dnes je 29.11.2022

Input:

Svěřenský fond

2.8.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Svěřenský fond

Ing. Vlasta Martišková

Právní úprava
Právní úprava:

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

    • § 4a – Osvobození bezúplatných příjmů

    • § 8 odst. 1 písm. i) – Plnění ze zisku svěřeneckého fondu je kapitálovým příjmem

    • § 10 odst. 3 písm. c) – Od daně jsou osvobozeny bezúplatné příjmy obmyšleného z jeho majetku, který do svěřeneckého fondu vyčlenil

    • § 17 odst. 1 písm. f) – Poplatníkem daně z příjmů právnických osob je svěřenský fond

    • § 19b odst. 2 písm. a) bod 1. a 2. – Osvobození bezúplatného příjmu obmyšleného

    • § 21c – Plnění ze svěřenského fondu

    • § 21f odst. 1 – Na vyčlenění majetku do svěřeneckého fondu se pohlíží jako na vklad do obchodní korporace

    • § 22 odst. 1 písm. g) bod 3. – Plnění ze zisku svěřenského fondu

    • § 22 odst. 1 písm. g) bod 13 – Příjmy ze svěřeneckého fondu – zdroj příjmů v tuzemsku

    • § 25 odst. 1 písm. i), zp) zq) – Nelze uznat výdaje (náklady) u majetku, který byl osvobozen od daně nebo nebyl předmětem daně

    • § 23 odst. 7 – Ceny sjednané mezi spojenými osobami

    • § 24 odst. 2 písm. ta) – Pořizovací cena při prodeji pozemku

    • § 27 odst. j) – Majetek vyloučený z odpisování

    • § 28 odst. 1 písm. g) – Odpisovatelem je svěřenský fond

    • § 30 odst. 10 písm. m) – Pokračuje v odpisování svěřenský fond

    • § 36 odst. 2 písm. a) – Zvláštní sazba daně z plnění ze zisku svěřenského fondu

  • Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách, ve znění pozdějších předpisů

    • § 7 odst. 1 písm. a) – Rezerva na opravy hmotného majetku

  • Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů

    • § 4b odst. 2 – Na svěřenský fond se hledí jako na právnickou osobu

  • Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů

    • § 3 odst. 2 písm. b) – Poplatník daně z pozemků

    • § 8 odst. 2 písm. b) – Poplatník daně ze staveb a jednotek

  • Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů

    • § 1 odst. 2 písm. b) – Účetní jednotky

  • Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ust. zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví

  • Vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky

  • Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

    • § 1448 až 1474 – Svěřenský fond

  • Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů

    • § 20 odst. 3 – Svěřenský správce má stejná práva jako daňový subjekt

    • § 125 a násl. – Registrační řízení

  • Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech

    • § 151 – Svěřenským správcem může být investiční společnost

  • Zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů

  • Zápisy z jednání KVKDP

    • ze dne 23. 4. 2014 – KV 415/18.12.13 – Výklad některých základních ustanovení novely ZDP a zákona o dani z nabytí nemovitých věcí s ohledem na daňový režim svěřenských fondů

    • 23. 4. 2014 – KV 421/26.02.14 – Výklad pojmu svěřenský fond ve vztahu k zahraničním srovnatelným jednotkám

    • ze dne 24. 3. 2021 – KV 572/24.03.21 – Bezúplatné vydání majetku z rodinné fundace a svěřenského fondu

    • ze dne 23. 3. 2022 KV 588/24.11.21 – Srovnatelnost zahraničních trustů a trustových struktur se svěřenským fondem

Popis operace:

Jedním z  institutů, který má specifickou formu správy cizího majetku, je svěřenský fond. Svěřenské fondy mohou být zakládány z důvodu ochrany a zachování majetku rodinného i firemního, ale také z důvodu omezení negativních dopadů některých životních situací, tj. úraz, rozvod, odchod do penze, smrt apod. Institut svěřenského fondu je znám také jako "trust", který je běžný především v anglosaských zemích. Svěřenské fondy nejsou právnickými osobami, nemají právní osobnost ani sídlo. Svěřenský fond je však daňovým subjektem a v daňovém řízení se na něj hledí jako na právnickou osobu. Svěřenský fond musí nést označení "svěřenský fond".

Institut svěřenského fondu

Svěřenský fond se vytváří vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele tak, že ten svěří správci majetek k určitému účelu smlouvou nebo pořízením pro případ smrti. Vznikem svěřenského fondu vzniká oddělené a nezávislé vlastnictví vyčleněného majetku a svěřenský správce je povinen ujmout se tohoto majetku a jeho správy. Organizační a účelové vymezení majetku svěřitele nevede ke vzniku právnické osoby. Vlastnická práva k majetku ve svěřenském fondu vykonává vlastním jménem na účet fondu svěřenský správce; majetek ve svěřenském fondu však není ani vlastnictvím správce, ani vlastnictvím zakladatele, ani vlastnictvím osoby, které má být ze svěřenského fondu plněno. Majetek se tak stává anonymním, katastru nemovitostí není uveden vlastník, nýbrž svěřenský správce.

Zakladatel vydává statut svěřenského fondu, má formu veřejné listiny ve formě notářského zápisu. Novelou občanského zákoníku č. 460/2016 Sb., se svěřenské fondy zapisují do rejstříku svěřenských fondů, tato povinnost se od 1. 1. 2018 vztahuje i na fondy, které vznikly před tímto datem.

Statut obsahuje:

  • označení svěřenského fondu,

  • označení majetku, který tvoří svěřenský fond při jeho vzniku,

  • vymezení účelu svěřenského fondu,

  • podmínky pro plnění ze svěřenského fondu,

  • údaj o době trvání svěřenského fondu; není-li uvedena, platí, že fond byl zřízen na dobu neurčitou, a

  • má-li být ze svěřenského fondu plněno určité osobě jako obmyšlenému, určení této osoby, nebo způsobu, jak bude obmyšlený určen.

Účel svěřenského fondu může být veřejně prospěšný, anebo soukromý. Svěřenský fond zřízený k soukromému účelu slouží k prospěchu určité osoby nebo na její památku. Tento fond lze zřídit i za účelem investování pro dosažení zisku k rozdělení mezi zakladatele, zaměstnance, společníky či jiné osoby. Hlavním účelem veřejně prospěšného svěřenského fondu nemůže být dosahování zisku nebo provozování závodu.

Účel svěřenského fondu a vložený majetek

Svěřenský fond může být založen jak za života zakladatele smlouvou se svěřenským správcem za stanoveným účelem zakladatelskou smlouvou. Rovněž může být pořízen pro případ smrti – tj. závěť, dědická smlouva nebo dovětek. Pořízením pro případ smrti nelze zkrátit povinný díl nepominutelného dědice, který se práva na povinný díl nezřekl, a nedošlo-li ani k vydědění. Pokud tomu pořízení pro případ smrti odporuje, náleží nepominutelnému dědici povinný díl. V případě pořízení pro případ smrti vzniká svěřenský fond smrtí zůstavitele.

Občanský zákoník nevymezuje, jaký majetek může být předmětem vkladu zakladatele svěřenského fondu, může se jednat o finanční prostředky, movité nebo nemovité věci, podíly v obchodních korporacích apod. Vložený majetek nemá žádného právního vlastníka.

Svěřenský správce, případně obmyšlený se musí zaevidovat do další evidence stanovené zákonem č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů, pod hrozbou sankcí, mj. by nebylo možno vyplácet zisk fondu.

Svěřenský správce

Svěřenským správcem může být každý svéprávný člověk. Svěřenským správcem může být i zakladatel svěřenského fondu nebo osoba, které má být ze svěřenského fondu plněno. V takovém případě však musí mít svěřenský fond dalšího svěřenského správce, kterým je osoba třetí, potom tito správci musí jednat společně.

Vlastnické právo vykonává vlastním jménem a na účet svěřenského fondu svěřenský správce, který je do veřejného seznamu nebo jiné evidence (např. katastr nemovitostí) zapisován jako vlastník majetku avšak s poznámkou "svěřenský správce".

Obmyšlený (beneficient) je osoba určená, která je oprávněna k příjmu plnění ze svěřeneckého fondu, ledaže statut svěřeneckého fondu určil někoho jiného.

Obmyšleným může být jak fyzická tak právnická osoba. Jmenovat obmyšleného a určit mu plnění ze svěřenského fondu má právo zakladatel, pokud není ve statutu svěřenského fondu určeno jinak. Nevyužije-li zakladatel svěřenského fondu tohoto práva, je obmyšlený jmenován správcem svěřenského fondu. Ten mu v tomto případě také určí plnění ze svěřenského fondu. Pokud se jedná o soukromý svěřenský fond, musí správce svěřenského fondu vykonat toto právo pouze v případě, že statut svěřenského fondu určuje okruh osob, ze kterého lze obmyšleného jmenovat. Ten, kdo je oprávněný k tomuto úkonu, musí postupovat podle statutu svěřenského fondu a podle vlastního uvážení a za podmínek vymezených statutem svěřenského fondu může své rozhodnutí změnit nebo zrušit.

Příklady plnění ze svěřenského fondu – vazba na dosažení určitého věku, dostudování vysoké školy, úraz obmyšleného a podobně. Dalšími podmínkami může být ochrana před znehodnocením majetku nebo neuváženým utrácením obmyšleného. Stejně tak v případě, že není určen obmyšlený, mohou být ve statutu fondu vymezeny podmínky výběru obmyšlených. Toho může být využíváno například v oblasti charity, financování studií nadaných studentů s nedostatkem finančních prostředků apod. Naopak příkladem zrušení plnění ze svěřenského fondu může být páchání trestné činnosti obmyšleným, zanechání studií atd.

Dohled nad správou svěřenského fondu

Dohled nad správou svěřenského fondu vykonává zakladatel, obmyšlený, případně další osoba určená statutem svěřenského fondu. V případech, ve kterých to stanoví zákon, vykonává dohled nad správou svěřenského fondu jiná osoba, skupina osob nebo orgán veřejné moci. Pokud v den vzniku svěřenského fondu ještě obmyšlený není, nebo ho nelze určit, jmenuje zakladatel svěřenského fondu osobu oprávněnou dohlížet na správu svěřenského fondu v zájmu obmyšleného. Jestliže tak neučiní, je osoba oprávněná dohlížet na správu svěřenského fondu jmenována soudem, a to na návrh správce, případně toho kdo na tom má zájem. Stejným způsobem může být svěřenskému správci uloženo nebo naopak zakázáno určité jednání.

Správce svěřenského fondu je povinen bez zbytečného odkladu informovat prostřednictvím oznámení toho, kdo má právo dohledu nad svěřenským fondem. Svěřenský správce musí na žádost oprávněného nad správou svěřenského fondu umožnit kontrolu dokladů o svěřenském fondu a předložit mu vyžádané vyúčtování, zprávu nebo umožnit přístup k dalším informacím.

Příjem svěřenského správce, ten by měl být posuzován podle své povahy buď jako příjem podle § 7 nebo § 10 ZDP. Pokud bude odměna svěřenského správce přiznána spojenou osobou, případně budou správci hrazeny pouze výdaje spojené se správou fondu, tak je potřeba zjistit a popř. upravit ceny v souladu s ust. § 23 odst. 7 ZDP.

Zánik svěřenského fondu

Správa svěřenského fondu končí:

  • uplyne-li doba, na kterou byl svěřenský fond zřízen,

  • je-li dosaženo účelu, pro který byl svěřenský fond zřízen,

  • rozhodne-li tak soud,

  • v případě soukromého svěřenského fondu končí jeho správa i v případě vzdání se práva na plnění ze svěřenského fondu všemi obmyšlenými.

Při zániku správy svěřenského fondu vydává majetek svěřenský správce obmyšlenému. V případě, že není obmyšlený, pak zakladateli svěřenského fondu. Pokud však není ani

Nahrávám...
Nahrávám...