Změnami účinnými k datu 1. 1. 2008 došlo k poměrně
výraznému sblížení v oblasti příjmů (plnění) zahrnovaných do vyměřovacího
základu zaměstnance pro placení pojistného na zdravotní pojištění a pojistného
na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Toto nové
pojetí je zakotveno zejména v ustanoveních
§ 3 odst. 1 a 2 zákona č. 592/1992
Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění (dále jen „ZPZP“), a
§ 5 odst. 1 a 2 zákona č. 589/1992
Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti, v platném znění (dále jen „ZPSZ). I přes přijaté změny však v
souvislosti s výpočtem a následným odvodem pojistného z příjmů zaměstnance
nadále zůstávají vcelku výrazné odlišnosti mezi oběma druhy pojištění.
Vztahuje-li se na zaměstnance (a tedy i na
zaměstnavatele - plátce pojistného) povinnost placení pojistného alespoň z
minimálního vyměřovacího základu, musí být v příslušném rozhodném období -
kalendářním měsíci - odvedeno za zaměstnance pojistné nejméně z minimálního
vyměřovacího základu, kterým je minimální mzda. Výše minimální mzdy činí i v
roce 2008 částku 8 000 Kč, takže platba pojistného představuje nejméně částku 1
080 korun (13,5 % z 8 000 Kč).
Je-li zaměstnanci zúčtován hrubý příjem nižší než 8 000
Kč, musí být proveden dopočet (a doplatek) pojistného do částky 8 000 Kč.
Příklad č. 1
Zaměstnanec má uzavřen jeden pracovní poměr na dobu neurčitou na
zkrácený pracovní úvazek s měsíčním výdělkem 5 000 Kč a současně patří do
kategorie, u které je stanoven minimální vyměřovací základ. Jeho výdělek tedy
nedosahuje výše minimální mzdy.
Za této situace zaměstnavatel odvede
doplatek pojistného ve
výši 13,5 % z částky: ..... (8 000 - 5 000) x 0,135 = 405 Kč
Zaměstnavatel odvede pojistné
v celkové výši: ..... 0,135 x 8
000 = 1 080 Kč
Zaměstnanci strhne z platu 1/3 pojistného
ze skutečně
dosaženého příjmu: ..... 5 000 x 0,135 / 3 = 225 Kč
Dále doplatek pojistného, tj. celkem ..... 225 + 405 = 630 Kč
Ze svých prostředků pak zaplatí .... zaměstnavatel ..... 1 080 -
630 = 450 Kč
Podle ustanovení
§ 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb.
hradí částku doplatku zaměstnanec, a to vždy zásadně prostřednictvím
zaměstnavatele. Pokud je nižší vyměřovací základ zapříčiněn z důvodu překážek
na straně organizace (§ 207 - 209 zákoníku
práce), přechází povinnost úhrady předmětného doplatku na zaměstnavatele. Má-li
zaměstnanec více zaměstnavatelů a úhrn jeho hrubých příjmů nedosahuje v
příslušném kalendářním měsíci minimální mzdy, pověřuje pro účel doplatku toho
zaměstnavatele, kterého si zvolí. K rozsahu úvazku se nepřihlíží, rozhodující
je výše zúčtovaného hrubého příjmu.
Ve smyslu ustanovení
§ 3 odst. 9 ZPZP se minimální vyměřovací základ zaměstnance
snižuje na poměrnou část podle počtu kalendářních dnů, pokud:
zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období (zaměstnanec
nastoupil do zaměstnání nebo toto ukončil v průběhu kalendářního měsíce),
zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní
překážky v práci (§
191,
§ 192 a
§ 199 zákoníku práce -
nemoc, ošetřování dítěte mladšího 10 let, mateřská nebo rodičovská dovolená
apod.),
se zaměstnanec v průběhu rozhodného období stal (přestal být)
osobou za kterou platí pojistné stát podle
§ 7 odst. 1 z. č. 48/1997 Sb., o veřejném
zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, nebo osobou:
s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením,
které se poskytují mimořádné výhody II. nebo III. stupně podle předpisů o
sociálním zabezpečení,
která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod,
avšak nesplňující další podmínky pro jeho přiznání,
celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do
sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku.
Příklad č. 2
Nastoupí-li zaměstnanec do zaměstnání například dne 16. dubna
2008, musí být podle počtu kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci
dubnu odvedeno za tento měsíc pojistné nejméně z vyměřovacího základu ve
výši 4 000 Kč [(15 : 30) x 8 000], tedy alespoň v částce 540 Kč. Pokud je
zúčtovaný hrubý příjem za tento měsíc vyšší než 4 000 Kč, odvede se pojistné ze
skutečné výše zúčtovaného příjmu bez dopočtu do minimálního vyměřovacího
základu. Jestliže je tento příjem naopak nižší než 4 000 Kč, provádí se dopočet
pojistného za podmínek uvedených v bodě 2.
Odvod pojistného z minimálního vyměřovacího základu
(nebo z jeho poměrné části) nemusí být proveden u osob, uvedených v ustanovení
§ 3 odst. 8 ZPZP za předpokladu, že zařazení v některé k
těchto skupin trvá po celý kalendářní měsíc. Vyměřovacím základem je v takovém
případě skutečně dosažený příjem.
Vyměřovacím základem pro placení pojistného z titulu
pracovního volna bez náhrady příjmu (neplacené volno), trvajícího celý
kalendářní měsíc, je minimální mzda. Pokud neplacené volno trvá kratší dobu,
připočítává se k zúčtovanému hrubému příjmu poměrná část minimálního
vyměřovacího základu podle počtu kalendářních dnů trvání neplaceného volna.
Při placení pojistného z neplaceného volna platí ve
zdravotním pojištění zejména tyto zásady:
rozhodným obdobím pro placení pojistného za zaměstnance je
kalendářní měsíc, nejkratší poměrnou částí tohoto období je kalendářní den,
proto se pojistné platí za neplacené volno trvající nejméně jeden celý
kalendářní den,
z neplaceného volna poskytnutého po část dne se pojistné
neplatí, tyto části dnů se nesčítají,
jednu třetinu pojistného, vypočteného z důvodu neplaceného
volna, hradí zaměstnanec,
zaměstnanec se může písemnou smlouvou zavázat, že za
zaměstnavatele uhradí (zcela nebo zčásti) dvě třetiny pojistného, které v
souvislosti s neplaceným volnem hradí zaměstnavatel. Pokud taková smlouva
uzavřena není, platí tyto dvě třetiny pojistného zaměstnavatel.
pojistné z neplaceného volna neodvádí zaměstnavatel u
zaměstnanců, vyjmenovaných v ustanovení
§ 3 odst. 5 písm. a) - c) ZPZP.
Při výpočtu výše pojistného z důvodu neomluvené absence
zaměstnance postupuje…
