Odměny členů orgánů kapitálových společností
Ing. Martin Veselý
Nahoru1. Právní úprava
-
zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále ZDP) – § 6 odst. 1 písm. c), § 22 odst. 1 písm. g) bod 6., § 25 odst. 1 písm. d), § 36 odst. 1 písm. a) bod 1., § 36 odst. 6 a 7
-
zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále ZDPH) – § 5 odst. 2 písm. b)
Nahoru2. Typy orgánů
Orgány, které společnost vytváří, jsou dvojího typu:
-
statutární orgány – do obchodního rejstříku zapisované osoby zastupující právnickou osobu navenek a současně rozhodující o důležitých věcech uvnitř společnosti (jeden nebo více jednatelů s.r.o., představenstvo nebo statutární ředitel a.s.)
-
kontrolní orgány – osoby dohlížející na hospodaření a činnost statutárních orgánů (dozorčí rada, kontrolní komise, správní rada apod.)
Počet členů orgánů není omezen zdola. Orgán může být i jednočlenný neboli individuální (§ 152 odst. 1 OZ). I v takovém případě se osoba, která je sama tímto orgánem (např. jednatel s.r.o.), považuje za člena tohoto orgánu. Vícečlenné orgány zákon označuje jako kolektivní.
NahoruPrávnická osoba
Členem statutárního orgánu může být i právnická osoba. Do obchodního rejstříku ji však lze zapsat jedině tehdy, je-li zároveň zapsána konkrétní fyzická osoba jako její zástupce. Nedojde-li k zápisu tohoto zástupce do obchodního rejstříku do 3 měsíců od vzniku funkce, funkce zaniká.
NahoruSpojené osoby
Člen statutárního orgánu právnické osoby se podílí na vedení právnické osoby, a proto je zahrnut do kategorie spojených osob. To však neplatí pro členy kontrolních orgánů (např. dozorčí rady); ti se z tohoto titulu za osoby spojené se společností nepovažují.
Nahoru3. Daňová uznatelnost nákladů
Odměna za výkon funkce člena orgánu právnické osoby je standardním daňově uznatelným výdajem. U členů orgánů nicméně dbáme na to, aby všechna plnění od společnosti byla schválena valnou hromadou nebo společníkem. Člen orgánu totiž není zaměstnancem v právním slova smyslu a vyplacená neschválená plnění by mohla být správcem daně zpochybněna jako plnění bez právního důvodu. Ve výsledku by pak mohlo jít o náklad nedaňový, avšak zdanitelný daní ze závislé činnosti.
NahoruCestovní náhrady
Jedním z takových titulů jsou i cestovní náhrady, které rozebíráme v samostatném článku Cestovní náhrady - členové orgánů.
NahoruPojištění odpovědnosti
A zpozorníme taktéž v situaci, kdy právnická osoba hradí za člena statutárního či kontrolního orgánu pojistné z titulu pojištění odpovědnosti za výkon funkce. Toto pojistné pro společnost není daňově uznatelným nákladem kvůli § 25 odst. 1 písm. d) ZDP. Je-li pojištěným člen orgánu a pojistníkem (osobou, která pojištění sjednává, a tedy i platí) je společnost, pak je navíc společností placené pojistné zdanitelným příjmem tohoto člena.
Společnost DARA s.r.o. sjednala pojištění odpovědnosti za svého jednatele s tím, že pojištění hradí tato společnost a osobou oprávněnou z pojištění je jednatel. Pojistné bude pro společnost nedaňovým nákladem a pro jednatele zdanitelným příjmem ze závislé činnosti.
O zdanitelný příjem člena orgánu by šlo i v situaci, pokud by společnost byla zároveň osobou oprávněnou z plnění (k čemuž by musel dát pojištěný výslovný souhlas).
NahoruPokyn D-59
V ministerském pokynu D-59 jsou k této problematice mimo jiné uvedeny důležité poznámky:
-
Jde-li o pojištění pro případ škody na straně obchodní korporace prokazatelně způsobené členem orgánu této korporace, jsou náklady daňově neúčinné.
-
Přijaté pojistné plnění (od pojistitele) nebo přijaté náhrady škody se naopak nezahrnou do základu daně podle ustanovení § 23 odst. 4 písm. e) ZDP.
Nahoru4. Zdanění odměny
Zdanění odměny je zajímavé především u fyzických osob. Je-li totiž příjemcem právnická osoba, o přiznané odměně účtuje jako o výnosu, s respektováním pravidel časového rozlišení.
Odměnu člena orgánu – fyzické osoby ZDP klasifikuje jako příjem ze závislé činnosti. S touto klasifikací jsou pak spojeny i obvyklé úkony, jaké známe u zaměstnanců – podpis Prohlášení, srážení záloh, zdanění benefitů, poskytnutí vozidla k soukromým účelům apod.
NahoruFakturace člena
Dodnes se bohužel v praxi vyskytují situace, kdy jednatel s.r.o. nebo člen představenstva a.s. fakturuje společnosti vysoké částky za svoji činnost a účetní "zakáže" srážet zálohy na daň. Jak rozebíráme v článku Jednatel s.r.o., tento postup je chybný a bude-li takový případ zachycen sítem správce daně, společnost postihnou nemalé daňové doměrky. Odpovědnost za správné zdanění je totiž na plátci příjmu, jenž pro účely zdanění spadá pod legislativní zkratku "zaměstnavatel". A není podstatná ani skutečnost, že z právního hlediska jednatel nevystupuje vůči společnosti jako její zaměstnanec, a nevztahují se tak na něj pracovněprávní předpisy.
Pro jistotu zdůrazněme, že zde hovoříme o odměně za výkon funkce, a nikoli o výplatě podílu na zisku, která má odlišný daňový režim a která není vyplácena na vrub účetních nákladů společnosti.
Nahoru Srážková daň
V případě vyplácení "symbolických" nízkých příjmů plátce použije srážkovou daň [§ 6 odst. 4 písm.…
