Prominutí penále u DPH po novele daňového řádu 2025

2025.2100.1

Prominutí penále u DPH po novele daňového řádu 2025

Mgr. Ing. Alena Wágner Dugová

Novela daňového řádu přinesla několik změn, přičemž jelikož se jedná o procesní předpis pro všechny daně, tak se dané změny dotknou i oblasti daně z přidané hodnoty (dále jen "DPH"). Řada změn pak vyplývá ze soudní judikatury a správní praxe a zákonodárce v tomto ohledu upravuje tedy daňový řád. Podstatná pozitivní změna spočívá v promíjení penále, které je jakožto sankce uloženo nejčastěji v případě daňové kontroly, ale také se ukládá, pokud je podáno dodatečné přiznání, které je však z různých důvodů nepřípustné. Novela pak přináší za určitých okolností možnost prominutí celého penále, kdy před novelou bylo možné prominout pouze 75 % penále.

Tento článek se soustředí na změnu u promíjení penále po novele daňového řádu a upozorňuje také na další vybrané změny podstatné pro praxi plátců DPH.

1. Novela daňového řádu a oblast DPH

Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen "DŘ") byl již od svého vzniku novelizován několikrát. Naposledy jde o novelizaci podle zákona č. 218/2025 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti správy daní, ale i další zákony. Účinnost této novely byla pak 1. července 2025, ale některé změny mají účinnost až od 1. července 2026.

Podstatnou praktickou oblastí pro oblast DPH je změna v promíjení u penále, ale novela DŘ obsahuje také další změny, které jsou relevantní pro oblast DPH. Například se jedná o tyto změny:

• Otázka vzniku tzv. úroku z úroku – Úrok hrazený správcem daně nevzniká z vratitelného přeplatku, který správce daně daňovému subjektu nevrátil proto, že o to byl daňovým subjektem požádán, a úroku hrazeného správcem daně [novelizace § 251c odst. 5 písm. b) DŘ].

• Otázka úročení při existenci přeplatku na dani – Výše úroku z prodlení odpovídá výši úroku z prodlení podle občanského zákoníku. Při určení výše úroku z prodlení se nepřihlíží k přeplatku evidovanému jiným věcně nepříslušným správcem daně, který nebyl použit k úhradě nedoplatku, u kterého úrok z prodlení vzniká (novelizace § 252 odst. 4 DŘ).

• Změna u námitky, které se přiznává status řádného opravného prostředku. Rozhodnutí vydané při správě daní lze přezkoumat na základě řádného opravného prostředku, kterým je odvolání nebo rozklad, nebo námitka, stanoví-li tak zákon (novelizace § 103 a § 108 DŘ).

• Změna prodloužení lhůty pro vydání ručitelské výzvy – Výzvu ručiteli lze vydat, pokud nebyl nedoplatek uhrazen daňovým subjektem, ačkoliv byl daňový subjekt o jeho úhradu bezvýsledně upomenut, a nedoplatek nebyl uhrazen ani při vymáhání na daňovém subjektu, pokud není zřejmé, že vymáhání by bylo prokazatelně bezvýsledné; výzvu ručiteli lze vydat rovněž po zahájení insolvenčního řízení vůči daňovému subjektu. Výzvu ručiteli lze vydat i po uplynutí lhůty pro stanovení daně, pokud neuplynula lhůta pro placení daně (novelizace § 171 odst. 3 DŘ).

• Změna u pokuty za opožděné tvrzení daně – Základem pro výpočet pokuty za opožděné tvrzení daně je výše daně, daňového odpočtu nebo daňové ztráty stanovená ve vyměřovacím nebo doměřovacím řízení, která souvisejí s opožděně podaným daňovým tvrzením (novelizace § 250 odst. 8 DŘ).

• Status vratitelného přeplatku ze zákona při neurčení účtu – Stanoví-li zákon, že se vratitelný přeplatek vrací bez žádosti, správce daně tento vratitelný přeplatek daňovému subjektu nevrátí bez žádosti, pokud daňový subjekt neurčil účet vedený u poskytovatele platebních služeb nezbytný pro jeho vrácení, nebo je o to daňovým subjektem před jeho vrácením požádán; je-li vratitelný přeplatek evidován na osobním depozitním účtu, musí daňový subjekt v žádosti uvést, na který osobní daňový účet má být vratitelný přeplatek převeden (novelizace § 155b odst. 6 DŘ).

• Zaokrouhlování zálohy na daňový odpočet – Záloha na daňový odpočet se zaokrouhluje na celé koruny nahoru (novelizace § 146 odst. 2 DŘ).

2. Novela daňového řádu a promíjení penále

Změna v promíjení penále může být pro plátce DPH důležitá, jelikož penále patří mezi vysoké sankce, které v praxi každý plátce DPH může dostat. Po novele DŘ s účinností od 1. července 2025 lze za určitých okolností prominout celé penále, přičemž dříve bylo možné prominout pouze 75 % penále. Přechodné ustanovení uvádí, že v případě prominutí penále vzniklého přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije postup podle § 259a DŘ ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Podle § 251 DŘ se také pro oblast DPH upravuje sankce ve formě penále, které je správcem daně ukládáno automaticky při naplnění vymezených skutečností. Správce daně rozhoduje o povinnosti uhradit penále platebním výměrem, a to buď formou samostatného rozhodnutí anebo penále správce daně uvede přímo v dodatečném platebním výměru k doměrku daňové povinnosti.

Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit penále z částky doměřené daně tak, jak byla stanovena oproti poslední známé dani, ve výši 20 %, pokud je daň zvyšována, anebo je snižován daňový odpočet. Povinnost uhradit penále nevzniká z daně dodatečně tvrzené v dodatečném daňovém přiznání, na jehož základě došlo k doměření daně, což ale neplatí, pokud toto dodatečné daňové přiznání nebylo přípustné.

Penále ve výši 20 % z doměrku daně je pak podstatnou částkou, kterou musí daňový subjekt uhradit, a je pro něj významná možnost případného prominutí. Podle § 259a DŘ platí, že daňový subjekt může požádat o prominutí části penále, pokud byla uhrazena daň, v důsledku jejíhož doměření povinnost uhradit penále vznikla. Finanční úřad na základě posouzení rozsahu součinnosti daňového subjektu v rámci postupu vedoucího k doměření daně z moci úřední může prominout až 75 % penále. Správce daně může zcela nebo zčásti prominout penále také, pokud k příčině jeho vzniku došlo z důvodu, který lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit (novelizace § 259a odst. 2 DŘ, kam byla přidána druhá věta). Při prominutí není správce daně vázán návrhem daňového subjektu. Žádost o prominutí musí být podána nejpozději do 3 měsíců ode dne právní moci platebního výměru, kde bylo o penále rozhodnuto, přičemž tato lhůta neběží po dobu řízení o povolení posečkání úhrady daně, v důsledku jejíhož doměření povinnost uhradit penále vznikla, a posečkání úhrady daně, v důsledku jejíhož doměření povinnost uhradit penále vznikla. Dále podle § 259c DŘ platí, že při posouzení žádosti o prominutí daně nebo příslušenství daně správce daně zohlední četnost porušování povinností při správě daní daňovým subjektem a že prominutí není možné, pokud daňový subjekt nebo osoba, která je členem jeho statutárního orgánu, v posledních 3 letech závažným způsobem porušila daňové nebo účetní právní předpisy.

Podle novely DŘ také správce daně může na žádost zcela nebo zčásti prominout penále také z důvodu zamezení dvojímu trestání, pokud toto penále vzniklo po právní moci rozhodnutí soudu ukládajícího daňovému subjektu trest za daňový trestný čin související s daní, které je toto penále příslušenstvím, přičemž ustanovení zákona vylučující nebo omezující prominutí penále se nepoužijí (novelizace § 259a odst. 5 DŘ).

3. Co je nového v pokynu k promíjení ohledně penále?

V návaznosti na novelu DŘ vydalo Generální finanční ředitelství pokyn k promíjení příslušenství daně č. GFŘ – D - 72 č. j.: 66109/25/7700-50128-711513 (dále jen "pokyn k promíjení"), který upravuje postup orgánů Finanční správy České republiky při rozhodování o prominutí příslušenství daně podle DŘ. Pokyn k promíjení obsahuje pravidla pro promíjení, která již platí několik let a v návaznosti na novelu DŘ zejména přináší vymezení ospravedlnitelné situace pro prominutí celého penále a vymezuje pravidla pro prominutí penále jakožto zamezení…