dnes je 4.7.2022

Input:

Odvod pojistného na zdravotní pojištění ze skutečné výše příjmu v příkladech

12.7.2007, , Zdroj: Verlag Dashöfer

     V souvislosti s placením pojistného na zdravotní pojištění musí zaměstnavatel vždy důkladně posoudit, zda se na zaměstnance vztahuje zákonná výjimka, a pojistné pak nemusí být odváděno z minimálního vyměřovacího základu, nebo naopak zda musí být ze strany zaměstnavatele proveden v příslušném kalendářním měsíci dopočet do minimálního vyměřovacího základu (minimální mzdy 8 000 Kč) tak, aby byl zajištěn odvod pojistného v souladu se zákonem. Mezi zaměstnance, pro které neplatí minimální vyměřovací základ, řadíme ve smyslu ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, osobu:

  1. s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které se poskytují mimořádné výhody II. nebo III. stupně podle předpisů o sociálním zabezpečení,

  2. která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání,

  3. která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takovou osobu se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, případně osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů.

  4. která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné,

  5. za kterou je plátcem pojistného i stát, pokud některá z výše uvedených skutečností trvá po celý kalendářní měsíc. Vyměřovacím základem zaměstnance je za této situace skutečná výše dosaženého příjmu, minimální vyměřovací základ nemusí být respektován.

Příklad č. 1

Zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele na dohodu o pracovní činnosti, kde jeho hrubý měsíční příjem činí 5 000 Kč. Současně má uzavřenou pracovní smlouvu s jiným zaměstnavatelem, kde dosahuje hrubého příjmu 18 000 Kč.

Za předpokladu, že zaměstnanec předloží zaměstnavateli, u kterého pracuje na dohodu o pracovní činnosti, potvrzení o tom, že jiný zaměstnavatel za něho odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, neprovádí se v tomto případě dopočet do zákonného minima 8 000 Kč, ale pojistné se odvádí ze skutečné výše zaměstnancova příjmu. Zaměstnavatel, který takové potvrzení vystavuje, si musí vždy ověřit, zda je příjem zaměstnance vyšší než minimální mzda, a to obzvláště v případech, kdy jeho příjem „balancuje“ na hranici minimální mzdy. Pokud by tento příjem poklesl pod částku 8 000 Kč, musí být v tomto případě informován další zaměstnavatel. Z hlediska placení pojistného postačí, když úhrn příjmů zaměstnance dosáhne v kalendářním měsíci minimální mzdy - v takovém případě žádný ze zaměstnavatelů dopočet neprovádí.

Příklad č. 2

Hrubý příjem zaměstnance v zaměstnání činí 7 000 Kč, současně však podniká jako osoba samostatně výdělečně činná a pravidelně odvádí měsíční zálohy na pojistné v minimální výši 1 360 Kč.

Za dané situace nemusí zaměstnavatel provádět dopočet do minimálního vyměřovacího základu, ale pojistné odvede ze skutečné výše příjmu ve výši 945 Kč (0,135 x 7 000). Zaměstnavatel však musí mít ze strany zaměstnance doloženo (například kopií trvalého příkazu, výpisem z účtu, případně čestným prohlášením), že minimální zálohy jsou měsíčně placeny.

Příklad č. 3

Poživateli částečného invalidního důchodu byl v měsíci květnu zúčtován hrubý příjem 4 500 Kč, mimoto mu zaměstnavatel poskytnul v tomto měsíci tři dny neplaceného volna.

Právní úprava platná ve zdravotním pojištění poskytuje takovému zaměstnanci určitá zvýhodnění, spočívající ve skutečnosti, že:

  • pojistné odvádí zaměstnavatel ze skutečné výše příjmu,

  • v případě neplaceného volna se pojistné neodvádí.

Pro úplnost dodávám, že osoby, u kterých se neplatí pojistné v případě poskytnutí pracovního volna bez náhrady příjmu (neplacené volno), jsou taxativně vyjmenovány v ustanovení § 3 odst. 5 cit. zákona č. 592/1992 Sb.

Příklad č. 4

Student vysoké školy při studiu pracuje a jeho hrubý měsíční příjem se pohybuje v rozpětí od 6 000 Kč do 11 000 Kč.

Student - nezaopatřené dítě patří ve zdravotním pojištění mezi osoby, za které platí pojistné stát, proto se pojistné odvádí ze skutečné výše příjmu. Je-li studentovi zúčtován příjem nižší než minimální mzda, doplatek se neprovádí. Podmínkou pro uplatnění tohoto postupu je skutečnost, že zařazení do „státní“ kategorie trvá u zdravotní pojišťovny po celý kalendářní měsíc.

Specifickou situací by byl případ, kdyby student ukončil například střední školu maturitou a dále by nepokračoval ve studiu. Jednalo by se o tzv. „poslední prázdniny“ a pokud by byl tento již bývalý student zaměstnán například po celý měsíc červenec a měl by v tomto měsíci zúčtovaný příjem nižší než minimální mzda, musel by zaměstnavatel provést dopočet (a doplatek) pojistného do

Nahrávám...
Nahrávám...