Zajištění daně
Ing. Pavel Kyselák
Předmět
Ke specifikům zdaňování příjmů nerezidentů ze zdrojů na území České
republiky patří i povinnost plátců daně srazit zajištění daně upravená v
ustanovení § 38e ZDP. Zajištění daně zde představuje
zvláštní formu zabezpečení splnění daňové povinnosti, neboť u příjmů
nerezidentů ze zdrojů na území ČR existuje reálné nebezpečí, že poplatník svou
daňovou povinnost v ČR nesplní.
Okruh nerezidentů
Povinnost plátce daně srazit zajištění daně přichází v úvahu u 9
druhů zdanitelných příjmů nerezidentů v ČR, z nichž není daň vybírána srážkou
podle zvláštní sazby daně (viz Nerezident daňový).
Okruh nerezidentů
Do množiny nerezidentů, tedy poplatníků podle § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 ZDP, u kterých
přichází v úvahu zajištění daně podle § 38e odst. 1 až odst. 3 ZDP,
nepatří daňoví rezidenti členských států Evropské unie nebo dalších států,
které tvoří Evropský hospodářský prostor.
Státy EU a EHP
„Nezajišťování daně“ se tedy vztahuje na rezidenty 27
členských států Evropské unie.
Povinnost zajištění daně podle § 38e odst. 1 až odst. 3 ZDP se
také nevztahuje na rezidenty států, které jsou součástí Evropského
hospodářského prostoru, a to Island, Lichtenštejnsko a Norsko. Z hlediska smluv
o zamezení dvojího zdanění jsou Island a Norsko smluvními státy, zatímco s
Lichtenštejnskem nemá ČR smlouvu o zamezení dvojího zdanění uzavřenou, jde tedy
o tzv. bezesmluvní vztah.
Evropský hospodářský prostor spojuje prostor EU se státy Evropského
sdružení volného obchodu. Jde o oblast volného obchodu s průmyslovými výrobky a
vztahuje se na všechny státy EU a tři zmíněné státy.
Problematiku si vysvětlíme na několika příkladech.
![Příklad](//image.dashofer.cz/onb/common_pictograms/gen3_dtcprofi//example.gif)
Francouzská rezidentní společnost počínaje 1. únorem 2011
pronajímá české společnosti dům, který je na území ČR. Tento příjem rezidenta
Francie podléhá v ČR zdanění podle domácího ZDP [§ 22 odst. 1 písm. e)] i podle
prvního odstavce článku 6 - Příjmy z nemovitého majetku smlouvy s Francií (č.
79/2005 Sb.m.s.). Plátci daně (české společnosti) však nevzniká povinnost
srazit zajištění daně.
![Příklad](//image.dashofer.cz/onb/common_pictograms/gen3_dtcprofi//example.gif)
Příjmy z prodeje akcií, které prodává rezident Německa
(právnická osoba) rezidentovi České republiky, podléhají v ČR zdanění podle § 22 odst. 1 písm. g) bod 7. ZDP a
zároveň podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmů a z
majetku mezi ČR a SRN (sbírka zákonů č. 18/1984), a to podle článku 13 odst. 3,
podle něhož má stát zdroje (v daném případě ČR) právo na zdanění. Českému
plátci daně však nevzniká povinnost srazit zajištění daně, a to podle
ustanovení § 38e odst. 2
ZDP.
K danému příkladu nutno podotknout, že příjem rezidenta Německa
může být však v ČR osvobozen od zdanění podle § 19 odst. 1 písm. ze) bod 2. ZDP
za předpokladu splnění příslušných podmínek dalších ustanovení § 19 ZDP.
![Příklad](//image.dashofer.cz/onb/common_pictograms/gen3_dtcprofi//example.gif)
Stálá provozovna ukrajinské právnické osoby umístěná na území
ČR poskytla české společnosti stavební služby. K úhradě sjednané částky došlo
dne 10. března 2011, kdy česká společnost zároveň zaúčtovala závazek a také
úhradu. Při výplatě nastala české společnosti povinnost srazit zajištění daně
ve výši 10 % podle ustanovení § 38e odst. 2 písm. b) ZDP.
![Příklad](//image.dashofer.cz/onb/common_pictograms/gen3_dtcprofi//example.gif)
Firma se sídlem ve Vaduzu (rezident Lichtenštejnska) prodává
rezidentovi ČR svůj podíl na společnosti s ručením omezeným se sídlem na území
ČR. Příjem lichtenštejnské společnosti je v ČR zdanitelný podle ustanovení § 22 odst. 1 písm. h) ZDP. Českému
plátci však nevzniká povinnost zajištění daně.
Švýcarsko
V některých informačních zdrojích byl bohužel tento stát uváděn v
rámci států, které tvoří Evropský hospodářský prostor. Švýcarsko však mezi
státy, které jsou součástí Evropského hospodářského prostoru, nepatří.
![Pozor!](//image.dashofer.cz/onb/common_pictograms/gen3_dtcprofi//attention.gif)
Pokud rezident Švýcarska dosahuje na území České republiky příjmů,
které se považují podle tuzemského ZDP za příjmy ze zdrojů na území ČR a
zároveň tyto příjmy umožňuje smlouva se Švýcarskem zdanit, potom v příslušných
případech vzniká plátci daně povinnost zajištění daně tak, jak ji uvádí
ustanovení § 38e ZDP. Smlouva mezi vládou České
republiky a Švýcarskou spolkovou radou o zamezení dvojího zdanění v oboru daní
z příjmů a z majetku byla publikována ve Sbírce zákonů pod č. 281/1996 Sb.
Sazba
ZDP stanoví základní sazbu zajištění daně u zdanitelných příjmů
nerezidentů ve výši 10 %. Sazba ve výši 1 % se týká příjmů z prodeje
investičních nástrojů podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání
na kapitálovém trhu a z příjmů z úhrad pohledávky nabyté postoupením.
![Pozor!](//image.dashofer.cz/onb/common_pictograms/gen3_dtcprofi//attention.gif)
Výjimku představují příjem společníka v.o.s. a podíl komplementáře k.s. na
zisku společnosti, u nichž se sazba podle § 38e odst. 3 stanoví pro
fyzické osoby podle § 16 ZDP a pro právnické osoby podle § 21 ZDP. Základnou pro zajištění daně je
v tomto případě základ daně v.o.s. nebo k.s. připadající na společníka v.o.s.
nebo komplementáře k.s.
„Osvobození“
Plátce daně neprovádí zajištění, když jde o:
-
úhradu za zboží či služby prováděné v maloobchodě,
-
úhradu nájemného placeného fyzickými osobami za bytové prostory
užívané k bydlení a činnostem s ním spojeným,
-
peněžité plnění, poukázání nebo připsání úroků u bank v případě,
kdy plátcem daně je banka (např. banka vyplácí stálé provozovně nerezidentní
právnické osoby úrok z jejího běžného účtu).
![Příklad](//image.dashofer.cz/onb/common_pictograms/gen3_dtcprofi//example.gif)
Kanadská společnost má v Praze stálou provozovnu, v rámci které
provádí prodej svého zboží formou maloobchodu. Při úhradě za zakoupené zboží
nemají zákazníci (plátci daně) povinnost provádět srážku zajištění daně.
Zaplatí tedy celou požadovanou částku za zakoupené zboží.
![Příklad](//image.dashofer.cz/onb/common_pictograms/gen3_dtcprofi//example.gif)
Americká společnost pronajímá v Praze několik bytů občanům
Prahy, kteří je používají k bydlení a zároveň jsou zde trvale hlášeni. Při
úhradě nájemného americké společnosti nemají nájemníci (rezidenti ČR - plátci
daně) povinnost provádět srážku zajištění daně.
Termín
Rozhodný okamžik, kdy plátci vzniká povinnost srazit zajištění daně,
je při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch nerezidenta,
nejpozději v den, kdy o závazku účtuje v souladu s platnými účetními
předpisy.
U příjmů společníka v.o.s. nebo komplementáře k.s. je ale hraniční
termín povinnosti srazit zajištění daně stanoven speciálně takto: nenastane-li
dříve žádná ze tří uvedených skutečností, plátce daně je povinen srazit
zajištění daně nejpozději do 2 měsíců po uplynutí příslušného zdaňovacího
období.
Zaokrouhlování
Částka zajištění daně se zaokrouhluje na celé koruny nahoru v
návaznosti na § 38e odst. 5 ZDP.
Odvod
Zajištěnou daň odvádí plátce daně do konce měsíce za předchozí
kalendářní měsíc, v němž nastala uvedená povinnost. Zajištění daně odvádí
finančnímu úřadu, kde je sám zaregistrován. Příslušná…