2014.21.10
Uplatnění daňového zvýhodnění na dítě svěřené do péče družce – judikát
Ing. Jiří Šperl
Problematika uplatňování daňového zvýhodnění poplatníky, kteří žijí v domácnosti s dítětem, jehož nejsou rodičem, v daném případě se jednalo o dítě svěřené do péče družce poplatníka, a které po stránce faktické vyživují, ale nenaplňují kritéria pro přiznání zvýhodnění, je diskutována prakticky od doby, kdy byla tato výhoda do zákona vtělena. Uplatňování tohoto ustanovení zákona je těmito poplatníky vnímáno mnohdy jako diskriminační a objevuje se snaha nenaplnění zákonem stanovených podmínek nahradit argumentací o přednosti skutečného stavu před formalizovanými zákonnými podmínkami. Nejvyšší správní soud takový případ řešil mimo jiné i následující kauze.
Z rozsudku Nejvyššího správního soudu č.j. 5 Afs 99/2013 - 41, ze dne 7. srpna 2014, publikovaného na www.nssoud.cz
NahoruZ kasační stížnosti
V kasační stížnosti konkrétně uvedl, že dlouhodobě žil ve společné domácnosti s družkou Z. I., které byl rozhodnutím Magistrátu města Opavy ze dne 8. 10. 2008 svěřen do dočasné péče nezletilý A. H. Poručnicí se stala Z. I. na základě rozsudku Okresního soudu v Opavě, který právní moci nabyl dne 1. 6. 2009. Stěžovatel se svou družkou řádně vychovávali A. H. již od 22. 7. 2008. O rok později společně uzavřeli manželství. Stěžovatel se v řízení před krajským soudem domáhal zrušení rozhodnutí, jímž mu byla vyměřena daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2008 ve výši 10 155 Kč, ačkoli měl nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě.
Stěžovatel poukazuje na skutečnost, že dle ustanovení § 35c ZDP poplatník má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti ve výši 13 404 Kč ročně, pokud neuplatňuje slevu na dani. Definici pojmu vyživované dítě pak obsahuje ust. § 35c odst. 6 ZDP. Stěžovatel uvádí, že podmínkou pro uplatnění slevy na dítě je skutečnost, že žije v domácnosti s poplatníkem. Rozhodující význam zde tedy má faktický stav, neboť pojem vyživovaného dítěte je třeba vykládat materiálně, tedy dle skutečného stavu. Stěžovatel uvádí, že nezletilý A. H. byl již v roce 2008, kdy žil se stěžovatelem ve společné domácnosti, vyživovaným dítětem dle ust. § 35c odst. 6 ZDP.
Ustanovení zákona o daních z příjmů nevyžaduje, aby podmínkou pro uplatnění slevy na dani z příjmů byla podmínka uzavření manželství. Zákon o daních z příjmů nevyžaduje, aby toto nezletilé dítě bylo přímo v péči poplatníka nahrazující péči rodičů. Nárok na slevu na dani tak stěžovateli vznikl nikoli ze skutečnosti, že se jednalo o dítě druhého z manželů, ale z důvodu, že se jednalo o dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů dle § 35c odst. 6 ZDP.
NahoruRozhodnutí Nejvyššího správního soudu
Kasační stížnost je důvodná jen částečně (Pozn.: důvodnost se týkala nákladů řízení)
NahoruZ odůvodnění rozhodnutí
Námitku stěžovatele, v níž rozporuje interpretaci § 35c odst. 6 ZDP provedenou krajským soudem a daňovými orgány, lze v zásadě zredukovat na tvrzení, že pro to, aby byl daňovému poplatníkovi přiznán nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě dle výše uvedeného ustanovení, postačuje prokázání faktické péče o takovéto dítě; dle názoru stěžovatele není třeba, aby bylo rozhodnuto o svěření dítěte do jeho péče, případně aby…
