dnes je 6.7.2022

Input:

SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ V OTÁZKÁCH A ODPOVĚDÍCH

6.12.2007, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Přerušení dovolené na zotavenou v důsledku ošetřování

Dotaz č. 1

Naše vdaná zaměstnankyně v pracovním poměru nastoupila na čtyřtýdenní dovolenou ode dne 4. června do 1. července 2007. Její pětiletý syn v době její dovolené onemocněl. Lékař na předepsaném tiskopisu potvrdil potřebu ošetřování syna od 11. června 2007 na dobu 14 dnů (tj. do 24. června 2007 včetně). Zaměstnankyně syna ošetřovala a uplatnila si nárok na podporu při ošetřování člena rodiny. Můžeme jí podporu při ošetřování nemocného syna proplatit ?

     Podle § 219 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, jestliže zaměstnanec během dovolené ošetřuje nemocného člena rodiny, přerušuje se mu čerpání dovolené na dobu, kdy nemocného člena rodiny ošetřuje.

     Jestliže tedy pracovní poměr Vaší zaměstnankyně zakládá účast na nemocenském pojištění, což předpokládám, a zaměstnankyně si předepsaným způsobem (tj. tiskopisem vystaveným a potvrzeným lékařem) uplatnila nárok na podporu při ošetřování člena rodiny a ošetřovala nemocného syna, pak jí podpora při ošetřování člena rodiny náleží. Dávku budete poskytovat po dobu prvních devíti kalendářních dnů trvání potřeby ošetřování, tj. od 11. června do 19. června 2007 včetně.

Čerpání dovolené na zotavenou za účelem ošetřování nemocného

Dotaz č. 2

Podle § 219 zákoníku práce může zaměstnavatel zaměstnanci na jeho žádost určit dovolenou na dobu potřeby ošetřování nemocného člena rodiny. Náleží zaměstnanci v takovém případě podpora při ošetřování člena rodiny?

     Pokud zaměstnanec v pracovním poměru požádá o dovolenou, a to právě na dobu potřeby ošetřování nemocného člena rodiny, jedná se o jinou situaci než v dotaze č. 1. Např. zaměstnankyni onemocní osmiletá dcera dne 23. dubna 2007, jde s ní tohoto dne ráno k lékaři, který určí od tohoto dne potřebu ošetřování dítěte na 7 kalendářních dnů, tj. do 29. dubna 2007 včetně. Zaměstnankyně požádá zaměstnavatele na tuto dobu o dovolenou a zaměstnavatel podle cit. ustanovení zákoníku práce její žádosti vyhoví. Určí jí dovolenou na dobu od 23. dubna do 29. dubna 2007 (tj. od pondělí do neděle). Zaměstnankyni v takovém případě nenáleží podpora při ošetřování člena rodiny, neboť nepracuje proto, že musí ošetřovat nemocnou dceru, ale proto, že čerpá dovolenou. Za dobu dovolené jí podle zákoníku práce přísluší náhrada mzdy (platu).

Ošetřování nemocného dítěte u osamělé zaměstnankyně

Dotaz č. 3

Zaměstnankyně je rozvedená a pečuje o sedmiletého syna, který jí byl po rozvodu svěřen do výchovy a výživy. Žije v domácnosti se svojí matkou. Její syn onemocněl a lékař vystavil tiskopis pro uplatnění nároku na podporu při ošetřování člena rodiny, na kterém vyznačil potřebu ošetřování dítěte na dobu 20 kalendářních dnů. Po jak dlouhou dobu má tato naše zaměstnankyně nárok na poskytování podpory při ošetřování dítěte?

     Protože má zaměstnankyně v trvalé péči dítě ve věku do skončení povinné školní docházky a je jinak osamělá, náleží jí podpora při ošetřování nemocného syna po dobu prvních 16 kalendářních dnů trvání potřeby jeho ošetřování, pokud bude v této době splňovat stanovené podmínky (tj. že zůstane ze zaměstnání doma apod.).

     Za zaměstnance jinak osamělého se pro účely podpory při ošetřování člena rodiny považuje podle § 41 vyhlášky č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zaměstnanec (zaměstnankyně) svobodný, ovdovělý, rozvedený nebo z jiných vážných důvodů osamělý, který nežije s družkou (druhem). Jestliže tedy Vaše zaměstnankyně nežije v domácnosti s druhem, považuje se pro účely délky doby poskytování podpory při ošetřování nemocného syna za zaměstnankyni jinak osamělou a nic na tom nemění skutečnost, že žije v domácnosti se svojí matkou.

Ošetřování a nezaměstnaný člen rodiny

Dotaz č. 4

Naše zaměstnankyně pracuje v pracovním poměru na zkrácený pracovní úvazek z důvodu péče o svého tříletého syna, na kterého pobírá rodičovský příspěvek. Uplatnila si nárok na podporu při ošetřování svého nemocného syna. Její manžel není zaměstnán, o syna jinak pečuje, ale v době nemoci ho údajně ošetřovat nemůže. Můžeme jí podporu při ošetřování člena rodiny přiznat?

     Jestliže Vaše zaměstnankyně nemůže pracovat, protože musí ošetřovat nemocného syna, pak jí podpora při ošetřování člena rodiny náleží. Skutečnost, že její manžel není zaměstnán a je doma, nároku na tuto dávku nebrání.

Ošetřování nemocného u „bývalého“ zaměstnance

Dotaz č. 5

Pracovní poměr našeho zaměstnance skončil dnem 30. dubna 2007. Dne 4. května 2007 nám tento „bývalý“ zaměstnanec předložil předepsaný tiskopis, kterým si uplatňuje nárok na podporu při ošetřování nemocného dítěte, kde lékař potvrzuje, že zdravotní stav jeho šestileté dcery vyžaduje ošetřování jinou osobou od 1. května 2007, a to na dobu 10 kalendářních dnů. Má tento náš bývalý zaměstnanec nárok na podporu při ošetřování dcery z titulu ochranné lhůty?

     Ano, pokud splňuje i všechny ostatní podmínky nároku na tuto dávku, pak mu z titulu ochranné lhůty podpora při ošetřování člena rodiny náleží.

Podmínka společné domácnosti s ošetřovaným

Dotaz č. 6

Náš zaměstnanec, který je rozvedený, ošetřoval svého nemocného dvanáctiletého syna. Po rozvodu byl tento syn sice svěřen do výchovy a výživy matce, ale v době jeho nemoci nemohla matka z pracovních důvodů zůstat z práce doma a ošetřovat jej, byla na služební cestě v zahraničí. Má náš zaměstnanec nárok na podporu při ošetřování syna?

     Jak z Vašeho dotazu plyne, nežije Váš zaměstnanec v domácnosti se svým dvanáctiletým synem, a proto mu podpora při ošetřování člena rodiny nenáleží. Splnění podmínky „žití“ s ošetřovaným v domácnosti, stanovená pro nárok na podporu při ošetřování člena rodiny, se nevyžaduje pouze v případě, kdy rodič ošetřuje (pečuje o) dítě, které je mladší 10 let.

     O jinou situaci by se jednalo v případě, kdyby syn Vašeho zaměstnance byl soudem na dobu po rozvodu manželství svěřen do společné nebo do střídavé výchovy obou rodičů. V takovém případě se pro účely nároku na podporu při ošetřování člena rodiny u obou rodičů podmínka „žití“ v domácnosti s ošetřovaným dítětem starším 10 let považuje za splněnou, a to i po dobu kdy dítě je, popř. má být při střídavé výchově u druhého rodiče.

Nepřetržitá potřeba ošetřování dítěte

Dotaz č. 7

Naší vdané zaměstnankyni onemocněla sedmiletá dcera. Lékař potvrdil potřebu jejího ošetřování na předepsaném tiskopisu od pondělí na dobu 5 kalendářních dnů. Pátý den (v pátek) vystavil lékař novou žádost o podporu při ošetřování její dcery, kde vyznačil další nezbytnou potřebu ošetřování z důvodu přidružení další nemoci, a to od soboty na 14 kalendářních dnů. Vzniká naší zaměstnankyni od soboty nový nárok na podporu při ošetřování dcery?

     V tomto případě se jedná o týž případ ošetřování, tj. o jednu nepřetržitou potřebu ošetřování sedmileté dcery Vaší zaměstnankyně. Lékař proto neměl vystavovat nový tiskopis, ale pouze písemně potvrdit prodloužení původně stanovené doby potřeby ošetřování dítěte. Vaše zaměstnankyně má nárok na podporu při ošetřování dcery jen jednou. Doba poskytování této dávky, která činí 9 kalendářních dnů, se počítá od pondělí.

Ošetřování u zaměstnance zaměstnaného na dohodu o pracovní činnosti

Dotaz č. 8

Zaměstnáváme matku dvou dětí, které jsou ve věku do 10 let. Jedno dítě onemocnělo 20. dubna 2007, druhé dítě onemocnělo 24. dubna 2007. Lékař pro každé dítě na předepsaném tiskopisu potvrdil potřebu jeho ošetřování na dobu 14 kalendářních dnů. Tato naše zaměstnankyně u nás pracuje v pracovním poměru a zároveň vykonává další zaměstnání na základě dohody o pracovní činnosti, ze které je rovněž účastna nemocenského pojištění zaměstnanců. Má nárok na podporu při ošetřování člena rodiny na každé dítě z obou svých zaměstnání?

     Podpora při ošetřování člena rodiny z nemocenského pojištění zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti podle § 75 vyhlášky č. 165/1979 Sb., o poskytování dávek nemoc. pojištění občanům ve zvl. případech, ve znění pozdějších předpisů, nenáleží. Z toho důvodu Vaší zaměstnankyni přiznáte tuto dávku jen z nemocenského pojištění, kterého je účastna ze zaměstnání, které pro Vás vykonává na základě pracovního poměru. Nárok na tuto dávku, pokud jsou splněny všechny podmínky, má na každé dítě, ale samozřejmě jí za stejné období nemůže tato dávka náležet dvakrát. Proto jí podporu při ošetřování člena rodiny vyplatíte za dobu od 20. dubna 2007 do 2. května 2007 včetně, neboť 2. květen je posledním dnem (tj. 9 dnem), za který jí tato dávka náleží z titulu ošetřování dítěte, které onemocnělo dne 24. dubna 2007. Vycházím z toho, že se jedná o vdanou zaměstnankyni.

Potvrzení o výši vyplacených náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti

Dotaz č. 9

Je povinností zaměstnavatele vystavit potvrzení o výši vyplacených náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti v případě, že tuto náhradu vyplácí za zaměstnavatele pojišťovna?

     Podle § 37 odst. 2 písm. a) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, vede organizace evidenci o náhradách za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležejících za pracovní úraz (nemoc z povolání), které vyplácí, a vystavuje občanům potvrzení o době a důvodu poskytování těchto náhrad a o výši těchto náhrad vyplacených v jednotlivých kalendářních letech. Při převzetí povinnosti vyplácet náhradu za ztrátu na výdělku pojišťovnou místo organizace však tato pojišťovna nepřebírá za organizaci povinnosti plnit úkoly uložené organizaci při provádění důchodového pojištění.

     To znamená, že povinnosti uložené organizaci v ustanovení § 37 odst. 2 uvedeného zákona musí plnit nadále organizace, i když náhradu za ztrátu na výdělku sama nevyplácí. Orgány sociálního zabezpečení mohou žádat o sdělení rozhodných skutečností pojišťovnu, která náhradu za ztrátu na výdělku vyplácí nebo vyplácela jen v případě, že organizace zanikla a nemá právního nástupce.

Stejnopis ELDP

Dotaz č. 10

Náš zaměstnanec, kterého jsme přijali v polovině loňského roku, byl překvapen, když jsme ho vyzvali, aby si vyzvedl stejnopis evidenčního listu za rok 2006. Jeho předchozí zaměstnavatel prý stejnopisy nevyhotovoval s odůvodněním, že je odesílá elektronicky. I my posíláme České správě sociálního zabezpečení evidenční listy elektronicky, přesto vyhotovujeme dva jejich stejnopisy. Je náš postup správný?

     Ano, je správný. Zaměstnavatel je povinen podle zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, plnit řadu úkolů nezbytných pro provádění důchodového pojištění svých zaměstnanců. Mezi tyto úkoly patří i vyplňování a předkládání evidenčních listů důchodového pojištění (dále jen „evidenčních listy“). Evidenční listy se předkládají České správě sociálního zabezpečení (dále jen „ČSSZ“) prostřednictvím okresní správy sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu je útvar organizace, ve kterém je vedena evidence mezd.

     Pokud jsou evidenční listy vedeny způsobem stanoveným v § 123e odst. 2 uvedeného zákona a zasílány v elektronické podobě formou datové zprávy, předkládají se přímo ČSSZ prostřednictvím její elektronické podatelny.

     Bez ohledu na to, jaký způsob předkládání evidenčních listů zaměstnavatel zvolí, tj. v papírové podobě na originálních tiskopisech vydaných ČSSZ Praha, elektronicky prostřednictvím Portálu veřejné správy na adresu elektronické podatelny ČSSZ nebo prostřednictvím paměťového média - na CD nebo na disketě, je povinen vyhotovit dva stejnopisy evidenčního listu. Jeden stejnopis je povinen předložit zaměstnanci k podpisu a založit do své evidence a druhý stejnopis, který opatří podpisem pověřeného zaměstnance nebo jiného oprávněného zástupce a svým razítkem, je povinen vydat zaměstnanci nejpozději v den, kdy předkládá evidenční list příslušnému orgánu sociálního zabezpečení, tj. do 8 dnů ode dne zápisu zákonem stanovených údajů do evidenčního listu nebo ode dne svého zániku anebo ode dne, kdy obdržel výzvu orgánu sociálního zabezpečení na předložení evidenčního listu. Stejnopisy evidenčních listů jsou zaměstnavatelé povinni uschovávat po dobu 3 kalendářních roků po roce, kterého se týkají.

     Za nesplnění výše uvedených povinností může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení uložit organizaci pokutu až do výše 100 000 Kč a při opětovném nesplnění nebo porušení povinností, za které již byla pokuta dříve uložena, může uložit pokutu až do výše 500 000 Kč.

Rozhodnutí o přiznání starobního důchodu

Dotaz č. 11

Přijímáme zaměstnance, který pobírá starobní důchod. Vyzvali jsme ho, aby nám předložil rozhodnutí o přiznání důchodu, ale odmítl. Jak máme v tomto případě plnit povinnost vést v naší evidenci záznam o tom, že zaměstnanec pobírá starobní důchod, kdo jej vyplácí, druh starobního důchodu a datum vzniku nároku na tento důchod?

     Povinnost, kterou uvádíte ve svém dotazu, ukládá organizaci ustanovení § 37 odst. 1 písm. g) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Zaměstnanec je povinen sdělit organizaci plnící úkoly při provádění jeho důchodového pojištění na její výzvu skutečnosti rozhodné pro provádění tohoto pojištění (§ 51 odst. 2 uvedeného zákona), tj. i údaje týkající se starobního (případně

Nahrávám...
Nahrávám...