení) z peněžitého dluhu pouze do výše zákonné úrokové sazby. Zajištění za vyšší částky se prosadí, jen bude-li s nimi dlužník předem seznámen.

Uplatnění smluvních sankcí a daňové souvislosti

Uplatnění smluvních sankcí je právem věřitele, nikoli jeho povinností. Smluvní pokuty a úroky z prodlení, které jsou daňově uznatelným výdajem, se evidují u poplatníků vedoucích daňovou evidenci při zaplacení v peněžním deníku jako výdaj ovlivňující ZD, položka "provozní režie". Tento způsob evidence je pro případ, že poplatníkovi vznikne

Nahrávám...
Nahrávám...