2015.02.14 Přehled změn v zákoně o DPH 2015
Ing. Martina Matějková
Úvod
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, prošel opět několika změnami, a to s účinností od 1. 10. 2014 a 1. 1. 2015. Nejprve byl přijat zákon č. 196/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon nabyl účinnosti dne 1. 1. 2015, s výjimkou čl. I bodů 1 až 8 a bodu 32, které nabyly účinnosti již dne 1. 10. 2014. Druhým zákonem, který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2015, byl zákon č. 262/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Třetím zákonem, jenž nabyl účinnosti dne 1. 1. 2015, s výjimkou jeho ustanovení části první čl. I bodů 31, 34, 57, 61, 65, 72, 75, 77 a 78, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2016, a části čtvrté, která nabyla účinnosti dne 31. 12. 2014 a netýkala se DPH, byl zákon č. 360/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
Účelem následující tabulky je poskytnout čtenářům přehled o nejdůležitějších změnách v ZDPH, které nastaly s účinností od 1. 1. 2015. Pro lepší orientaci v provedených změnách je v levém sloupci popsána stávající právní úprava a v pravém sloupci právní úprava pro rok 2015. Pokud je doslovné citován zákon, je text psán kurzívou. Vzhledem k účelu a rozsahu této příručky jsou v přehledu uvedeny pouze významné změny.
Ing. Martina Matějková
1. Stanovení místa plnění
Právní úprava
U telekomunikačních služeb, služeb rozhlasového a televizního vysílání poskytovaných osobě nepovinné k dani byla do konce roku 2014 při stanovení místa plnění uplatňována kombinace pravidel. Ustanovení § 10h ZDPH do konce roku 2014 stanovilo, že při poskytnutí předmětných služeb zahraniční osobě nepovinné k dani je místem plnění místo, kde má osoba, které je služba poskytnuta, sídlo nebo místo pobytu. Při poskytnutí telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytované služby zahraniční osobou povinnou k dani osobě nepovinné k dani se do konce roku 2014 postupovalo podle ustanovení § 10i ZDPH. U elektronicky poskytovaných služeb, pokud tyto byly poskytnuty zahraniční osobou povinnou k dani nebo prostřednictvím provozovny umístěné ve třetí zemi tuzemské osobě nepovinné k dani, se místo plnění nacházelo v tuzemsku, pokud zde měl příjemce služby sídlo nebo místo pobytu. Zahraniční osoba, která poskytovala elektronické služby osobám nepovinným k dani v členských státech EU, měla možnost použít zvláštní režim pro elektronicky poskytované služby. U telekomunikačních služeb a služeb rozhlasového a televizního vysílání poskytnutých zahraničních osobou povinnou k dani nebo prostřednictvím provozovny umístěné ve třetí zemi tuzemskému příjemci, který nebyl osobou povinnou k dani, se místo plnění nacházelo v tuzemsku, pokud ke skutečnému užití nebo spotřebě těchto služeb došlo v tuzemsku. V ostatních případech bylo postupováno podle základního pravidla vymezeného v § 9 odst. 2 ZDPH.
| Z výčtu služeb, na které se stanovuje zvláštní pravidlo pro stanovení místa plnění podle ustanovení § 10h ZDPH, byly telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytované služby vyjmuty. S účinností od 1. 1. 2015 se zavádí nové zvláštní pravidlo pro stanovení místa plnění u telekomunikačních služeb, služeb rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytovaných služeb osobě nepovinné k dani, které je vymezené v ustanovení § 10i ZDPH. Dochází ke sjednocení pravidel s tím, že veškeré služby telekomunikační, služby rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytované služby poskytované osobě nepovinné k dani se zdaňují ve státě příjemce služby, bez ohledu na skutečnost, zda příjemcem služby je osoba nepovinná k dani z EU nebo ze třetí země.
|
2. Zvláštní režim jednoho správního místa
Právní úprava
-
§ 110a , § 110b , § 110c , § 110d , § 110e , § 110f , § 110g , § 110h , § 110i , § 110j , § 110k , § 110l , § 110m , § 110n , § 110o , § 110p , § 110q , § 110r , § 110s , § 110t , § 110u , § 110v , § 110w , § 110x , § 110y , § 110z , § 110za , § 110zb , § 110zc , § 110zd , § 110ze , § 88 , § 93a , § 97a , § 104 , § 107a , § 108 , § 6j , § 6c , § 42 , § 43 , § 82a , § 83 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty
Zákon o DPH do konce roku 2014 vymezoval v ustanovení § 88 ZDPH zvláštní režim u elektronicky poskytovaných služeb tak, že se vztahoval na situaci, kdy zahraniční osoba poskytovala elektronicky poskytované služby osobám nepovinným k dani ve více členských státech EU. Tento režim spočíval v tom, že zahraniční osoba, která poskytovala tyto služby, nebyla povinna registrovat se k DPH v každém z členských států EU, ve kterém se nacházel její zákazník, ale pouze v jednom z nich, a to podle svého výběru. V tomto jednom členském státu pak zahraniční osoba podávala hlášení o dani za všechny členské státy, kde jí vznikla povinnost přiznat daň, v členění po jednotlivých členských státech. Osoby povinné k dani, které se rozhodly používat zvláštní režim jednoho správního místa, měly možnost se podle § 88 odst. 15 ZDPH registrovat k tomuto režimu od 1. 10. 2014.
| Od 1. 1. 2015 dochází k rozšíření původního zvláštního režimu pro poskytování elektronicky poskytovaných služeb o další skupinu osob a na další okruhy služeb. Ustanovení § 88 ZDPH bylo zcela přepracováno a včleněno do nových ustanovení, která upravují zvláštní režim v rozšířené podobě. Zvláštní režim platný pro osoby povinné k dani ze třetích zemí, které poskytují elektronicky poskytované služby osobám nepovinným k dani v EU, se nově rozšiřuje o okruh telekomunikačních a vysílacích služeb – jedná se o tzv. zvláštní režim mimo EU. Obdobný režim se zavádí pro osoby povinné k dani, které jsou usazené v EU, ne však v členském státě konečného zákazníka – jde o tzv. zvláštní režim EU. Oba výše uvedené režimy jsou označovány společným pojmem zvláštní režim jednoho správního místa. Tento režim nebyl zařazen mezi ostatní zvláštní režimy, ale je upraven samostatně v části ZDPH, která řeší správu daně. Jedná se o dobrovolný zvláštní režim spočívající v tom, že poskytovatel telekomunikačních služeb, služeb rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytovaných služeb si plní své základní povinnosti stanovené zákonem o DPH, které vznikly v členských státech EU, v nichž nemá sídlo ani provozovnu, prostřednictvím elektronického portálu, který je veden v jednom členském státě, kde se k režimu registruje. K 1. 1. 2015 ustanovení § 88 odst. 15 ZDPH pozbývá planosti, přičemž tuto problematiku nově řeší § 110l.
|
3. Vymezení území členského státu Evropské unie
Právní úprava
Do 30. 9. 2014 se pro účely ZDPH za třetí zemi považovala níže uvedená území EU, která jsou součástí celního území Evropského společenství: a) hora Athos b) Kanárské ostrovy c) francouzské zámořské departementy d) Ålandy e) Normanské ostrovy Dále bylo v zákoně o DPH vymezeno, že se za třetí zemi považují také území EU, která nejsou součástí celního území Evropského společenství. Mezi tato území patří: a) ostrov Helgoland, b) území Büsingen, c) Ceuta, d) Melilla, e) Livigno, f) Campione d´ Italia, g) italské vody jezera Lugano.
| S účinností od 1. 10. 2014 došlo ke změně ve vymezení území, která se nepovažují za území členského státu EU a tím ani za území EU. Pro účely daně z přidané hodnoty se za území členského státu Evropské unie nepovažuje a) hora Athos, b) Kanárské ostrovy, c) francouzská území uvedená v čl. 349 Smlouvy o fungování Evropské unie , d) Ålandy, e) Normanské ostrovy, f) ostrov Helgoland, g) území Büsingen, h) Ceuta, i) Melilla, j) Livigno, k) Campione d' Italia, l) italské vody jezera Lugano. (§ 3 odst. 2) Francouzské nejvzdálenější regiony, které jsou uvedeny v čl. 349 Smlouvy o fungování EU, zejména Mayotte, se tedy pro účely DPH považují za třetí zemi.
|
4. Změny v režimu přenesení daňové povinnosti v tuzemsku
Právní úprava
-
§ 92a , § 92b , § 92c , § 92d , § 92e , § 92f , § 92g , § 92h , § 92i zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty