Práce z domova v roce 2024 z daňového pohledu

2024.1.2

Práce z domova v roce 2024 z daňového pohledu

Monika Doleželová

VYŠLO V ČÍSLE 1/2024

Zákoník práce ve svém § 2 ZP stanovuje, že závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele. Novelou zákoníku práce (zákon č. 281/2023 Sb.) s účinností od 1. 10. 2023 se do zákona dostává zcela nový § 190a, který poprvé definuje náhrady nákladů při výkonu práce na dálku.

Ustanovení § 190a odst. 1 ZP zní: "Náhrady nákladů spojených s výkonem práce z jiného místa dohodnutého se zaměstnavatelem, než je pracoviště zaměstnavatele podle § 317 (dále jen "práce na dálku"), tvoří

a) náhrady nákladů, které zaměstnanci vznikly v souvislosti s výkonem práce na dálku, jež zaměstnanec zaměstnavateli prokázal (tedy ve skutečné výši, například na základě předložené účtenky), nebo

b) paušální částka náhrady nákladů vymezených v odstavci 3, ustanovení § 190 tím není dotčeno".

Zákoník práce tedy nadále počítá i s poskytováním náhrad zaměstnancům za opotřebení jejich vlastního nářadí, zařízení nebo jiných předmětů potřebných k výkonu práce zaměstnance v souladu s § 190 ZP.

Tato nová pravidla zákoníku práce vyvolaly také změnu v zákoně o daních z příjmů, a to konkrétně v ustanovení § 6 odst. 7 písm. e) ZDP, ve kterém se s účinností od 1. 10. 2023 doplňují slova: "; je-li plnění poskytováno v podobě paušální částky na náhradu nákladů spojených s výkonem práce z jiného místa dohodnutého se zaměstnavatelem, než je pracoviště zaměstnavatele, nepovažuje se za příjem a není předmětem daně do výše paušální částky, kterou lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem,".

Ustanovení § 6 odst. 8 ZDP, které řeší daňový režim za opotřebení vlastního nářadí, zůstává, beze změny.

Ustanovení § 6 odst. 8 ZDP řeší situace, kdy zaměstnavatel hradí zaměstnanci výdaje (náhrady) podle § 6 odst. 7 písm. b) až d) paušální částkou (například náhrady za praní pracovních oděvů nebo náhrady za opotřebení vlastního nářadí a zařízení). Tyto výdaje se považují za prokázané do výše paušálu stanoveného zvláštními předpisy nebo paušálu uvedeného v kolektivní smlouvě, ve vnitřním předpise zaměstnavatele, v pracovní nebo jiné smlouvě za předpokladu, že výše paušálu byla zaměstnavatelem prokazatelně stanovena na základě kalkulace skutečných výdajů. Dále zákon limituje výši těchto výdajů v případě, že by zaměstnanec používal k výkonu práce svůj majetek s hodnotou nad 80 tis. Kč, tedy jakoby dlouhodobý majetek.

Pokud jsou tyto náhrady poskytnuty do limitu, pak tyto náhrady nejsou předmětem daně z příjmů. Zaměstnanec z nich tedy neplatí daň z příjmů, ani pojistné odvody. V případě, že by byly poskytnuty nadlimitní částky (například nad rámec kalkulace či vnitřního předpisu zaměstnavatele), pak by již tyto náhrady podléhaly dani z příjmů a pojistným odvodům.

Tyto náhrady mohou zaměstnavatelé poskytovat nejen zaměstnancům pracujícím na dálku, ale všem svým zaměstnancům v pracovním poměru a po dohodě také zaměstnancům pracujícím mimo pracovní poměr na základě dohody o provedení práce či o pracovní činnosti.

Příklad 1.

Poskytování náhrad za opotřebení vlastního nářadí v roce 2024

Zaměstnavatel zakomponoval do svého vnitřního předpisu, že bude vymezenému okruhu zaměstnanců pracujícím na dálku proplácet každý měsíc částku 2 000 Kč na údržbu pracovních oděvů.

Pokud má zaměstnavatel řádně zpracovanou kalkulaci těchto nákladů, pak by se jednalo o náhradu v souladu s ustanovením § 6 odst. 8 ZDP. Pokud však takovou kalkulaci skutečných výdajů na praní a údržbu pracovních oděvů nemá, může správce daně posoudit tyto příjmy na straně zaměstnance jako "skrytý" příjem a podřadit tyto příjmy pod § 6 ZDP, jako příjmy ze závislé činnosti, stejně jako by se daňově posuzovala odměna za vykonanou práci. Pak by z těchto příjmů musela být odvedena daň z příjmů (15 % nebo 23 %), pojistné odvody za zaměstnance ve výši 11,6 % (11 % plus od 1. 1. 2024 nově 0,6 % na nemocenské pojištění) a pojistné odvody za zaměstnavatele ve výši 33,8 %. Předpokládejme, že v daném případě správce daně uznal jen částku 500 Kč, a to na základě cen nejbližších čistíren oděvů. Částku ve výši 1 500 Kč posoudil jako zdanitelný příjem zaměstnance související s jeho závislou činností.

Za 1 rok by tak doměrky bez úroků z prodlení činily:

Doměrky 1-12/2024	Daň z příjmů (15 %)	Daň z příjmů (23 %)	Pojistné za zaměstnance (11,6 %)	Pojistné za zaměstnavatele (33,8 %)
18 000 Kč	2 700 Kč	4 140 Kč	2 088 Kč	6 084 Kč

Z uvedené tabulky je patrno, že by zaměstnavateli byly dodatečně vyměřeny doplatky na dani z příjmů fyzických osob ve výši 2 700 Kč až 4 140 Kč a celkové pojistné odvody ve výši 8 172 Kč.

Jak jsme uvedli výše, může zaměstnavatel v souladu s § 190a odst. 1 ZP poskytovat náhrady v prokázané výši, nebo formou paušální částky náhrady nákladů. Dále se v textu budeme věnovat druhé variantě.

S  účinností od 1. 1. 2024 se v rámci tzv. konsolidačního balíčku upravuje znění § 6 odst. 7 písm. e) ZDP následovně: slovo "povinná" a slova "stanovená právním předpisem" se zrušují.

Podle tohoto ustanovení se tedy za příjmy ze závislé činnosti nepovažují a předmětem daně nejsou plnění zaměstnavatele na vytváření a dodržování pracovních podmínek pro výkon práce. A je-li plnění poskytováno v podobě paušální částky na náhradu nákladů spojených s výkonem práce z jiného místa dohodnutého se zaměstnavatelem, než je pracoviště zaměstnavatele (dále je práce na dálku), nepovažuje se za příjem a není předmětem daně do výše paušální částky, kterou lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem. Přičemž tuto částku stanovuje vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí. Od 1. 1. 2024 jsou náhrady nákladů při práci na dálku podle § 190a odst. 1 písm. b) ZP stanoveny Vyhláškou č. 397/2024 Sb., částkou 4,50 Kč za každou započatou hodinu práce.

Daňový režim této náhrady je stejný, jako je režim u cestovních náhrad. Do výše stanovené vyhláškou nejsou tyto náhrady předmětem daně z příjmů.

Příklad 2.

Bude zaměstnanec platit daně či odvody z přijaté paušální náhrady?

Zaměstnanec pracující na dálku má od roku 2024 se zaměstnavatelem písemně sjednáno, že za každou hodinu práce obdrží paušální náhradu při práci na dálku ve výši 4,50 Kč. V lednu 2024 odpracuje zaměstnanec prací z domova celý svůj fond pracovní doby.

Postup zaměstnavatele při zpracování mzdy za leden 2024:

1. zaměstnavatel sečte celkový počet odpracovaných hodin v daném měsíci,

2. náhradu poskytne za celkový počet ukončených hodin práce a případně další jednu započatou hodinu práce (např. 10 minut práce = 1 hodina).

Pokud zaměstnanec odpracoval v lednu 2024 prací z domova (prací na dálku) celý pracovní fond, pak mu náleží za všechny pracovní dny náhrada ve výši 176 hod x 4,50 Kč. V den svátku nepracoval.

Daňový režim u zaměstnance v roce 2024:

• částka 792 Kč není předmětem daně z příjmů

• částka 792 Kč není předmětem pojistných odvodů

• částka 792 Kč není povinnou náležitostí mzdového listu (§ 38j ZDP)

Daňový režim u zaměstnavatele v roce 2024:

• částka 792Kč je plně daňovým nákladem

• částka 792 Kč není předmětem pojistných odvodů

Příklad 3.

Bude brigádník platit daně či odvody z přijaté paušální náhrady?

Zaměstnanec pracující na základě dohody o provedení práce pracuje na základě písemné dohody na dálku. Prohlášení poplatníka nepodepsal. Každý měsíc odpracuje 50 hodin se sjednanou odměnou 10 000 Kč. Dohoda je sjednána od ledna 2024 až…