dnes je 1.11.2024

Input:

Úvěry a zápůjčky - právní úprava

22.6.2021, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 13 minut

Úvěry a zápůjčky – právní úprava

Ing. Pavel Běhounek, Ing. Ivana Pilařová

Úvěry a zápůjčky v soukromém právu

Smlouvy uzavírané za účelem půjčení peněz jsou počínaje 1. 1. 2014 upraveny zákonem č. 89/2021 Sb., občanským zákoníkem (dále NOZ), a to:

  • v §§ 2390 – 2394 NOZ smlouva o zápůjčce a

  • v § 2395 – 2400 NOZ smlouva o úvěru.

Oba druhy smluv budeme dále analyzovat.

Smlouvy uzavřené do konce roku 2013

Bezpochyby v řadě případů stále existují platně uzavřené a běžící smlouvy uzavřené do konce roku 2013 (tedy podle starého práva). Bez ohledu na rekodifikaci práva a novou úpravu v NOZ se tyto staré smlouvy budou tímto starým právem řídit i nadále, po nabytí účinnosti rekodifikovaného práva. Původní smlouvy o úvěru (§§ 497 až 507 ObchZ) a smlouvy o půjčce (§§ 657 a 658 ObčZ) nejsou nabytím účinnosti nového práva zrušeny a plní svoji funkci i po 1. 1. 2014, přičemž daňově s  nimi bude nakládáno stejně jako s novými smluvními typy.

Zápůjčka

Osoby uzavírající smlouvu jsou zapůjčitel a vydlužitel.

Právním předchůdcem této smlouvy je smlouva o půjčce. Zápůjčkou se přenechává zastupitelná (zuživatelná) věc (peníze, obilí) tak, aby ji vydlužitel užil podle libosti a poté vrátil zpět věc stejného druhu. U peněžité zápůjčky je možné (ne povinné) sjednat úroky. Obě varianty se v praxi často vyskytují, uzavíráme tak úročené i bezúročné zápůjčky. U nepeněžité zápůjčky je možné ujednat místo úroků plnění většího množství nebo lepší kvality. Pokud neurčí smlouva splatnost, stanoví NOZ, že splatnost je závislá na vypovězení smlouvy, které je šestitýdenní, není-li ve smlouvě stanoveno jinak.

Úročená i bezúročná peněžitá zápůjčka je bezpochyby velmi často uzavíranou smlouvou. Je možné ji uzavírat jak v podnikatelském světě, tak i mimo okruh podnikání a to i bez účasti finančních institucí, což ji řadí k nejčastěji uzavíraným smlouvám vůbec.

Úvěr

Osoby uzavírající smlouvu jsou úvěrující a úvěrovaný.

Na základě této smlouvy se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje je splatit a zaplatit úroky. Úvěr je možné sjednat jako účelový – tj. úvěrovaný nemůže peníze užít dle libosti. Obsah smlouvy o úvěru není proti minulosti zásadně změněn, i nadále tento typ smlouvy budou využívat především banky. Tím se však nezakazuje užití i mimo bankovní sféru.

Na rozdíl od zápůjčky není možné sjednat bezúročný úvěr.

Ačkoli peněžní zápůjčka slouží ekonomicky ke stejnému účelu jako úvěr, jedná se o rozdílné smluvní typy, byť upravené stejným zákonem. Nová úprava v NOZ je velmi stručná, další podrobnosti je možné sjednat individuálně ve smlouvě.

Schematicky si můžeme oba smluvní typy porovnat takto:

  smlouva o úvěru  smlouva o zápůjčce 
právní úprava  §§ 2395 – 2400 NOZ  §§ 2390 – 2394 NOZ
smluvní strany  Úvěrující a úvěrovaný(použití pojmů věřitel a dlužník nezpůsobí neplatnost smlouvy) Zapůjčitel a vydlužitel (použití pojmů věřitel a dlužník nezpůsobí neplatnost smlouvy)
podstatné
náležitosti smlouvy a splatnost
  • určení smluvních stran

  • závazek úvěrujícího, že na žádost úvěrovaného poskytne peněžní prostředky

  • určení maximální výše peněžních prostředků

  • závazek úvěrovaného poskytnuté peněžní prostředky vrátit

  • závazek úvěrovaného zaplatit úroky

  • určení doby splatnosti úvěru (jinak do měsíce ode dne požádání)

  • je možné sjednat účelové použití prostředků

  • určení smluvních stran

  • přenechání věcí určených podle druhu zapůjčitelem vydlužiteli

  • závazek vydlužitele přenechané věci vrátit 

Neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů.
předmět smluvního vztahu  peníze  věci určené podle druhu (zuživatelné), zejména peníze 
úročení  úvěr je vždy úročený
zápůjčka je bezúročná, nebo úročená  
měna poskytnutí a měna vracení
  • peněžní prostředky se vrací v téže měně, ve které byly úvěrovanému poskytnuty

  • v téže měně se platí i úroky

  • zápůjčka se splácí v měně místa plnění

  • pokud se zápůjčka vrací v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno

Legalita poskytování úvěrů a zápůjček

Zákonnost poskytování úvěrů a peněžních zápůjček ošetřuje zákon o bankách a dále živnostenské předpisy. To pro případ, kdy by se podnikatel v pozici věřitele hodlal touto činností zabývat jinak, než zcela okrajově.

Zákon o bankách (zákon č. 21/1992 Sb., v platném znění) považuje za banky právnické osoby se sídlem v ČR založené jako akciové společnosti, které:

  1. přijímají vklady od veřejnosti a
  2. poskytují úvěry,

a které k výkonu činností podle písmen a) a b) mají bankovní licenci.

Zákon o bankách nijak neomezuje samotné poskytování úvěrů nebankovními subjekty. Pokud by však nebankovní subjekt například přijímal vklady od veřejnosti (případně i od zaměstnanců), porušoval by zákon o bankách. Samotné poskytování úvěrů a zápůjček bez toho, aniž by za tuto činnost sjednání a uzavření smlouvy byly jednány poplatky či provize, není se zákonem o bankách v kolizi.

Je tedy zřejmé, že z pohledu zákona o bankách je lhostejné, zda se jedná o peněžní půjčku anebo o úvěr – oba případy spadají pod legislativní zkratku úvěr, tak jak ji používá zákon o bankách. Musí tedy platit, že dočasné poskytnutí peněžních prostředků je v souladu se zákonem o bankách, anebo je s ním v rozporu bez ohledu na skutečnost, zda je tak činěno na základě smlouvy o úvěru anebo smlouvy o zápůjčce. Je naprostý nesmysl, aby nebankovní subjekt mohl v souladu se zákonem o bankách poskytnout peněžní prostředky na základě smlouvy o zápůjčce, a přitom by to samé nemohl udělat na základě smlouvy o úvěru. Platí tedy možnost výběru typu smlouvy.

Živnostenské předpisy

Z hlediska legality poskytování úvěrů (stejně tak poskytování peněžních zápůjček) ještě zbývá vypořádat se s živnostenskými předpisy, a to v případě, kdy by došlo k naplnění znaků podnikání (činnost provozovaná soustavně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku) – potom by bylo nutné k poskytování úvěrů a peněžních půjček živnostenské oprávnění.

Příloha č. 4 nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, stanovuje obsahovou náplň živnosti volné podle jednotlivých činností a pod č. 70 je uvedena činnost živnosti volné "Služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy". Mezi služby organizačně hospodářské povahy podle uvedeného nařízení patří zejména poskytování úvěrů a půjček nebankovními subjekty z vlastních zdrojů, odkup pohledávek, přebírání závazků a jejich úhrady, postoupení pohledávek, operace směřující k řešení platební neschopnosti, poskytování ručení za bankovní úvěry nebankovními subjekty, vypořádání mezipodnikových závazků a pohledávek.

Lze konstatovat, že poskytování úvěrů a půjček nebankovními subjekty je výslovně řazeno do působnosti živnosti volné, současné předpisy zdůrazňují, že se jedná o poskytování úvěrů a půjček z vlastních zdrojů.

Zákon o daních z příjmů

Problematika úroků, případně ostatních finančních nákladů z úvěrů a půjček, v zákonu o daních z příjmů je velmi rozmanitá. Proto jsme celý rozsah úpravy rozdělili do několika článků:

Úvěry a zápůjčky – právní úprava

Úvěry a zápůjčky úroky z hlediska dlužníka

Úvěry a zápůjčky úroky z hlediska věřitele

Úvěry a zápůjčky kapitalizace úroků do majetku (jedná se také o pohled dlužníka)

Úvěry a zápůjčky příplatky mimo základní kapitál

Úvěry a zápůjčky bezúročné zápůjčky

Úvěry a zápůjčky – úroky hrazené do zahraničí

Test daňové účinnosti nadměrných výpůjčních výdajů

Zákon o daních z příjmů používá pro účely úpravy zejména daňové účinnosti úroků z úvěrů a zápůjček různé pojmy (úroky z úvěrů, úroky z úročené zápůjčky, finanční náklady z úvěrových finančních nástrojů). Úvěry a zápůjčky jsou podřazeny pojmu úvěrové finanční nástroje, který je definován v § 19 odst. 1 písm. zk) ZDP a podrobně vysvětlen v článku Úvěry a zápůjčky úroky z hlediska dlužníka.

Zabýváme se také daňovými dopady bezúplatných příjmů, a to zejména vztahem bezúročných zápůjček a ZDP v článku Úvěry a zápůjčky bezúročné zápůjčky.

Zákon o DPH

ZDPH žádnou legislativní zkratku týkající se úvěrů a zápůjček nepoužívá, poskytování peněz na základě smlouvy o úvěru nebo na základě smlouvy o zápůjčce je přitom z pohledu ZDPH osvobozenou finanční činností. Věřitelem přitom může být jak banka, tak nebankovní subjekt. Je-li poskytování úvěrů či peněžních zápůjček doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně, má z pohledu ZDPH určité výhody. Konkrétní rozbor viz Úvěry a zápůjčky úroky z hlediska dlužníka a Úvěry a zápůjčky úroky z hlediska věřitele.

Účtování

Při účtování úvěrů a zápůjček je třeba odlišovat dlouhodobé úvěry a zápůjčky (splatnost delší než jeden rok) a krátkodobé (splatnost do jednoho

Nahrávám...
Nahrávám...