2015.22.6
Leasingové splátky hrazené za minipivovar provozovaný jinou osobou – judikát
Ing. Jiří Šperl
V tomto sporu se jednalo o velmi frekventovanou otázku, a to posouzení vzájemného vztahu vynaložených výdajů a dosahovaných příjmů z hlediska jejich vzájemné souvislosti ve smyslu § 24 odst. 1 ZDP.
Společnost zabývající se realitní činnosti získala do vlastnictví objekt, který zrekonstruovala a obnovila v něm původní prostory pivovaru. Formou finančního pronájmu pořídila zařízení technologie pro výrobu piva se záměrem následně objekt včetně zařízení pronajmout.
Z důvodu řádného zaběhnutí provozu pivovaru uzavřela společnost smlouvu o spolupráci s jinou společností s tím, že tato zajistí ve své režii zkušební provoz zařízení tak, aby bylo možno následně pronajmout objekt včetně plně funkčního a odzkoušeného zařízení technologie výroby piva za odpovídající cenu. Bylo sjednáno, že případný zisk (kterého nebylo ve výsledku dosaženo) se bude dělit mezi obě zúčastněné strany. Správce daně však nájemné placené v době, kdy probíhal tento zkušební provoz, vyloučil z daňových nákladů s tím, že se jedná o výdaje vynaložené ve prospěch jiného subjektu – provozovatele zařízení.
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu č.j. 2 Afs 211/2014 - 76, ze dne 22. dubna 2015, publikovaného na www.nssoud.cz
NahoruZ kasační stížnosti
Stěžovatelka předně zdůraznila, že krajský soud i žalovaný se soustředili výhradně na skutečnost, že v daném období nevykázala v souvislosti s provozem pivovaru žádné výnosy, avšak již zcela odhlédli od důvodů, které ji k uzavření dohody o spolupráci se společností GROLL s. r. o. za daných podmínek vedly. Tato spolupráce měla zajistit zkušební provoz pivovaru kompetentními osobami a lze ji přirovnat k modelu "joint venture", kdy se subjekty společně podílí na provozu podniku a následně obdrží část zisku na základě toho, jak k jeho získání přispěly.
V rámci popsané "joint venture" stěžovatelka poskytla provozovnu včetně materiálního vybavení a společnost GROLL s. r. o. zajistila pro tuto etapu zavádění nového provozu na trhu sládka, zázemí, zkušenosti z oboru a nesla rovněž všechny náklady zajištění provozu. Úspěšná spolupráce, díky níž stěžovatelka mohla objekt pronajmout jako zavedenou provozovnu, měla pro ni nepopiratelně zřetelný ekonomický význam a vyústila v pronájem společnosti AZ Catering services s. r. o. (provoz do 28. 2. 2013), a posléze společnosti Pivovar Groll Plzeň s. r. o., provozující pivovar dodnes.
NahoruRozhodnutí Nejvyššího správního soudu
Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná, a proto jej v napadené části zrušil a zrušil i rozhodnutí žalovaného a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
NahoruZ odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu
Jádrem kasační stížnosti je tvrzená nezákonnost napadeného rozsudku spočívající v nesprávném posouzení otázky, zda stěžovatelkou nesporně vynaložené výdaje (náklady) na leasingové splátky technologického zařízení minipivovaru lze posoudit v souladu s § 24 odst. 1 ZDP právnických osob jako výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.
Právě otázka existence přímého vztahu mezi výdaji na splátky technologického vybavení minipivovaru a (očekávanými) příjmy je v nyní posuzované věci spornou. Příjmy, které stěžovatelka klade do souvislosti se svými výdaji, jsou příjmy z pronájmu objektu pivovaru dalším společnostem, získané posléze díky spolupráci s GROLL s. r. o., která pivovar provozovala bez plateb pronájmu a jako protihodnotu dosáhla (dle stěžovatelčina tvrzení) plnohodnotného provozu pivovaru a vybudování jeho pozice na trhu. Optikou citované judikatury lze tedy v intencích § 24 odst. 1 ZDP uznat stěžovatelčin výdaj na splátky vybavení minipivovaru sloužící k provozu GROLL s. r. o. za situace, kdy by bez této spolupráce nemohla objekt pivovaru pronajmout (ekonomicky smysluplně či vůbec).
V souladu s ustálenou judikaturou zdejšího soudu je věcí stěžovatelky, aby tuto tvrzenou souvislost dostatečně prokázala.
Stěžovatelka věrohodně předestřela, že březen 2008 nelze z podnikatelského hlediska považovat za počátek plnohodnotného provozu, neboť byl v této fázi pivovar připraven pouze z technického hlediska, nicméně nebyla doposud "vyladěna" receptura piva, optimalizována jeho výroba, stejně tak ani nebyla zavedena značka pivovaru. Stěžovatelka rovněž setrvale upozorňovala na skutečnost, že jejím podnikatelským záměrem nikdy nebylo provozování pivovaru, nýbrž jeho…
