dnes je 18.6.2024

Input:

Zajímavosti ze statistiky finanční správy

5.6.2023, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 10 minut

2023.1100.1
Zajímavosti ze statistiky finanční správy

Mgr. Ing. Alena Wágner Dugová, Mgr. Daniel Johannes

Každý rok zveřejňuje Ministerstvo financí České republiky zprávu o činnosti Finanční správy České republiky, v níž umožňuje nahlédnout do dat ohledně jejího fungování v uplynulém roce. Obdobný dokument je také publikován pro Celní správu České republiky. Poslední publikovanou zprávou jsou informace z roku 2021. Už úvod daného dokumentu přitom naznačuje, že se rok 2021 nesl v podobném duchu jako rok 2020, tj., že činnost finanční správy byla i nadále zásadním způsobem poznamenána vlivem pandemie onemocnění COVID-19. Tento článek shrnuje vybrané zajímavosti a ukazatele a údaje z tohoto dokumentu a jeho příloh.

1. Úvod

Každoročně zveřejňuje Ministerstvo financí České republiky ("ministerstvo financí") zprávu o činnosti Finanční správy České republiky a Celní správy České republiky za daný rok ("zpráva o činnosti"), v níž umožňuje seznámit se s různými daty a informacemi z oblasti fungování orgánů s působností v oblasti daní a cel. Podrobnější informace o činnosti finanční správy pak přináší Informace o činnosti Finanční správy České republiky ("informace o činnosti"), která je přílohou zprávy o činnosti. Poslední dostupný rok ke dni přípravy tohoto článku je přitom rok 2021.

Již v úvodu ministerstvo financí naznačuje, že stejně jako v roce 2020 byla i v roce 2021 činnost finanční správy poznamenána vlivem pandemie COVID-19 a důsledky s ní souvisejících mimořádných opatření. Toto je nutné mít na paměti zejména při vyhodnocování dlouhodobých trendů v činnosti finanční správy, které jsou statistikami za poslední dva roky částečně zkresleny.

V souvislosti s mimořádnou situací během tzv. covidových let ministerstvo financí vyzdvihuje pokrok v oblasti informačních technologií, zejména přechod na novou daňovou informační schránku v rámci projektu MOJE daně s cílem zjednodušit komunikaci mezi finanční správou a daňovými subjekty. V praxi se také významně posunula i s novelou zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "DŘ") oblast digitalizace a elektronizace v oblasti vedení daňových kontrol, kdy podle současné úpravy platí, že zahájení i ukončení může být provedeno elektronicky doručením do datové schránky. S významným rozšířením datových schránek od roku 2023 zejména pro fyzické osoby podnikající pak lze očekávat ještě větší elektronizace ze strany finanční správy.

2. Vybrané informace

Níže se lze seznámit s několika zajímavými údaji, které byly zveřejněny právě v rámci informace o činnosti za rok 2021.

2.1. Vývoj daňových příjmů

V oblasti inkasa došlo v roce 2021 k opětovnému růstu hodnoty celkových výnosů, a to o 1,8 %, což lze z hlediska finanční správy považovat za pozitivní zprávu, ale je však nutné mít na paměti, že se jedná o porovnání se zcela mimořádným rokem 2020. Částka inkasa za rok 2021 však nedosáhla hodnoty z roku 2019, což lze připsat především přetrvávajícím omezením souvisejícím s pandemií onemocnění COVID-19. Pozitivně se na hodnotě inkasa naopak projevilo především pozvolné oživení ekonomiky, ale také například vyšší doplatky daňových povinností, protože v roce 2020 byly jakožto proticovidové opatření některé zálohy prominuty.

Nejvýznamnější položkou celkového inkasa zůstává dlouhodobě daň z přidané hodnoty ("DPH"), která v roce 2021 představovala 53,5 % celkového výnosu následovaná daní z příjmů právnických osob ("DPPO") s 22,6 %.

2.2. Daňové úlevy ve formě posečkání a prominutí

I v této oblasti byla činnost finanční správy nadále ovlivněna pokračující pandemií onemocnění COVID-19. Stejně jako v roce 2020 byl i v roce 2021 daňovými subjekty hojně využíván institut posečkání ve smyslu § 156 DŘ. Prostřednictvím institutu posečkání může správce daně na žádost daňového subjektu nebo z moci úřední povolit posečkání úhrady daně, nebo rozložení její úhrady na splátky, a to zejména za předpokladu, že by neprodlená úhrada daňové povinnosti pro daňový subjekt znamenala vážnou újmu, ohrožení výživy daňového subjektu nebo osob na jeho výživu odkázaných, eventuálně pokud by vedla k zániku jeho podnikání.

Ke konci roku 2021 dosáhla celková částka povoleného posečkání hodnoty více než 9,6 miliardy Kč. Po roce 2020, kdy došlo ke zvýšení této hodnoty o 32,8 %, tak došlo k nárůstu o dalších 12,3 %. Největší podíl na celkové částce posečkání měla stejně jako v případě inkasa daň z přidané hodnoty (53,9 %).

K významnému poklesu naopak došlo v případě příslušenství, a to co do výše příslušenství předepsaného, tak příslušenství prominutého. Příslušenstvím rozumíme ve smyslu § 2 odst. 5 DŘ zejména úroky, penále, pokuty a náklady řízení, pokud jsou ukládány podle daňového zákona.

2.3. Odvolání a soudní spory

Rok 2021 se nesl také ve znamení poklesu počtu odvolání proti rozhodnutím o vyměření daně. Těch bylo v roce podáno celkem 4 567, což představuje meziroční pokles o 633 odvolání. Přes tři tisíce odvolání se přitom týká daně z přidané hodnoty a přes čtyři sta odvolání se týká daně z příjmů právnických osob. V roce 2021 pak bylo podáno 757 žalob a 159 aktivních kasačních stížností a 447 pasivních kasačních stížností v rámci správního soudnictví.

2.4. Sankce

Stejně jako v předchozích letech představovala i v roce 2021 drtivou většinu ukládaných sankcí pokuta za opožděné tvrzení daně podle § 250 DŘ. Podle tohoto ustanovení vzniká daňovému subjektu povinnost uhradit pokutu, nepodá-li daňové přiznání (ať už řádné či dodatečné), ačkoliv měl tuto povinnost, nebo pokud tak učinil po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší, než 5 pracovních dnů.

Těchto pokut bylo v roce 2021 uloženo celkem 147 975, což představuje výrazný pokles nejen oproti roku 2020, ve kterém byla tato statistika formálně zkreslena z důvodu, že řada daňových subjektu využila možnosti pozdního podání daňového přiznání v souvislosti s vydáním hromadného prominutí na základě rozhodnutí ministryně financí, ale dokonce i v porovnání s rokem 2019. K mírnému nárůstu naopak došlo v případě pokut za porušení povinností souvisejících s kontrolním hlášením podle zákona č. 235/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů ("ZDPH").

Kromě sankcí upravených v daňových zákonech ukládá finanční správa i pokuty podle dalších právních předpisů. Jedná se například o možnost ukládat pokutu za porušení omezení plateb v hotovosti podle zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o omezení plateb v hotovosti"), či za nevedení účetnictví či jeho vedení v neúplně či neprůkazné formě podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZoÚ") či speciální sankce podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP").

Celkem bylo finanční správou uloženo 199 481 různých pokut v celkové částce přes 948 mil. Kč. Přehled jednotlivých pokut a počet případů a vybraná částka jsou uvedeny v následující tabulce:

  • § 247 odst. 1 DŘ – 1 případ – 2 000 Kč

  • § 247 odst. 2 DŘ – 84 případů – 1 482 000 Kč

  • § 247a odst. 1 písm. a) DŘ – 536 případů – 2 007 500 Kč

  • § 247a odst. 1 písm. b) DŘ – 2 případy – 16 000 Kč

Nahrávám...
Nahrávám...