dnes je 6.7.2022

Input:

Výdaje (náklady) podle zvláštních zákonů

10.8.2012, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Výdaje (náklady) podle zvláštních zákonů

Ing. Jiří Nigrin

Právní úprava

Zákon o daních z příjmů v § 24 odst. 2 písm. p) ZDP zahrnuje mezi výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů také výdaje (náklady), k jejichž úhradě je poplatník povinen podle zvláštních zákonů.

Obecné vymezení

Toto ustanovení zahrnuje rozsáhlé a těžko vyčerpávajícím způsobem definovatelné množství současných, případně i budoucích právních předpisů a z nich vyplývající výdaje (náklady), které je nebo bude poplatník (ať fyzická nebo právnická osoba) povinen vynaložit.

Obecně lze říci, že pokud jakýkoliv zákon ukládá poplatníkovi povinnost k úhradě určitých, zvláštním zákonem vymezených výdajů (nákladů), budou tyto výdaje v naprosté většině, pokud daňové zákony nestanoví jinak, daňově uznatelné.

Obrácený pohled

ZDP tedy jasně uvádí, že jestliže jsme k nějaké úhradě povinni podle zvláštních zákonů, jde o daňový náklad. Nabízí se opačná otázka, jak je to v případech, kdy nám žádný zvláštní zákon úhradu nepřikazuje. V těchto případech je logické, že o daňové uznatelnosti či neuznatelnosti rozhodují jiná ustanovení ZDP, především pak obecný § 24 odst. 1 ZDP.

Jako příklad odkazujeme na Členské příspěvky právnickým osobám v souvislosti s ustanovením § 24 odst. 2 písm. d) ZDP.

Typické příklady

Typickými příklady, kdy daňovou uznatelnost lze opřít o ustanovení § 24 odst. 2 písm. p) ZDP, jsou následující výdaje (náklady):

  1. Náklady hrazené zaměstnavatelem na zákonné pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání
    Podle § 365 ZP se do dne nabytí účinnosti právní úpravy úrazového pojištění zaměstnanců řídí odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání §§ 272 až 274 a dalšími přechodnými ustanoveními ZP, § 205d „starého ZP“ a vyhláškou č. 125/1993 Sb. Z těchto předpisů vyplývá podnikateli, který zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, povinnost pojistit se na škodu způsobenou zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Při sjednávání pojistné smlouvy pojišťovny dále vyžadují spoluúčast zaměstnavatele ve smyslu vyhlášky MF č. 125/1993 Sb. Pojistné hrazené zaměstnavatelem, stejně jako náklady vyplývající ze spoluúčasti při plnění pojistné události, jsou pro zaměstnavatele daňově uznatelné.

  2. Výdaje (náklady) spojené s auditem společnosti
    Povinnost provedení auditu, tj. ověření účetní závěrky a vedení účetnictví vyplývá z § 20 ZÚ v návaznosti na plnění kritérií zde uvedených (celková aktiva, roční úhrn, průměrný stav zaměstnanců). Povinnost ověření účetní závěrky se týká i dalších subjektů, pokud jim to stanoví jiné zákony, např. pojišťoven, politických stran, bank, spořitelen a dalších. Pokud si však jakákoliv jiná právnická nebo i fyzická osoba, která tuto povinnost ze zákona nemá, dá ověřit účetní závěrku auditorem, jde vždy o náklad související s podnikatelskou činností, tedy výdaj daňově uznatelný. ZÚ v § 7 totiž přímo ukládá účetním jednotkám povinnost vést účetnictví úplně, průkazným způsobem a správně tak, aby věrně zobrazovalo skutečnosti, které jsou jeho předmětem. Proto ověření správnosti vedení účetnictví je v zájmu každé účetní jednotky.

  3. Výdaje (náklady) vydavatelů spojené s tzv. povinnými výtisky
    Dle § 9 zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), je vydavatel povinen bezplatně na svůj náklad z každého vydání periodického tisku do 7 dnů ode dne jeho vydání zajistit dodání stanoveného počtu výtisků v zákoně určeným příjemcům (vybraným knihovnám a ministerstvu).

  4. Vydání pozemků obchodní společnosti restituentovi podle restitučních zákonů
    Podle stanoviska MF (čas. Účetnictví 3/1997) se vydání pozemků podle restitučního zákona zaúčtuje na vrub účtu 588 – Ostatní mimořádné náklady. Z hlediska ZDP se na tento případ bude vztahovat výše uvedené ustanovení.

  5. Bankovní (poštovní) poplatky související s platbami zaměstnavatele ve prospěch zaměstnance
    Pokud zaměstnavateli vyplývá z právních předpisů povinnost provést srážku ze mzdy zaměstnance a poukázat sraženou částku oprávněnému příjemci nebo na žádost zaměstnance jeho mzdu nebo její část na jeho účet u peněžního ústavu, pak výdaje s tím související (bankovní, příp. poštovní poplatky) jsou na straně zaměstnavatele daňově uznatelné. Na straně zaměstnance nejsou tyto výdaje zaměstnavatele zdanitelným příjmem podle § 6 ZDP.
    Jedná se např. o tyto platby:

    • platby předepsané výkonem rozhodnutí nařízeného soudem nebo orgánem státní správy,

    • srážky ze

Nahrávám...
Nahrávám...