dnes je 30.11.2022

Input:

Odlišnosti v sociálním a zdravotním pojištění

27.3.2008, , Zdroj: Verlag Dashöfer

     Změnami účinnými k datu 1. 1. 2008 došlo k poměrně výraznému sblížení v oblasti příjmů (plnění) zahrnovaných do vyměřovacího základu zaměstnance pro placení pojistného na zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Toto nové pojetí je zakotveno zejména v ustanoveních § 3 odst. 1 a 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění (dále jen „ZPZP“), a § 5 odst. 1 a 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v platném znění (dále jen „ZPSZ). I přes přijaté změny však v souvislosti s výpočtem a následným odvodem pojistného z příjmů zaměstnance nadále zůstávají vcelku výrazné odlišnosti mezi oběma druhy pojištění.

1. MINIMÁLNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD

     Vztahuje-li se na zaměstnance (a tedy i na zaměstnavatele - plátce pojistného) povinnost placení pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, musí být v příslušném rozhodném období - kalendářním měsíci - odvedeno za zaměstnance pojistné nejméně z minimálního vyměřovacího základu, kterým je minimální mzda. Výše minimální mzdy činí i v roce 2008 částku 8 000 Kč, takže platba pojistného představuje nejméně částku 1 080 korun (13,5 % z 8 000 Kč).

2. DOPOČET DO MINIMÁLNÍHO VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU

     Je-li zaměstnanci zúčtován hrubý příjem nižší než 8 000 Kč, musí být proveden dopočet (a doplatek) pojistného do částky 8 000 Kč.

Příklad č. 1

Zaměstnanec má uzavřen jeden pracovní poměr na dobu neurčitou na zkrácený pracovní úvazek s měsíčním výdělkem 5 000 Kč a současně patří do kategorie, u které je stanoven minimální vyměřovací základ. Jeho výdělek tedy nedosahuje výše minimální mzdy.

Za této situace zaměstnavatel odvede
doplatek pojistného ve výši 13,5 % z částky: ..... (8 000 - 5 000) x 0,135 = 405 Kč

Zaměstnavatel odvede pojistné
v celkové výši: ..... 0,135 x 8 000 = 1 080 Kč

Zaměstnanci strhne z platu 1/3 pojistného
ze skutečně dosaženého příjmu: ..... 5 000 x 0,135 / 3 = 225 Kč

Dále doplatek pojistného, tj. celkem ..... 225 + 405 = 630 Kč

Ze svých prostředků pak zaplatí .... zaměstnavatel ..... 1 080 - 630 = 450 Kč

     Podle ustanovení § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb. hradí částku doplatku zaměstnanec, a to vždy zásadně prostřednictvím zaměstnavatele. Pokud je nižší vyměřovací základ zapříčiněn z důvodu překážek na straně organizace (§ 207 - 209 zákoníku práce), přechází povinnost úhrady předmětného doplatku na zaměstnavatele. Má-li zaměstnanec více zaměstnavatelů a úhrn jeho hrubých příjmů nedosahuje v příslušném kalendářním měsíci minimální mzdy, pověřuje pro účel doplatku toho zaměstnavatele, kterého si zvolí. K rozsahu úvazku se nepřihlíží, rozhodující je výše zúčtovaného hrubého příjmu.

3. DOPOČET DO POMĚRNÉ ČÁSTI MINIMÁLNÍHO VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU

     Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 9 ZPZP se minimální vyměřovací základ zaměstnance snižuje na poměrnou část podle počtu kalendářních dnů, pokud:

  1. zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období (zaměstnanec nastoupil do zaměstnání nebo toto ukončil v průběhu kalendářního měsíce),

  2. zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci (§ 191, § 192 a § 199 zákoníku práce - nemoc, ošetřování dítěte mladšího 10 let, mateřská nebo rodičovská dovolená apod.),

  3. se zaměstnanec v průběhu rozhodného období stal (přestal být) osobou za kterou platí pojistné stát podle § 7 odst. 1 z. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, nebo osobou:

    • s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které se poskytují mimořádné výhody II. nebo III. stupně podle předpisů o sociálním zabezpečení,

    • která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňující další podmínky pro jeho přiznání,

    • celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku.

Příklad č. 2

Nastoupí-li zaměstnanec do zaměstnání například dne 16. dubna 2008, musí být podle počtu kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci dubnu odvedeno za tento měsíc pojistné nejméně z vyměřovacího základu ve výši 4 000 Kč [(15 : 30) x 8 000], tedy alespoň v částce 540 Kč. Pokud je zúčtovaný hrubý příjem za tento měsíc vyšší než 4 000 Kč, odvede se pojistné ze skutečné výše zúčtovaného příjmu bez dopočtu do minimálního vyměřovacího základu. Jestliže je tento příjem naopak nižší než 4 000 Kč, provádí se dopočet pojistného za podmínek uvedených v bodě 2.

     Odvod pojistného z minimálního vyměřovacího základu (nebo z jeho poměrné části) nemusí být proveden u osob, uvedených v ustanovení § 3 odst. 8 ZPZP za předpokladu, že zařazení v některé k těchto skupin trvá po celý kalendářní měsíc. Vyměřovacím základem je v takovém případě skutečně dosažený příjem.

4. NEPLACENÉ VOLNO

     Vyměřovacím základem pro placení pojistného z titulu pracovního volna bez náhrady příjmu (neplacené volno), trvajícího celý kalendářní měsíc, je minimální mzda. Pokud neplacené volno trvá kratší dobu, připočítává se k zúčtovanému hrubému příjmu poměrná část minimálního vyměřovacího základu podle počtu kalendářních dnů trvání neplaceného volna.

     Při placení pojistného z neplaceného volna platí ve zdravotním pojištění zejména tyto zásady:

  • rozhodným obdobím pro placení pojistného za zaměstnance je kalendářní měsíc, nejkratší poměrnou částí tohoto období je kalendářní den, proto se pojistné platí za neplacené volno trvající nejméně jeden celý kalendářní den,

  • z neplaceného volna poskytnutého po část dne se pojistné neplatí, tyto části dnů se nesčítají,

  • jednu třetinu pojistného, vypočteného z důvodu neplaceného volna, hradí zaměstnanec,

  • zaměstnanec se může písemnou smlouvou zavázat, že za zaměstnavatele uhradí (zcela nebo zčásti) dvě třetiny pojistného, které v souvislosti s neplaceným volnem hradí zaměstnavatel. Pokud taková smlouva uzavřena není, platí tyto dvě třetiny pojistného zaměstnavatel.

  • pojistné z neplaceného volna neodvádí zaměstnavatel u zaměstnanců, vyjmenovaných v ustanovení § 3 odst. 5 písm. a) - c) ZPZP.

5. NEOMLUVENÁ ABSENCE

     Při výpočtu výše pojistného z důvodu neomluvené absence zaměstnance postupuje zaměstnavatel

Nahrávám...
Nahrávám...