dnes je 4.7.2022

Input:

Změny ve zdanění příjmů ze závislé činnosti po 1. 1. 2014 - 2. část

16.2.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Systém zdaňování příjmů ze závislé činnosti v roce 2014

     Výjimkou jsou pouze odměny členů orgánů právnických osob u nerezidentů, které se zdaňují jako doposud srážkovou daní zvláštní sazbou bez ohledu na Prohlášení.

Kliknutím otevřete obrázek v novém okně

Legenda: PO = právnické osoby, DPP - dohoda o provedení práce, RZZ - roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, DAP - daňové přiznání, § 6 - příjmy ze závislé činnosti dle § 6 ZDP.

Povinná plnění na pracovní podmínky (k § 6 odst. 9)

     Pro právní jistotu zaměstnavatelů bylo mezi příjmy, které nejsou předmětem daně ze závislé činnosti, zařazeno nové ustanovení § 6 odst. 7 písm. e) ZDP. V něm je uvedeno, že předmětem daně nejsou povinná plnění zaměstnavatele na vytváření a dodržování pracovních podmínek pro výkon práce stanovená právním předpisem. Toto nové ustanovení potvrzuje, že předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti nejsou povinná plnění zaměstnavatele ve prospěch zaměstnance, např. vybavení pracoviště, otop, bezpečnostní a hygienické zabezpečení, pracovní pomůcky, ochranné oděvy, zajištění povinných pracovnělékařských služeb, povinné očkování, pitná voda apod.

Bezúplatná plnění na veřejně prospěšné účely (k 15 odst. 1)

     V návaznosti na inkorporaci daně darovací do zákona o daních z příjmů se i v tomto ustanovení pojem „dar“ nahrazuje pojmem „bezúplatné plnění“ a současně se rozšiřuje možnost uplatnění této nezdanitelné části základu daně i na další bezúplatná plnění. Pro rok 2014 se pro poplatníky daně z příjmů fyzické osoby zvyšuje maximální limit pro uplatnění úhrnné hodnoty bezúplatných plnění z 10 % na 15 %. Hodnota odběru orgánu se podle novely transplantačního zákona oceňuje pro uplatnění nezdanitelné částky na 20 000 Kč, a to již s účinností pro rok 2013 (zákon č. 44/2013 Sb.).

     Upřesňuje se, že fyzickým osobám, které jsou poživateli invalidního důchodu, nebo od 65 let věku pobírajícím starobní důchod, jestliže bezprostředně předtím pobíraly invalidní důchod nebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, lze poskytnout bezúplatné plnění na zvláštní pomůcky podle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postižením (nikoliv jak bylo doposud v zákoně nesprávně uvedeno, na rehabilitační a kompenzační pomůcky), a to nadále nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu. Výčet zvláštních pomůcek je upraven ve vyhlášce č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. Rozsah zvláštních pomůcek je širší. Patří tam např. i příspěvek na pořízení (zakoupení) motorového vozidla, tedy nejen příspěvek na individuální úpravu automobilu, který byl za kompenzační pomůcku podle § 33 zrušené vyhlášky č. 182/1991 Sb., považován. Za zvláštní pomůcku se považuje i vodicí pes, příspěvek na stavební práce spojené s uzpůsobením koupelny a WC atd.

     Upravuje se, že bezúplatné plnění lze poskytnout i fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které provozují zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, na financování těchto zařízení (dříve na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat). Jedná se o legislativně technickou změnu v souladu se zákonem o ochraně přírody a krajiny a zákonem na ochranu zvířat proti týrání.

     U fyzických osob, které jsou poskytovateli zdravotních služeb, škol a školských zařízení, byly tyto příjmy do konce roku 2013 v § 3 odst. 4 ZDP vyjmuty z předmětu daně. Nově budou podléhat dani z příjmů fyzických osob.

Upřesnění pojmu banka (k § 21e)

     Od 1. 1. 2014 se dle nového § 21e odst. 2 ZDP bankou pro účely daní z příjmů rozumí banka včetně zahraniční banky. Je-li tedy uvedeno v § 15 odst. 3 ZDP, že pro snížení základu daně lze uplatnit úroky z hypotečního úvěru a souvisejících úvěrů poskytnutých bankou, znamená to, že tento úvěr může být nadále poskytnutý též zahraniční bankou, případně pobočkou zahraniční banky působící na našem území.

Daňové výhody pro registrované partnery a partnery (k § 21e)

     Od 1. 1. 2014 se dle nového § 21e odst. 3 ZDP manželem (manželkou) pro účely daní z příjmů rozumí také partner podle zákona upravujícího registrované partnerství. A to jak pro uplatnění slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP na manžela - tedy nově slevy na dani na partnera (na partnerku) žijící s poplatníkem (poplatnicí) ve společně hospodařící domácnosti, tak pro uplatnění daňového zvýhodnění podle § 35c odst. 6 ZDP na dítě druhého z manželů - nově tedy bude možné uplatnit i daňové zvýhodnění na dítě druhého z partnerů. Průkazy pro uplatnění těchto daňových výhod ve mzdové účtárně nejsou speciálně stanoveny, poplatník je tedy uplatní v prohlášení k dani (v části, kde se uplatňuje daňové zvýhodnění na vyživované dítě nebo sleva na manžela) a uzavření registrovaného partnerství bude vhodné ověřit na základě dokladu o registrovaném partnerství. Při uplatnění daňového zvýhodnění na dítě partnera (partnerky) se bude postupovat obdobně jako u dítěte druhého z manželů, tj., musí být prokázána existence takového dítěte a nesmí se zapomenout ani na potvrzení zaměstnavatele partnera (partnerky), že daňové zvýhodnění na totéž dítě neuplatňuje.

Společně hospodařící domácnost (k § 21e)

     Od 1. 1. 2014 se dle nového § 21 odst. 4 ZDP společně hospodařící domácností rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Pro daňové účely je nutné odlišit případy, kde se „domácností“ myslí „pospolitost spolužijících osob“ (pro účely uplatnění daňového zvýhodnění a slevy na dani na manžela) a kde se „domácnost“ používá ve smyslu „zařízeného obydlí“.

Omezení daňových výhod u nerezidentů (k § 15, § 35ba a § 35c)

     Všechny nezdanitelné části základu daně podle § 15 ZDP, daňové zvýhodnění podle § 35c ZDP a slevy na dani dle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) ZDP (s výjimkou základní slevy a slevy na studenta) mohou daňoví nerezidenti nově uplatnit pouze v daňovém přiznání, a to počínaje rokem 2014, jen tehdy, pokud se jedná o poplatníka, který je rezidentem členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu, a pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky podle § 22 ZDP činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo § 6 ZDP, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, § 6 nebo § 10 ZDP, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Nově je daňový nerezident povinen prokázat výši příjmů ze zdrojů v zahraničí potvrzením zahraničního správce daně na tiskopisu vydaném českým Mnisterstvem financí.

Změny při uplatnění daňového zvýhodnění (k § 35c)

     Další významnou změnou, a to jak pro daňové rezidenty, tak daňové nerezidenty, je, že nárok na daňové zvýhodnění ve výši 13 404 Kč ročně lze nově uplatnit pouze na vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu (§ 35c odst. 1 ZDP). Doposud bylo možné ve mzdové účtárně uplatnit u daňových rezidentů ČR daňové zvýhodnění i na děti žijící s poplatníkem ve společné domácnosti mimo Evropskou unii. Dočasný pobyt dítěte mimo společnou domácnost nadále ale nemá na uplatnění daňového zvýhodnění vliv (§ 35c odst. 7 ZDP).

     V § 35c odst. 4 ZDP se dále zpřísňují podmínky pro poskytnutí daňového bonusu u poplatníka, který je daňovým rezidentem ČR s příjmy ze zdrojů v zahraničí. Daňový bonus náleží jako doposud poplatníkovi, který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6, § 7, § 8 nebo § 9 ZDP alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy stanovené k počátku roku. Nově se stanoví, že do těchto příjmů se nezahrnují nejen příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně, ale nově ani příjmy ze zdrojů v zahraničí, které jsou podle § 38f ZDP vyjmuty ze zdanění.

     V roce 2014 se nově za vyživované dítě poplatníka pro uplatnění daňového zvýhodnění považuje podle novelizovaného znění § 35c odst. 6 ZDP nejen vlastní vnuk a vnučka, ale i vnuk a vnučka druhého z manželů, pokud jeho (její) rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit.

     V § 35c odst. 8 ZDP se upřesňuje, že na vdané - ženaté dítě (studující) žijící nadále s rodičem ve společně hospodařící domácnosti může rodič uplatnit daňové zvýhodnění jen za podmínky, že manžel (manželka) tohoto dítěte (vdaného, ženatého) nemá „dostatečné“ příjmy, z nichž by mohl (mohla) uplatnit slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP (v plném rozsahu ji využít). Pokud manžel má dostatečné příjmy
(tj. základ daně alespoň ve výši 331 200 Kč), pak daňové zvýhodnění rodičům nenáleží a manžel (manželka) zletilého studujícího dítěte může uplatnit slevu na dani při splnění podmínek uvedených v § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP, tj. slevu na manžela.

Názvy pro slevy na dani (k § 35ba)

     V § 35ba odst. 1 ZDP se pro poplatníky fyzické osoby zavádí názvy u jednotlivých slev na dani a důvodem této změny je možnost používat tato pojmenování v rámci zákona o daních z příjmů a také v jiných právních předpisech. Poplatník má tedy možnost uplatnit za stanovených podmínek:

  • podle písmene a) základní slevu (doposud sleva na poplatníka),

  • podle písmene b) slevu na manžela (doposud sleva na manželku - manžela),

  • podle písmene c) základní slevu na invaliditu (doposud na invaliditu 1. a 2. stupně),

  • podle písmene d) rozšířenou slevu na invaliditu (doposud na invaliditu 3. stupně),

  • podle písmene e) slevu na držitele průkazu ZTP/P,

  • podle písmene f) slevu na studenta (doposud sleva po dobu soustavné přípravy dítěte na budoucí povolání).

Změny lhůt pro provedení ročního zúčtování záloh

     V § 38ch ZDP došlo ke zkrácení lhůty pro provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění do 15. března po uplynutí zdaňovacího období (doposud do 31. března) a pro vrácení přeplatků z ročního zúčtování na 31. března (doposud nejpozději při výplatě za březen, tedy v průběhu dubna). Vzhledem k přechodnému ustanovení zákonného opatření se tyto nové termíny uplatní poprvé až pro roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období roku 2014, které bude prováděno počátkem roku 2015 (lze ale očekávat, že nejbližší technickou novelou zákona budou tyto lhůty opět prodlouženy).

Opravy chyb u zálohové daně (k § 38i)

     Zcela nově je formulováno ustanovení § 38i ZDP o provádění oprav při nesprávném sražení záloh na daň, daně a při opravě měsíčních daňových bonusů, resp. doplatků na daňových bonusech plátcem daně u poplatníků s příjmy ze závislé činnosti. Vzhledem k přechodnému ustanovení zákonného opatření se tyto nové postupy uplatní poprvé až za zdaňovací období roku 2014. Na opravy chyb v předcházejících zdaňovacích obdobích bude použito ustanovení § 38i ZDP, ve znění platném přede dnem nabytí účinnosti zákonného opatření. Nově bude platit, že:

  • Přeplatek na záloze v běžném zdaňovacím období (2014) může plátce daně vrátit poplatníkovi, pokud neuplynula lhůta pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti (dále též „VDA“) za dané zdaňovací období (doposud do 15. února následujícího roku); obdobně se postupuje při opravě měsíčních daňových bonusů, jestliže byly vyplaceny v nižší částce, než tomu mělo správně být (§ 38i odst. 1 ZDP).

  • Dlužnou částku na záloze v běžném zdaňovacím období (2014) je oprávněn plátce daně dodatečně srazit ze mzdy poplatníka, pokud neuplynula lhůta pro podání VDA za dané zdaňovací období (doposud do 31. března následujícího roku). Obdobně postupuje při opravě přeplacených částek na měsíčních daňových bonusech (§ 38i odst. 3 ZDP).

  • U poplatníků, kterým bylo provedeno roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, vrátí plátce daně přeplatek na dani nebo doplatí rozdíl na daňovém bonusu, pokud neuplynuly 3 roky od konce lhůty pro podání VDA za příslušné zdaňovací období (doposud pokud neuplynuly 3 roky od konce roku, v němž přeplatek vznikl). Poprvé se tato lhůta použije ale až při opravě chyb z ročního zúčtování záloh za rok 2014, které bude provedeno počátkem roku 2015. Plátce daně ale nejdříve musí vzniklý rozdíl poplatníkovi vrátit a až poté může podat dodatečné vyúčtování na nižší daňovou povinnost. Jinak (ve všech ostatních případech) bude mít možnost uplatnit nárok na vzniklý rozdíl poplatník jen v daňovém přiznání u správce daně.

  • Při opravě dlužné částky na dani nebo neoprávněně vyplacené částky na daňovém bonusu (poprvé ale až chyby z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2014) se bude rozlišovat, zda se jedná o zavinění plátce daně nebo o zavinění poplatníka:

    1. dlužnou částku vzniklou zaviněním plátce daně bude možné srazit ze mzdy poplatníka, jen pokud neuplynuly 2 roky od konce lhůty pro podání VDA za dané zdaňovací období (doposud pokud neuplynulo 12 měsíců od doby, kdy byla daň nesprávně sražena). Výslovně se stanoví, že takto se může postupovat též při opravě nesprávně sražených záloh a opravě měsíčních daňových bonusů v uplynulých letech u poplatníka, kterému roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za dané zdaňovací období provedeno nebylo, a to i v případě, že poplatník podal za příslušné zdaňovací období daňové přiznání (zde se vydá nové potvrzení o zdanitelných příjmech);

    2. půjde-li o dlužnou částku vzniklou zavině ním poplatníka, bude mít plátce daně dvě možnosti pro opravu, a to:

      • srazit po dohodě s poplatníkem celý dluh ze mzdy poplatníka, a to pokud neuplynula u plátce daně lhůta pro stanovení daně (případně též úrok z prodlení vztahující se k dlužné částce na dani nebo k neoprávněné vyplacené částce na daňovém bonusu), nebo

      • oznámit tuto skutečnost svému místně příslušnému správci daně do konce měsíce následujícího po měsíci, kdy dluh zjistil, a současně předložit správci daně doklady potřebné k vybrání rozdílu (v tomto případě se příslušná částka, kterou plátce daně uvedl do vyúčtování za dané zdaňovací období, nezmění a plátce daně nebude povinen podat dodatečné vyúčtování). Uhradit dluh a povinnost podat daňové přiznání bude nově povinen poplatník, který dluh zavinil (vč. úroku z prodlení). Nesplní-li ale plátce daně tyto povinnosti, resp. nesplní-li je ve stanovené lhůtě, odpovědnost za úhradu dluhu přechází na něj a bude povinen dlužnou částku uhradit.

Opravy chyb při vybírání srážkové daně z příjmů ze závislé činnosti

     Nově jsou upraveny v § 38d odst. 8 ZDP také lhůty, ve kterých může plátce daně u poplatníka s příjmy ze závislé činnosti dodatečně provést opravy na dani vybírané srážkou zvláštní sazbou (vrátit přeplatek či srazit nedoplatek). I zde se lhůta odvíjí od lhůty pro podání vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických a právnických osob za dané zdaňovací období. Přeplatek na dani lze vrátit po dobu 3 let od lhůty pro podání vyúčtování (s výjimkou poplatníka, u něhož budou tyto příjmy zahrnuty do daňového přiznání). Dlužnou částku má možnost plátce daně srazit ze mzdy poplatníka po dobu 2 let od lhůty pro podání vyúčtování za dané zdaňovací období.

Vrácení mzdy zdaněné v minulých zdaňovacích obdobích (k § 5 odst. 6)

     V § 5 odst. 6 ZDP dochází ke zpřesnění. Pokud poplatník vrací plátci daně příjem ze závislé činnosti zdaněný v minulých letech a plátce o něj snižuje příjem poplatníka v běžném roce, pak příjem za daný kalendářní měsíc může být snížen o vrácenou částku pouze do výše, ve které byl příjem za tento měsíc poplatníkovi zúčtován. Tedy při aplikaci tohoto ustanovení nelze jít do záporných hodnot.

Lhůty pro předkládání průkazů ve mzdové účtárně

     U nezdanitelných částek byla v § 38l odst. 1 písm. b), h),

Nahrávám...
Nahrávám...