Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr a jejich zdanění v roce 2025

2025.9.1

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr a jejich zdanění v roce 2025

Ing. Ivan Macháček

 Nahoru1. Řešení dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr v zákoníku práce

Pracovněprávní řešení dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr je obsahem § 74 až § 77b ZP. Z ustanovení § 74 ZP vyplývá, že zaměstnavatel má zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru. Při výkonu práce na základě dohody o provedení práce (DPP) a dohody o pracovní činnosti (DPČ) je zaměstnavatel povinen předem rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu v písemném rozvrhu pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 3 dny před začátkem směny nebo období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení.

Pracovněprávní řešení DPP

Pro uzavření dohody o provedení práce platí § 75 ZP (specifické ustanovení) a § 77 až § 77b ZP (společné ustanovení pro DPP a DPČ). V § 75 ZP se stanoví, že rozsah práce vykonávané na základě DPP nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce, přičemž do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné DPP. V DPP musí být uvedeny sjednané práce a doba, na kterou se tato dohoda uzavírá.

Pracovněprávní řešení DPČ

Pro uzavření DPČ platí § 76 ZP (specifické ustanovení) a § 77 až § 77b ZP (společné ustanovení pro oba druhy dohod). Z § 76 ZP vyplývá, že na základě DPČ není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby, přičemž dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou je DPČ uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů. DPČ může být uzavřena i v případě, že rozsah práce nebude přesahovat v témže kalendářním roce 300 hodin. V DPČ musí být uvedeny jednak sjednané práce, dále sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá.

Společné zásady týkající se obou dohod

Z § 77 ZP vyplývá, že DPP musí být stejně jako DPČ uzavřena písemně.  Na právní vztah založený DPP a DPČ se vztahují ustanovení o pracovním poměru s výjimkou specifikovanou v § 77 odst. 2 ZP. Zaměstnanci pracujícímu na základě DPP nebo DPČ nepřísluší náhrada odměny z dohody po dobu trvání jiných důležitých osobních překážek v práci podle § 199 ZP a překážek v práci z důvodu obecného zájmu podle § 200 až 205 ZP, není-li dohodnuto nebo vnitřním předpisem stanoveno jinak. Pokud není sjednán způsob zrušení právního vztahu založeného DPP nebo DPČ, je možné ho zrušit:

1. dohodou smluvních stran ke sjednanému dni,
2. výpovědí danou z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně, nebo
3. okamžitým zrušením; okamžité zrušení právního vztahu založeného DPP nebo DPČ však může být sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr.

Pro zrušení právního vztahu založeného DPP nebo DPČ se vyžaduje písemná forma, jinak se k jeho výpovědi nebo okamžitému zrušení nepřihlíží.

Výše odměny u obou dohod a podmínky pro její poskytování se podle § 138 ZP sjednávají v příslušné dohodě. Výše odměny není nikterak omezena, přičemž by měl ale zaměstnavatel při jejím sjednávání dodržovat zásadu rovného zacházení se všemi zaměstnanci podle § 16 odst. 1 ZP. V souladu s § 111 odst. 1 ZP je nutno u obou druhů dohod respektovat skutečnost, že odměna nesmí být nižší než minimální mzda. Do odměny z dohody se pro tento účel nezahrnuje mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí, za zvýšenou zátěž zaměstnance ve zdravotnictví a za práci v sobotu a v neděli. Nedosáhne-li odměna z dohody zaměstnance minimální mzdy, je mu zaměstnavatel povinen poskytnout doplatek k odměně z dohody ve výši rozdílu mezi výší odměny z dohody připadající na 1 hodinu a příslušnou hodinovou minimální mzdou.

Cestovní náhrady je možné zaměstnanci, který koná pro zaměstnavatele práci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, poskytnout podle § 155 ZP pouze v případě, že bylo sjednáno toto právo, jakož i místo pravidelného pracoviště zaměstnance. Má-li zaměstnanec podle DPP vykonat pracovní úkol v místě mimo obec bydliště, má právo na cestovní náhrady, bylo-li jejich poskytnutí sjednáno, i když není sjednáno místo pravidelného pracoviště.

V § 77a ZP nalezneme povinnosti zaměstnavatele týkající se informování zaměstnance o obsahu právního vztahu založeného dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Neobsahuje-li tyto údaje DPP nebo DPČ, je zaměstnavatel povinen zaměstnance písemně informovat mimo jiné o:

• bližším označení sjednané práce a místě výkonu práce,

• výměře dovolené a o způsobu určování délky dovolené,

• době trvání a podmínkách zkušební doby, je-li sjednána,

• postupu, který je zaměstnavatel a zaměstnanec povinen dodržet při rozvazování právního vztahu založeného DPP nebo DPČ, a o délce a běhu výpovědní doby,

• předpokládaném rozsahu pracovní doby za den nebo týden, o způsobu rozvržení pracovní doby včetně délky vyrovnávacího období podle § 76 odst. 3 ZP,

• rozsahu minimálního nepřetržitého denního odpočinku a nepřetržitého odpočinku v týdnu a o poskytování přestávky v práci na jídlo a oddech nebo přiměřené doby na oddech a jídlo,

• odměně z dohody, o podmínkách jejího poskytování, o splatnosti a termínu výplaty odměny z dohody a o místu a způsobu vyplácení odměny z dohody,

• a to nejpozději ve lhůtě 7 dnů ode dne započetí výkonu práce.

V § 77b ZP je obsažen výčet povinností zaměstnavatele týkající se informování zaměstnanců pracujících na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr vysílaných na území jiného státu.

 Nahoru2. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr a pojištění v roce 2025

Dohody a nemocenské pojištění

Z bodu 5 ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (ZNP) vyplývá, že nemocenského pojištění jsou účastni zaměstnanci činní na základě DPČ a zaměstnanci činní na základě DPP. Dle § 6 odst. 1 ZNP jsou zaměstnanci účastni pojištění, jestliže

a) vykonávají zaměstnání

1. na území České republiky; za výkon zaměstnání na území České republiky se považuje i přechodný výkon práce mimo území České republiky, je-li místo výkonu práce trvale v České republice, nebo
2. v cizině pro zaměstnavatele se sídlem na území České republiky, pokud místo výkonu práce je trvale v cizině a nejsou povinně účastni důchodového pojištění podle předpisů státu, ve kterém trvale vykonávají zaměstnání, a mají trvalý pobyt na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie, a

b) sjednaná částka započitatelného příjmu činí za kalendářní měsíc aspoň částku rozhodnou pro účast na pojištění (tzv. rozhodný příjem).

Dle § 6 odst. 2 ZNP rozhodný příjem činí 4 500 Kč. Částka rozhodného příjmu se zvýší od 1. ledna kalendářního roku, pokud jedna desetina součinu všeobecného vyměřovacího základu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění, který o dva roky předchází tomuto kalendářnímu roku, a přepočítacího koeficientu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu (tedy průměrná mzda) bude po zaokrouhlení na celou pětisetkorunu směrem dolů vyšší než dosud platná částka rozhodného příjmu; rozhodný příjem se stanoví ve výši této desetiny po tomto zaokrouhlení. Výši rozhodného příjmu vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv sdělením.

Z vyhlášky MPSV č. 282/2024 Sb. vychází průměrná mzda pro rok 2025 ve výši 46 557 Kč, tedy jedna desetina činí 4 656 Kč a po zaokrouhlení na celou pětisetkorunu směrem dolů vychází pro rok 2025 rozhodný příjem pro účast na pojištění při práci na DPČ 4 500 Kč. Tedy do výše 4 499 Kč není nutné z DPČ odvádět sociální a zdravotní pojištění.

V § 7 ZNP nalezneme podmínky účasti pojištění při zaměstnání malého rozsahu:

1. Zaměstnáním malého rozsahu se rozumí zaměstnání, v němž není splněna podmínka uvedená v § 6 odst. 1 písm. b), neboť sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání je nižší než rozhodný příjem nebo započitatelný příjem nebyl sjednán vůbec.
2. Při výkonu zaměstnání malého rozsahu je zaměstnanec pojištěn jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání takového zaměstnání, v nichž dosáhl částky započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání aspoň ve výši rozhodného příjmu.
3. Započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnavatelem až po skončení doby zaměstnání malého rozsahu se považuje pro účely pojištění za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž tato doba zaměstnání skončila.
4. Zaměstnanci jsou účastni pojištění též, pokud zaměstnanec vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více zaměstnání malého rozsahu a úhrn započitatelných příjmů z těchto zaměstnání dosáhl v kalendářním měsíci aspoň částku rozhodného příjmu; zaměstnanci jsou účastni pojištění nejvýše po dobu trvání takových zaměstnání v tomto kalendářním měsíci. Za téhož zaměstnavatele se přitom považuje též právní nástupce zaměstnavatele.

V § 7a odst. 1 zákona o nemocenském pojištění se uvádí, že zaměstnanci činní na základě DPP jsou účastni pojištění, jestliže splňují podmínku uvedenou v § 6 odst. 1 písm. a) tohoto zákona a byl jim zúčtován započitatelný příjem v částce ve výši aspoň 25 % průměrné mzdy podle § 23b odst. 4 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále též "ZPSZ"), a to po zaokrouhlení na celé pětisetkoruny směrem dolů; výši této částky vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv sdělením. Sdělením MPSV č. 476/2024 Sb. byla od 1. ledna 2025 vyhlášena výše částky rozhodné pro účast zaměstnanců činných na základě DPP na nemocenském pojištění ve výši 11 500 Kč.

Dle znění § 7a odst. 2 ZNP jsou zaměstnanci činní na základě DPP účastni pojištění jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání této dohody, do nichž jim byl zúčtován zaměstnavatelem započitatelný příjem z DPP ve výši uvedené v odstavci 1; ustanovení § 7 odst. 3 zde platí obdobně. V odstavci 3 tohoto ustanovení se dále uvádí, že zaměstnanec činný na základě DPP je účasten pojištění též, jestliže vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více DPP a úhrn započitatelných příjmů z těchto dohod podle odstavce 2 dosáhl v kalendářním měsíci aspoň částku uvedenou v odstavci 1; zaměstnanec je účasten pojištění nejvýše po dobu trvání takových zaměstnání v tomto kalendářním měsíci. Za téhož zaměstnavatele se přitom považuje též právní nástupce zaměstnavatele.

Dle znění § 8 ZNP platí, že vykonává-li zaměstnanec více zaměstnání, z nichž každé zakládá účast na pojištění, je pojištěn z každého z těchto zaměstnání. Je-li však společník spol. s. r. o. současně jednatelem téže společnosti s ručením omezeným, je pojištěn z těchto činností jen jednou.

Dohody a sociální pojištění

Na základě ustanovení bod 2 § 3 odst. 1 písm. b) ZPSZ, patří mezi poplatníky pojistného zaměstnanci činní na základě DPČ a DPP. Přitom podle § 3 odst. 3 tohoto zákona platí, že zaměstnanci jsou poplatníky pojistného na nemocenské pojištění a pojistného na důchodové pojištění, jde-li o zaměstnance, kteří jsou účastni nemocenského pojištění podle předpisů o nemocenském pojištění; za tohoto zaměstnance se považuje též fyzická osoba, které po skončení zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění byly zúčtovány příjmy z tohoto zaměstnání, které jsou započitatelné do vyměřovacího základu.

Z § 9a tohoto zákona vyplývá, že zaměstnavatel je povinen do dvacátého dne kalendářního měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, ve kterém zaměstnával zaměstnance činné na základě DPP, předložit příslušné územní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu údaje o těchto zaměstnancích; těmito údaji se rozumí jméno a příjmení, rodné číslo nebo datum a místo narození, nebylo-li rodné číslo přiděleno, název zdravotní pojišťovny zaměstnance, datum nástupu tohoto zaměstnance do zaměstnání a datum skončení zaměstnání a výše příjmů započitatelných do vyměřovacího základu podle § 5, které těmto zaměstnancům za příslušný kalendářní měsíc zúčtoval. U příjmů, které zaměstnavatel těmto zaměstnancům zúčtoval po skončení zaměstnání vykonávaného na základě DPP, uvede zaměstnavatel též kalendářní měsíc, ve kterém toto zaměstnání skončilo. Pro plnění povinností zaměstnavatele platí § 9 odst. 2 věta druhá a § 9 odst. 3 obdobně.

Dohody a účast na zdravotním pojištění

V § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, se uvádí, že pojištěnec je plátcem pojistného, pokud je zaměstnancem, přičemž za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považuje fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP, s následujícími výjimkami platnými pro dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr:

• Osoby činné na základě DPP, popřípadě více DPP u jednoho zaměstnavatele, pokud úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci nedosáhl příjmu ve výši částky, jež je podmínkou pro účast takové…