dnes je 6.7.2022

Input:

Účtová skupina 52 - Osobní náklady

6.9.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

8.3.2.3
Účtová skupina 52 – Osobní náklady

Ing. Blanka Jindrová

Účtová skupina 52 – Osobní náklady

V účtové skupině by měly být zachyceny mzdové náklady včetně příjmů společníků a členů korporací ze závislé činnosti, odměny členům orgánů korporací, náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění (zákonné i ostatní) a sociální náklady zákonné i ostatní včetně sociálních nákladů fyzické osoby, které vedou účetnictví.

521 – Mzdové náklady

Na účtu se zachycují všechny pracovněprávní nároky zaměstnanců, které patří do nákladů účetní jednotky. Především jde o mzdové nároky z pracovního poměru nebo z dohod konaných mimo pracovní poměr. Zaměstnanec může mít u jednoho zaměstnavatele hlavní a vedlejší pracovní poměr (mzdové nároky se v tomto případě sčítají) nebo vedlejší pracovní poměr u jiného zaměstnavatele (každý z nich samostatným základem daně).

Na tento účet patří jen příjmy, které jsou vymezeny v § 6 odst. 1 písm. a) ZDP, tj. příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce.

Příjmy se rozumějí příjmy pravidelné nebo jednorázové bez ohledu na to, zda je na ně právní nárok či nikoli, zda je od zaměstnavatele dostává zaměstnanec nebo jiná osoba a zda jsou vypláceny nebo připisovány k dobru anebo spočívají v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance nebo v jeho prospěch.

Základní pojmy a úprava mzdových nároků zaměstnanců je v zákoníku práce. Poplatník s příjmy ze závislé činnosti se označuje jako "zaměstnanec“, plátce příjmů jako "zaměstnavatel“. Zákon o daních z příjmů upravuje pouze zdaňování příjmů ze závislé činnosti, vybírání a placení daní, prokazování nezdanitelných částek, náležitosti mzdového listu pro účely daně z příjmu apod.

Podle zákoníku práce je roční limit pro objem práce u dohod o provedení práce 300 hodin ročně. Pokud ale překročí měsíční odměna 10.000 Kč, podléhá pojistnému na sociální pojištění i a pojistnému na veřejné zdravotní pojištění.

Základem daně z příjmů zaměstnanců jsou příjmy ze závislé činnosti zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů povinen platit zaměstnavatel (ZP 9 % + SP 25 % = 34 %).

Sazba daně z příjmů pro fyzické osoby je 15 % a někteří zaměstnanci platí dále solidární daň, která podle § 16a ZDP zvyšuje daň o dalších 7 % z kladného rozdílu mezi:

a) součtem příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 ZDP a dílčího základu daně podle § 7 ZDP v příslušném zdaňovacím období a

b) 48násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení (pro rok 2014 je to 1.245.216 Kč).

Výpočet "solidární daně" se použije i pro výpočet zálohy (§ 38ha ZDP).

Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně motorové vozidlo k používíní pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % vstupní ceny vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla. Je-li částka, která se posuzuje jako příjem zaměstnance za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla, nižší než 1.000 Kč, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1.000 Kč. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce postupně za sebou více motorových vozidel k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % z nejvyšší vstupní ceny motorového vozidla. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce více motorových vozidel současně, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % z úhrnu vstupních cen všech motorových vozidel používaných pro služební i soukromé účely.

Mzda je splatná po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vznikl zaměstnanci nárok na mzdu nebo na některou její složku, pokud nebylo v pracovní smlouvě, v jiné smlouvě nebo v kolektivní smlouvě sjednáno kratší než měsíční období splatnosti mzdy.

Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v zákoníku práce, náleží odstupné ve výši stanovené v §§ 67 a 68 ZP. Odstupné vyplácené v souvislosti s rozvázáním pracovního poměru by mělo být účtováno na účtu 521 (v analytickém členění), aby byly vyjádřeny všechny náklady na pracovníky. Někdy se uvádí jako operace na účtu 544 – Smluvní pokuty a penále (ale tady se jedná o odstupné podle § 1992 NOZ).

Příklad výpočtu zálohy na daň ze závislé činnosti

Zaměstnanec pobírá hrubou mzdu 50.000 Kč, má k dispozici vozidlo pro služební i soukromé účely v pořizovací ceně 400.000 Kč, v domácnosti s ním žije jedno vyživované dítě. Zaměstnanec podepsal za příslušné zdaňovací období prohlášení.


Hrubá mzda

50.000
1 % z pořizovací ceny vozidla 4.000
Základ pro výpočet pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, placené zaměstnancem 54.000
Pojistné na sociální zabezpečení (6,5 % z 54.000) 3.510
Pojistné na zdravotní pojištění (4,5 % z 54.000) 2.430
Základ pro výpočet zálohy na daň z příjmů (34 % z 54.000 = 18.360) = superhrubá mzda 72.360
Zaokrouhlení na celé stokoruny nahoru 72.400
Záloha na daň z příjmů před slevou (15 % z 72.400) 10.860
Měsíční sleva na dani –2.070
Daňové zvýhodnění na dítě –1.117
Záloha na daň po slevě 7.673
Čistá mzda = 50.000 – 3.510 – 2.430 – 7.673 = 43.287 43.287

Výhody poskytované zaměstnancům

Součástí hrubé mzdy mohou být i některé výhody (benefity), které:

a) nejsou podle § 6 odst. 7 a 9 ZDP osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob. Jedná se např. o:

  • úhradu jízdenek do zaměstnání za hromadnou dopravu,

  • poskytnutí manažerského vozidla k soukromým účelům,

  • náhrady cestovních výdajů nad limit,

  • peněžní plnění na zvyšování kvalifikace,

  • nepeněžní příspěvek na rekreaci nad 20.000 Kč (peněžní vždy),

  • peněžní příspěvek na sportovní a kulturní vyžití,

  • prodej výrobků a služeb za ceny nižší než ceny obvyklé

  • atd.

b) jsou podle § 6 odst. 7 a 9 ZDP osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob. Jedná se např. o:

  • náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem činnosti, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, do výše stanovené ZP,

  • hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů poskytovaných v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem, jakož i hodnota poskytovaných stejnokrojů,

  • nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na odborný rozvoj zaměstnanců související s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na rekvalifikaci zaměstnanců,

  • hodnota nealkoholických nápojů určených ke spotřebě na pracovišti,

  • nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení nebo ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce,

  • jde-li však o poskytnutí rekreace včetně zájezdů, je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20.000 Kč za kalendářní rok. Jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci se posuzuje i plnění poskytnuté pro rodinné příslušníky zaměstnance,

  • hodnota přechodného ubytování, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytovaná jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště, a to maximálně do výše 3.500 Kč měsíčně,

  • příjmy do výše 500.000 Kč poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální výpomoc zaměstnanci v přímé souvislosti s překlenutím jeho mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy,

  • platba zaměstnavatele v celkovém úhrnu nejvýše 30.000 Kč ročně jako příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijní společnosti, příspěvek na pojistné, které hradí zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance na jeho pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití, nebo na důchodové pojištění

  • atd.

Příklad – Zúčtování mezd

Hrubá mzda, podíl na VH (poplatník podepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani z příjmů)

                 
Č.  Text Částka
(v Kč)
MD D
1.  Měsíční hrubá mzda zaměstnance podle zúčtovací a výplatní listiny (včetně prémií, odměn, doplatků, příplatků a jiných plnění účtovaných do nákladů) 44.000 521 331
2.   Podíl na výsledku hospodaření (z fondu odměn) 10.000 427 331
3.   Předpis sociálního pojištění (včetně podílu na VH)
a)  hradí zaměstnavatel 25 % 13.500 524.1 336.1
b)  hradí zaměstnanec 6,5 % 3.510 331 336.1
4.   Předpis zdravotního pojištění (včetně podílů na VH)
a)  hradí zaměstnavatel 9 % 4.860 524.2 336.2
b)  hradí zaměstnanec 4,5 % 2.430 331 336.2
5.   Záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti 15 % z
(44.000 + 10.000 + 13.500 + 4.860) = 72.360 = 72.400
72.400 x 15 % = 10.860
10.860 – 2.070 – 1.117 = 7.673
7.673 331 342
6.   Srážky z mezd (spoření, půjčky, ...) 1.000 331 379
7.   Srážky za manka, zmetky 500 331 335
8.   Náhrada za nevybranou dovolenou, která bude proplacena v příštím roce. X 521 389
9. Výpis z běžného účtu:
a) úhrada sociálního pojištění 17.010 336.1 221
b) úhrada zdravotního pojištění 7.290 336.2 221
c) úhrada zálohy na daň z příjmů 7.673 342 221
d) úhrada spoření 1.000 379 221
e) výplata mzdy (převod na účet zaměstnance) 41.787 331 221

522 - Příjmy společníků obchodní korporace ze závislé činnosti

Na tento účet patří jen příjmy podle § 6 odst. 1 písm. b) ZDP, a to příjmy za práci členů družstev, společníků společností s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností. Tyto osoby mají pro účely ZDP statut zaměstnance a zúčtování jejich příjmů je obdobné jako účtování mezd na účtu 521, pouze s tím rozdílem, že závazek účetní jednotky při výplatě se zachycuje na účtu 366 – Dluhy ke společníkům obchodní korporace ze závislé činnosti a jsou z pohledu daňové uznatelnosti posuzovány obdobně jako mzdové náklady.

Na tento účet se od 1. 1. 2014 zachycují i odměny jednatelů s. r. o. Vztah s. r. o. a jejího jednatele se od 1. 1. 2014 plně řídí ZOK a NOZ, a to i u společností existujících před 1. 1. 2014. Podle § 777 odst. 3 ZOK mají jednatelé 6 měsíců na to, aby si příslušné nároky upravili ve smlouvě o výkonu funkce. Jinak bude od 1. 7. 2014 výkon jejich funkce považován za bezplatný. Pokud mají jednatelé odměnu a jiná plnění zakotvena ve smlouvě o výkonu funkce uzavřené před 1. 1. 2014 a dohodnutá pravidla neodporují nové úpravě, není nutné smlouvy o výkonu funkce nijak měnit.

ZOK smlouvu o výkonu funkce upravuje v § 59 a násl., tedy v obecné úpravě pro členy orgánů všech obchodních korporací. Pro smlouvu o výkonu funkce jednatele tedy platí stejná pravidla jako pro tuto smlouvu mezi akciovou společností a členem jejího představenstva či dozorčí rady. Pokud by měla s. r. o. dobrovolně zřízenu dozorčí radu, uplatnila by se úprava smlouvy o výkonu funkce i na vztah s. r. o. k členovi její dozorčí rady.

Funkci jednatele tedy nelze vykonávat na základě pracovněprávního poměru, ale pouze v obchodně závazkovém vztahu. Příjem je ale považován za příjem ze závislé činnosti podle ZDP, jedná se také o základ, ze kterého se počítá a odvádí sociální a zdravotní pojištění.

523 - Odměny členům orgánů obchodních korporací

Na tento účet patří pouze odměny, které souvisejí s výkonem práce v orgánu obchodní korporace a nikoliv odměny z další činnosti pro obchodní korporaci. Bude-li vystavena členem orgánu faktura na jiné služby pro společnost, účtuje se na účet 518.

Odměny členům orgánů patří mezi příjmy ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. c) ZDP a jsou pro obchodní korporaci daňově uznatelným nákladem.

Výše odměny může být buď určena společenskou smlouvou, stanovami, rozhodnutím příslušného orgánu obchodní korporace, nebo být i předmětem smlouvy mezi členem orgánu a korporací. Pokud by výše úplaty nebyla stanovena ani dojednána nebo ji valná hromada neurčila, je možno přiznat obvyklou úplatu. Pokud není stanoveno jinak, má člen orgánu nárok na obvyklou úplatu za zařizování záležitostí obchodní korporace nezávisle na výsledku hospodaření.

Současně může být členům statutárních orgánů přiznán podíl na zisku (tantiéma), která je stanovena usnesením valné hromady z

Nahrávám...
Nahrávám...