Uplatňování slev na dani a nezdanitelných částí základu daně u daňových nerezidentů

10.8.9

Uplatňování slev na dani a nezdanitelných částí základu daně u daňových nerezidentů

Jaroslava Pfeilerová

Slevy na dani při výpočtu zálohy na daň

Zaměstnavatel může svým zahraničním zaměstnancům s podepsaným Prohlášením k dani odčítat z vypočtené zálohy na daň měsíční slevu na poplatníka a zaměstnavatelem může být zohledněna také sleva na studenta. Ostatní slevy mohou být nerezidentem uplatněny jen při splnění podmínky, že se jedná o rezidenta členského státu EU nebo EHP a současně nejméně 90 % jeho příjmů plyne ze zdrojů na území ČR. Tato podmínka nemůže být zaměstnavatelem zkontrolována. Z toho důvodu mohou být ostatní slevy na dani uplatněny až v daňovém přiznání, které sám nerezident podá správci daně.

Stanovení podmínky "nejméně 90 % příjmů ze zdrojů v ČR“ u daňových nerezidentů ČR při uplatňování slev na dani a daňového zvýhodnění (podmínkou je, aby posuzovaná zahraniční osoba byla daňovým rezidentem některého z členských států EU nebo EHP):

Nezdanitelné části

Zaměstnavatel nemůže zaměstnancům, kteří jsou ve vztahu k ČR daňoví nerezidenti (většinou cizinci), při splnění zákonných podmínek zohlednit odpočet od základu daně z titulu poskytnutého daru, příspěvku na penzijní připojištění se státním příspěvkem, doplňkové penzijní spoření či penzijní pojištění a životní pojištění, zaplacených úroků ze stavebního spoření nebo hypotečního úvěru. Aby si mohl daňový nerezident nezdanitelné části základu daně fyzických osob podle § 15 ZDP uplatnit, musí splnit podmínku, že má 90 % všech svých příjmů ze zdrojů v ČR. To znamená, že tyto nezdanitelné částky nemůže nerezidentovi zohlednit mzdová účetní v rámci ročního zúčtování, ale nerezident si je uplatní ve vlastním daňovém přiznání – a to na základě potvrzení zahraničního správce daně (jedná se o novou povinnou přílohu daňového přiznání u nerezidentů nárokujících nezdanitelnou část základu české daně z příjmů fyzických osob).

Rozšíření základu daně u zaměstnanců

Podle § 5 ZDP obecně platí, že základem daně je částka, o kterou příjmy ve zdaňovacím období přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud u jednotlivých druhů příjmů podle § 6 až 10 ZDP není stanoveno jinak.

Definice základu daně u zaměstnance

Daňový rezident s příjmy plynoucími ze zdrojů v zahraničí z nesmluvního státu však jako výdaj může nadále uplatnit zaplacenou zahraniční daň a též nevyužitou částku zahraniční daně ze smluvního státu, která nebyla v uplynulém roce započtena na jeho daňovou povinnost.

Mezinárodní pronájem pracovní síly

Základ daně bude zvyšován také v případě tzv. mezinárodního pronájmu pracovní síly realizovaného na území České republiky zahraničním zaměstnavatelem, který je v České republice daňovým nerezidentem (tzv. zahraniční agenturou práce). V tomto případě je za zaměstnavatele, který má povinnosti plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti podle § 6 odst. 2 ZDP, označena osoba se sídlem nebo s bydlištěm na území ČR (daňový rezident), tzn. tuzemský ekonomický zaměstnavatel (uživatel pracovní síly).

S účinností od 1. 1. 2015 došlo při mezinárodním pronájmu pracovní síly ke změně osoby plátce daně z příjmů ze závislé činnosti. V souladu s § 6 odst. 2, § 38c odst. 2 a § 38h odst. 10 ZDP se český uživatel pracovní síly nestane plátcem daně z příjmů ze závislé činnosti u pronajatých zaměstnanců, pokud mu tito byli pronajati zahraniční agenturou práce se sídlem nebo bydlištěm v jiném členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, která má na území České republiky organizační složku (odštěpný závod zahraniční osoby), jejímž předmětem činnosti je zprostředkování zaměstnání na základě povolení podle zákona o zaměstnanosti. V těchto případech má ve vztahu k těmto pronajatým zaměstnancům povinnosti plátce daně zmíněná organizační složka zahraniční agentury práce, která je formálně právním zaměstnavatelem pronajímaných zaměstnanců. Organizační složka bude v ČR odvádět daň ze závislé činnosti ze skutečných příjmů pronajatých zaměstnanců.

Pokud však nebudou splněny stanovené podmínky, zůstává plátcem daně ze závislé činnosti tuzemský uživatel pracovní síly. Jedná se o případy, kdy si zahraniční pracovní agentura nezřídí na území ČR organizační složku, nebude mít povolení podle tuzemského zákona o zaměstnanosti, zřizovatel organizační…